19. listopadu  2008  rubrika: Názory a argumenty

Piráti zaútočili na další lodě

Somálsko

Somálsko

S jídlem roste chuť, to platí pro všechny lidi, a tedy i pro somálské piráty, kteří na sebe v posledních týdnech stále častěji upozorňovali čím dál troufalejšími akcemi. Své dosavadní rekordy sami překonali v posledních několika desítkách hodit. O víkendu unesli saúdskoarabský tanker s nákladem ropy za více než 100 milionů dolarů, což je asi jejich dosavadní největší kořist. Kromě této lodi se somálští piráti stejný den zmocnili také hongkongské nákladní lodě.

 

Piráti zaútočili na další lodě

Vložit na svůj web

V úterý pak unesli řeckou nákladní loď a krátce na to také další hongkongskou loď vezoucí obilí do Íránu. Za posledních dvanáct dní je to celkem osm plavidel, a to navzdory tomu, že v oblasti hlídkují strážní lodě mnoha zemí, včetně Severoatlantické aliance. Celkem letos piráti zaútočili na více než 90 plavidel a 37 z nich nakonec unesli. Nyní v jejich moci zůstává sedmnáct lodí s více než dvěma sty členy posádky, kteří nyní slouží jako rukojmí. Cílem pirátů totiž není ukrást náklad, jak tomu bývalo kdysi, ale nechat si zaplatit výkupné od majitelů lodi, většinou jde o částku kolem 2 milionů dolarů. Jen za letošek byly takto vyplaceny desítky milionů dolarů. Světovou pozornost problém somálského pirátství připoutal až v září, kdy piráti unesli ukrajinskou loď s nákladem tanků a dalších zbraní. 

Počet únosů tedy vzrůstá, a to navzdory faktu, že také vzrůstá přítomnost zahraničních vojenských lodí, které v oblasti Adenského průplavu hlídkují. Na této trase nyní patrolují lodi celé řady významných států, od USA, přes Francii či Rusko až po Indii. Právě Indové nahlásili první případ, kdy se podařilo pirátskou loď potopit. Indická vojenská loď Tabar se pokusila zkontrolovat podezřelé plavidlo. Jeho posádka se však odmítla podrobit a naopak hrozila raketovým útokem - nakonec indičtí námořnici tuto loď zasáhli a potopili. Podle indických zdrojů šlo o mateřskou loď, ze které pak piráti na širém moři spouštějí rychlé čluny, které provádějí samotný přepad. 

Státy, které se snaží chránit vody kolem Somálského rohu se potýkají s celou řadou problémů. Jedním z nich je fakt, že se jedná o nesmírně rozsáhlé území, které navíc svým tvarem usnadňuje pirátům práci. Jsou tu ale i překážky právní. Zatímco dříve panovala všeobecná shoda na tom, že proti pirátství je možné zasahovat tím nejtvrdším možným způsobem a těla mrtvých pirátů visela u vjezdů do přístavů, dnes existuje celá řada pravidel, která komplikují efektivní obranu. Je například velmi obtížné zasahovat proti somálským lodím v somálských vodách bez souhlasu tamní vlády. Když se nedávno Britům podařilo zatknout dva piráty, nemohli je vydat do Somálska, protože somálský vláda nemohla zaručit, že nebudou mučeni. 

Nyní se intenzivně spekuluje o dalším možném postupu. Mluví se o zavedení elektrických plotů kolem lodi nebo speciálních sirén, které způsobí mezi útočníky paniku. Sami dopravci odmítají své posádky vyzbrojit, a požadují vojenskou ochranu svých lodí. Většina odborníků se shoduje na tom, že kořen problému je v bezvládí, jež v Somálsku panuje. V této zemi už téměř dvacet let nefunguje vláda a lidé se začali zařizovat podle svého. Velká část pirátů jsou bývalí námořníci, kteří přišli o obživu poté, co rybáři z jiných zemí začali lovit v nikým nechráněných somálských vodách. Noví piráti začali krást v malém a jejich podnikání se za deset let rozrostlo do obrovských rozměrů - tito lidé se jen těžko budou vracet ke svému rybářskému řemeslu. Dnes piráti používají tu nejmodernější navigační techniku a superrychlé lodi. Jejich posádky se většinou skládá ze tří druhů lidí. Základem jsou bývalí námořníci, kteří mají zkušenosti s plavbou. Útok na cizí lodi zajišťují muži, kteří patřili ke bojůvkám občanské války a se svými kalašnikovy nyní našli nové uplatnění. Třetí skupinou jsou odborníci, kteří dokážou zacházet s nejmodernější technikou, jako jsou radary nebo pokročilé zbraně. 

Pirátský byznys už značně změnil poměry v přímořské části Somálska. Příliv peněz do oblasti umožnil některým lidem pohádkově zbohatnout. Pro mnohé lidi však znamená velkou komplikaci, protože ceny všeho se logicky zvedly a lidé, kteří nejsou zapojeni do pirátství na tom tratí. Mnozí jsou nespokojení s novými jevy, jako je příliv alkoholu a drog. Vzhledem k tomu, že piráti jsou skoro jediní, kdo má v Somálsku peníze, začali si od nich půjčovat i podnikatelé a snad i vládní orgány. Zajímavé ovšem je, že v této oblasti v minulosti známé neustávajícími rozmíškami veškeré boje utichly a všichni se soustřední na maximální využití možností, které jim momentální situace poskytuje. 

Celá situace podstatně ohrožuje jednu z vůbec nejfrekventovanějších námořních cest, a přímo zasahuje zájmy desítek zemí. Volit alternativní trasu kolem celé Afriky je nevýhodné - cesta se tím může protáhnout o celé týdny a tedy i značně prodražit. Zatím šlo o peníze, ale do budoucna se může ukázat, že je to dobrý návod třeba pro teroristické organizace jak zasáhnout civilizaci v citlivém bodě. 

Příkladem úspěšného boje proti pirátům může být zkušenost z Guinejského zálivu na západě Afriky. V Senegalu letos vznikla přelomová dohoda o vytvoření regionální pobřežní stráže. Povoluje posádkám pronásledovat pirátské i pašerácké čluny bez ohledu na státní hranice i výsostné vody. K podobnému řešení je třeba přimět i východoafrické země a vytvořit mezinárodní právní systém pro tuto oblast. To se ale nestane bez finančního přispění a politického tlaku Spojených států i Evropské unie. Z dlouhodobého hlediska však pomůže jen návrat Somálska mezi normální země, jejichž obyvatelé mají šanci najít i jiné povolání než únosy lodí. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Autor:  Jan Fingerland

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas