2. prosince  2008  rubrika: Názory a argumenty

ODS před kongresem

Mirek Topolánek, premiér a šéf ODS - Foto: Khalil Baalbaki

Mirek Topolánek, premiér a šéf ODSFoto: Khalil Baalbaki

Jak vypadá situace v česko-moravské politické krajině a speciálně v ODS, to je otázka na kterou se alespoň v hlavních obrysech pokusím odpovědět pár dní před pátečním kongresem Občanské demokratické strany.Vyjděme z čísel:

 

ODS před kongresem

Vložit na svůj web

Podle výsledků CVVM z 21.listopadu, kdyby se konaly nyní volby, sociální demokraté spolu s komunisty by jasně ovládly Sněmovnu. ČSSD posílila na úkor komunistů o tři procentní body a získala by 43 procent. To je rekord: K samostatnému ovládnutí dolní komory parlamentu by jí chybělo jen devět hlasů. To je hlavní důvod, proč Jiří Paroubek stále častěji hovoří o předčasných volbách. Lze se s velkou pravděpodobností domnívat, že preference ČSSD už dlouho neporostou, po kongresu, kdy se ODS nejspíš na nějakou dobu konsoliduje, rozdíly už nebudou tak příkré: ODS v tomtéž průzkumu získala 27 a půl procenta. Podle agentury STEM, která činila průzkum ve dnech od 7. listopadu do 17. listopadu, by ČSSD se svými necelými 38 procenty měla ve Sněmovně 100 mandátů a ODS by získala jen 21 procent. Podle CVVM by komunisté měli 11 a půl procenta, lidovci 8 a zelení 6 a půl procenta a podle STEM by komunisté měli necelých deset procent a lidovci se zelenými něco málo přes pět a půl procenta. 

Přes tyto, pro sociální demokracii velmi dobré výsledky, které jsou evidentně logickým důsledkem i vítězství ČSSD v krajských a senátních volbách, některé hlasy v obou největších stranách by si přály raději velkou koalici sociálních demokratů s občanskými demokraty, viz třeba jihočeský hejtman Jiří Zimola z ČSSD, nebo občanský demokrat Pavel Bém, který vyzývá svou stranu k rozpuštění koalice s lidovci a zelenými, což by znamenalo rovněž vládnutí s tichou podporou sociálních demokratů. Tyto tendence, ale - zdá se - většina straníků a stranických sympatizantů obou stran odmítá, a proto i Jiří Paroubek Pavlu Bémovi vzkázal, že v úvahu připadají po českém předsednictvu jen předčasné volby a nikoliv tichá podpora či velká koalice. 

Analýza voleb z letošního roku navíc ukázala, oproti sněmovním volbám v letech 2006, že sociální demokraté získali na svou stranu desetinu voličů ODS, komunistů i lidovců a dokonce pětinu těch, kteří před dvěma lety volili zelené. Sama ČSSD si dokázala udržet čtyři pětiny svých voličů, tedy zhruba 80 procent, zatímco ODS se dvě pětiny voličů rozutekly, komunistům zůstalo věrno 73 procent a lidovcům 75 procent voličů. 

Poslední čísla, která budu citovat jsou z průzkumu CVVM opět z listopadu: V Česku se k sociálnědemokratickým názorům hlásí 27 procent, k liberálům 17 procent, ke konzervativcům 11 procent, k zeleným deset procent, k lidovcům devět procent a ke komunistům pět procent. 

Podíváme-li se na českou politickou krajinu rastrem průzkumů, které u nás nikdy sice nekopírují úplně přesně skutečnost, ale rozhodně zaznamenávají věrně trendy, je zřejmé, že jednání pánů Paroubka a Topolánka má racionální základ: Jiří Paroubek by si v budoucnu přál nejraději koalici s lidovci, což by mu mohlo vyjít, ale i současná strategie Mirka Topolánka je evidentně životaschopná: posunula-li se sociální demokracie doleva, ODS se v koalici s lidovci a zelenými mírně posunula do středu, aby tak neuvolnila prostor pro novou stranu, to si uvědomuje i většina členů ODS, a proto sází už z pudu sebezáchovy na mírně proevropského Mirka Topolánka: 60 procent voličů ODS si totiž přeje, abychom podepsali Lisabonskou smlouvu a podobná situace je i ve vztahu k euru. Díky nejasným postojům v těchto otázkách ztratila nejspíš ve volbách ODS střední třídu, která žije převážně ve velkých městech. Navíc podle západních politologů sendvič modro, černo, zelený bude v budoucnu, kdy se počet stran bude pravděpodobně zvyšovat, představovat jedinou možnost pravicově-středové koalice, která ale bude už fungovat spíše na modelu holdingu: spolupracovat bude jen na projektech, které jsou pro jednotlivé členy společné. 

Nová strana libertas.cz pánů Macha, Havlíka a dalších, tedy lidí kolem Václava Klause, která by se ostře vymezovala vůči Evropské unii a hlásila ke konzervativním hodnotám, má za takovéto situace pramalé reálné šance. To si uvědomuje i Pavel Bém, a proto se k této iniciativě moc nehlásí. 

Ač se zdá, že Mirek Topolánek na víkendovém kongresu vyhraje, nemusí to být na dlouho nejen kvůli jeho chování, ale hlavně kvůli tomu, že zatím nedokázal jasně odtabuizovat velká témata jak je korupce, transparentnost tendrů, oddělení justice od státu - sám příliš tlačil v kauze Čunek na státní zástupce - a ani jeho postoj k Lisabonské smlouvě a euru není zřetelný. Jeho protikandidát Pavel Bém pak nenabízí už vůbec nic, jen změnu a strašení Lisabonskou smlouvou, to není program. Nová témata jsou totiž důležitá hlavně proto, že reformy se prakticky zastavily a sociální demokracie má zřetelný program: Podporu Lisabonské smlouvy, brzké zavedení eura a sociální stát. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas