Rozpad příměří mezi palestinským Hamasem a Izraelem a falešná humanitární krize v pásmu Gazy

20. listopad 2008

Příměří mezi teroristickým hnutím Hamas a Izraelem, které až na drobné výjimky platilo od poloviny června, se rozpadlo před dvěma týdny. Všechny podobné dohody končí stejně: Hamas využije přestávky v bojích k dozbrojení, vyšle do Izraele teroristy provést atentát, a když je armáda zabije, prohlásí, že Izraelci porušili příměří, a obnoví ostřelování. Tentokrát byl příčinou nové dávky raket tunel, který Hamas vykopal u izraelských hranic s cílem unést další vojáky.

Armáda jej zničila a při souběžné přestřelce zabila sedm členů Hamasu. Hnutí pak obvinilo Izrael z porušení příměří a začalo odpalovat rakety. Během posledních 14 dní dopadlo na jihoizraelská města přes 150 střel. Létaly i v pondělí, kdy nejhůře postižené město Sderot navštívil britský ministr zahraničí David Milliband. Izrael nenechává žádnou dávku bez odplaty a podniká odvetné operace proti odpalovacím týmům; celkem už zabil 17 teroristů. Druhým způsobem boje je omezování dodávek energie a humanitární pomoci do pásma Gazy.

Obě tyto metody však nejsou příliš účinné a mají negativní ohlas. Hamas dělá přesně to, co už letos zkusil s úspěchem jednou - předstírá humanitární krizi, aby vyvolal mezinárodní odsouzení Izraele. V lednu vypnul proud v celém pásmu Gazy, přestože dodávky v omezeném množství fungovaly, zinscenoval demonstraci žen a dětí se svíčkami a uspořádal tiskovou konferenci v zatemněných místnostech, zatímco za závěsy bylo vidět světla.

Je překvapivé, že přestože byla tato falešná "humanitární krize" odhalena a medializována, úplně stejný trik funguje Hamasu i podruhé. Nejvděčnějším účastníkem této hry je Vysoký komisariát OSN pro lidská práva, který tento týden vyzval Izrael, aby "ukončil útoky a blokádu, která porušuje mezinárodní a humanitární zákony a upírá obyvatelům Gazy základní lidská práva" (dokonce údajně "už řadu měsíců"). Teprve poslední věta oficiálního prohlášení vybízí Palestince, aby přestali ostřelovat Izrael. OSN přehlédla, že Hamas za předstírání humanitární krize odsoudila i palestinská samospráva Mahmúda Abbáse, která má od svých lidí v pásmu Gazy zprávy, že jídla, léků i energie je dostatek. Izrael humanitární konvoje v omezeném množství pouští a například v pondělí jich do pásma projelo 33. Také dodávky elektřiny jsou pouze sníženy, a nikoli přerušeny; navíc kromě Izraele dodává nejméně třetinu veškeré energie jedna místní elektrárna a další elektřina proudí z Egypta. Blokáda Gazanům život nekomplikuje - všechno potřebné si propašují z Egypta stovkami tunelů. A protože Hamas umí zavřených hranic šikovně využít, ve skutečnosti mu blokáda pomáhá na mezinárodní scéně i v očích Palestinců.

Izraelská vláda v čele s dosluhujícím premiérem Ehudem Olmertem a stále častěji kritizovaným ministrem obrany Ehudem Barakem se vyhýbá větší vojenské operaci, protože je přesvědčena, že Hamas chce v příměří nadále pokračovat. Ve čtvrtek ráno skutečně přišla zpráva, že se vedení hnutí dohodlo s dalšími skupinami na pokračování klidu zbraní, ale nikoli déle, než bylo původně plánováno, tedy do 19. prosince. Izrael však zatím hranice neotevřel, protože rakety ještě zcela neustaly. Úřad ministra obrany oznámil, že si uvědomuje, že toto opatření má minimální účinnost, ale nemůže nechat ostřelování bez odezvy.

Ukončení příměří není v zájmu Hamasu - hnutí se připravuje na konflikt s Fatahem Mahmúda Abbáse, kterému začátkem ledna vyprší mandát předsedy samosprávy, ale Abbás si ho chce přes urputný odpor Hamasu o rok prodloužit. Zájem na udržení klidu zbraní má i Izrael, který 10. února čekají předčasné volby.

Vztahy mezi Hamasem a Fatahem se po krachu jednání o smíření v Egyptě ještě více vyostřily. Panuje všeobecný názor, že rozkol je hluboký a dlouhodobý, a mnoho Palestinců je přesvědčeno, že je třeba smířit se s existencí dvou jakýchsi oddělených palestinských "ministátů". V této situaci si lze těžko představit dohodu o vzniku samostatné Palestiny, ale rozhovory s Izraelem přesto pokračují. V pondělí se znovu sešli Abbás s Olmertem, který slíbil od srpna už druhé propuštění vězňů Fatahu, tentokrát 250 u příležitosti muslimského svátku íd al-adhá příští měsíc. V Izraeli se však Olmert dočkal pouze kritiky všech politických stran, podle kterých už nemá mandát k žádným rozhodnutím. Ministryně zahraničí Cipi Livni, která jej nahradila v čele strany Kadima, dokonce prohlásila, že se Olmertovými kroky ani sliby necítí vázána. I ona však souhlasí, že v jednáních je třeba pokračovat. Zatím je ale jakýkoli pokrok jen utopií - nejen kvůli rozdělení palestinských území, ale především kvůli nekompromisnímu postoji Abbáse, který požaduje stoprocentní splnění všech palestinských požadavků.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: gzb
Spustit audio