Investiční pobídky - klady nebo zápory v české ekonomice

S tímto názorem lze polemizovat, protože zatímco prodeje luxusních vozů meziročně klesají mírně nebo dokonce stoupají, což lze dokumentovat na vozech značky Mercedes nebo Cooper, právě vozy pro lidovou klientelu zaznamenaly pokles největší. Miliardáři ani v době recese nejsou nuceni k markantnímu šetření.

Úvodem přednesený případ mne vede k otázce, zda jsou investiční pobídky, poskytované řadě hlavně zahraničních investic tou správnou cestou k ekonomickému růstu a když ano, tak jaké by mělo být jejich směrování. CzechInvestu, vládní organizaci pro podporu investic se do letošního roku podařilo přilákat do republiky investice dosahující téměř 650 miliard korun, ale v řadě případů se jednalo o takzvané výrobní montovny, které sice snižovaly nezaměstnanost, ale jejichž život na našem území byl mnohdy jepičí. Příkladem mohou být těžkosti s firmou Philips v Hranicích na Moravě nebo účelově vytvořeným koncorsiem amerických firem v brněnské průmyslové zóně. Se skončením daňových prázdnin se řada firem tohoto charakteru začala posunovat dále na východ a využívat zase tamějších výhod. Druhým extrémem je úzká specializace, zde na automobilový průmysl, kam mířilo téměř 45 procent investic. Pokud tuto část postihne pokles poptávky, bude to pochopitelně znamenat šetření těchto firem s nezanedbatelným vlivem na celou českou produkci.

Každý politik tou dobou vládnoucí bude tvrdit, že s přilákáním kapitálu vznikne více pracovních míst a zvýší se prosperita. Pro něj pak přibude voličských hlasů, což již nikde neprezentuje. V ekonomických vztazích však neplatí heslo: čím více, tím lépe. Pokud je něčeho příliš, začíná převyšovat nabídka nad poptávkou a nutně klesá ceny produkce nebo se hledají cesty ke snížení nákladů. Většinou mezi největší patří náklady na lidskou sílu, proto se buď zmrazí mzdy nebo se začne snižovat počet pracovníků.

Proto se investiční pobídky a novela zákona o nich dostaly v posledních opět do středu zájmu. Připravovaná novela zákona navrhuje poskytovat daňové úlevy pouze v oblasti strategických služeb a technologických center, ředitelka CzechInvestu doporučuje rozšíření o špičkový průmysl. Má tím na nysli projekty s vysokou přidanou hodnotou, jakým může příkladně být výroba sofistikovaných zařízení pro zdravotnictví. Zachování takových pobídek může najít podporu v celém politickém spektru, protože i stínový ministr průmyslu Milan Urban prohlašuje: "Jde o trvalé stanovisko ČSSD", ačkoliv za jeho působení šla většina pobídek právě do těch "montoven". Je jen škodou, že novela zákona se teprve minulý týden dostala do mezirezortního připomínkového řízení a budeme-li optimističtí, tak jejímu projednání a schválení může dojít až někdy během prvního čtvrtletí příštího roku. Do té doby budou platit dosavadní nevyhovující pravidla.

Novelu zákona předkládá ministr Martin Říman, který sám ji označuje jako rozsáhlou. V té souvislosti také odpověděl na několik otázek deníku E15. Souhlasí zde s prognózou Evropské komise, která tvrdí, že v příštím ani přespříštím roce by v Evropě neměla nastat masivní nezaměstnanost. Podnikům, žádajícím o pomoc vzkazuje: "Nejsme schopni petrifikovat průmysl v tom stavu, který trh odmítá. To je klasický příklad výroby jakou v minulosti byly boty, textil nebo dnes sklárny". Naopak nabízí více peněz z podpůrných fondů Evropské unie pro malé a střední podniky. V MF Dnes říká, že v příštím roce částka na programy, které jsou zaměřeny na tvrdou infrastrukturu bude takto uvolněno více než 50 miliard korun. Tvrdou infrastrukturou míní nákup strojů, technologické inovace, ale i záruční a úvěrové programy pro podnikatele. Investiční pobídky tak zůstanou zachovány, v jiné struktuře a možná i za jiných podmínek. Zbývá věřit, že posuzování projektů, které vždy leží v rukou lidských, bude objektivní, bez postranních zájmů a půjde skutečně tam, kam to schválené projekty uvádí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .