6. listopadu  2008  rubrika: Názory a argumenty

Nízké sazby neznamenají levné hypotéky

Česká národní banka - Foto: Marián Vojtek

Česká národní bankaFoto: Marián Vojtek

Že příjmová stránka vládního návrhu rozpočtu na příští rok patří do starého papíru, potvrdila dnes i Česká národní banka: růst hospodářství odhadla na 2.9 procenta z předchozích 3,6. Kalouskův návrh ovšem dál trvá na zastarale optimistických 5 procentech. Aby nynější střídmý odhad ČNB vůbec udržela, musela se bankovní rada navíc dnes uchýlit i k nevídaně rasantnímu kroku:

 

Nízké sazby neznamenají levné hypotéky

Vložit na svůj web

totiž snížit o tři čtvrti procenta základní úrokovou sazbu. Dodejme, že Evropská centrální banka šla dolů o půl procenta a Britové to vzali rovnou o mínus procento a půl. Česko má nicméně s 2.75 % úrokové míry momentálně nejnižší sazbu v EU. Ještě o procento níž byly zdejší sazby pár měsíců v roce 2005. A stejně prudké snížení se tady konalo naposled v létě 2002, kdy ovšem sazby klesly jen na 3 procenta. 

Proč se centrální banky v Evropě dneska tak předháněly ve snižování sazeb, je nabíledni: snaží se evidentně, aby odvrátily hrozící globální útlum hospodářství. Za normálních okolností by kroky centrálních bank měly zafungovat: od jejich sazeb se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Čím nižší úroky, tím levnější by měly být i úvěry, a to jak na investice pro podniky, tak na půjčky pro domácnosti. Včetně hypoték na bydlení. Spořit naopak bude nevýhodnější: zúročení vkladů by mělo poklesnout. 

V současné situaci by se ovšem obvyklý mechanismus rozhodně nemusel automaticky dostavit. Banky jsou mnohem opatrnější než dřív, rozmýšlejí si třikrát, jestli půjčí nebo ne, takže snížení sazeb nemusí znamenat, že se něco zásadního na bankovním trhu změní. 

Serveru aktuálně.cz to potvrdila jak Česká spořitelna, tak Komerční banka: Dokud se situace na světovém i domácím finančním trhu nevrátí do stavu před pádem banky Lehman Brother, tak snížení úroků ze strany ČNB nemusí mít zásadní vliv na úroky v bankách. Těm totiž vzrostly náklady na vlastní financování a jejich hlavní snahou je přilákat úspory. Jestli sazby vůbec klesnou, tak jenom nepatrně, řekla aktuálně.cz analytička Raiffeisenbanky Helena Horská. 

Podstatné tedy je obnovit důvěru na finančních trzích. A to bude ještě trvat. Ve snižování sazeb tedy centrální banky včetně české nejspíš budou ještě pokračovat. Vůbec nejnižší úrokovou míru v Evropě má Švýcarsko s dvěma procenty a na světě je to Japonsko s 0,3 procenta. USA jsou teď na jednom procentu.Polsko má naproti tomu úrokovou míru 6 procent a Maďarsko, ve snaze zabránit forintu ve volném pádu, muselo nedávno skokově úroky zvýšit o 3% na 11 a půl. Bez ohledu na to, jak negativní vliv to bude mít na impulsy do maďarského hospodářství. 

V ČR mluví naopak pro snížení úroků výhled na klesající inflaci i to, že koruna je pořád ještě relativně silná. Na druhou stranu kurs koruny v posledních týdnech dost kolísá, což podle analytiků signalizuje, že by ČNB měla být při zvyšování úrokových sazeb možná opatrnější.V každém případě dnešní rasantní krok ČNB odborná veřejnost nečekala: analytici se původně shodovali, že pravděpodobné je snížení úroků tak o čtvrt procenta. Snížení o tři čtvrtě procenta korunu nejdřív skutečně rozkolísalo, ale prospělo indexu kurzů na burze: ten vzrostl bezprostředně poté, co bankovní rada svoje rozhodnutí oznámila, asi o procento. 

Pro zdejšího spotřebitele by tohle všechno nemuselo znamenat nic převratného. Na hypotéky a úvěry dosáhne snadněji teprve tehdy, až se zase rozproudí mezibankovní trh a banky si mezi sebou začnou půjčovat za normální a nikoli předražené úroky. To souvisí především s globální důvěrou ve finanční trhy a teprve potom snad, jak ukazují už jen jednoprocentní sazby v USA, s výší úroků centrálních bank. Ani dovážené zboží by se na zdejším trhu v průměru nemělo zdražit, protože na zmíněnou kolísavost kurzu koruny doplatí exportéři ve chvíli, kdy je koruna silná a dovozci v okamžiku, kdy její kurs spadne. Jiné to nebude až do zavedení eura. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas