16. ledna  2009  rubrika: Názory a argumenty

Jak žít v recesi

Česká národní banka - Foto: Marián Vojtek

Česká národní bankaFoto: Marián Vojtek

Co se dnes děje v ekonomice, nemá obdoby. Odborným jazykem to nepotvrdil nikdo menší než viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. "Rychlost zhoršování ekonomických indikátorů je překvapivá pro všechny a je bezprecedentní. Nepamatuji takové nespojité skokové chování ekonomiky," řekl dnes Hampl.

 

Jak žít v recesi

Vložit na svůj web

Co tím myslel, tedy kromě toho, že česká ekonomika zažívá volný pád směrem dolů. Popravdě řečeno, neříká nic jiného, než si všimne i běžný čtenář novin. Výkon českého průmyslu klesal od září do listopadu nejrychlejším tempem v Evropě a snížil se o pětinu. Ovšem předběžné zprávy z firem říkají, že pád pokračoval i v prosinci a pokračuje také v lednu. Nepříjemná na tom je zvlášť ta skutečnost, že Česko je na průmyslu závislé ze všech zemí na světě, protože se podílí na hrubé přidané hodně celkem třetinou. 

Další špatnou zprávu oznámil mimoděk expert České národní banky Tomáš Holub, když připustil, že spolu s ekonomickým výkonem země klesá také spotřeba: "Nefungují standardní pravidla - například spotřebitelé se standardně přizpůsobují ekonomickému vývoji pomalu," postěžoval si Holub. Tentokrát se zřejmě přizpůsobili rychle. Bankovní analytici tedy už říkají, že Česko čeká recese, to znamená pokles ekonomické produkce během dvou čtvrtletí. Nejsou ještě k dispozici konečná čísla, ale těžko pochybovat o tom, že první takové čtvrtletí bylo už koncem minulého roku. Lepší to sotva bude i v prvním čtvrtletí 2009, takže asi je namístě připustit, že recesi právě prožíváme a nikdo z odpovědných činitelů neví, kdy vlastně skončí. Takové tvrzení musí překvapit. Česko ovládla recese, tak proč nejsou nikde vidět její projevy? 

Ulice jsou zacpané automobily, tramvaje i vlaky jezdí, úřady úřadují a žádné větší továrny se nezavírají. Fronty před pracovními úřady a před charitou se zatím netvoří, nikdo neprotestuje ani není vyhazován z bytu zuřivým majitelem či exekutorem. 

Ovšem taková nedůvěřivá reakce vyplývá pouze z toho, že nemáme s krizemi v kapitalismu žádné zkušenosti, natož s tak velkou krizí. Je to i tím, že jsme zažili sedmdesátá a osmdesátá léta, kdy ekonomika stagnovala dlouhodobě a vůči zhoršení nejsme citliví tak, jako třeba občané blahobytných států směrem na západ. 

Ve skutečnosti se krize dotýká značné části občanů. Teď je těžké vyčíslit, jakého procenta obyvatel se už dotklo propouštění, kolika lidem jsou zdržovány mzdy, v kolika firmách se zkrátil provoz a kde zmrazili platy na loňské úrovni. 

Dopady krize se v každém případě přenášejí od šéfů k běžným zaměstnancům. Očividně se to týká průmyslu, všech oborů bez výjimky, stavebnictví a dopravy. Začínají to pociťovat služby, vedle bankovního sektoru se to týká minimálně médií a reklamy. A jak naznačují znalci z České národní banky, klesají tržby obchodníků. 

Krizi zřejmě nepociťují služby, které zajišťují elementární chod infrastruktury, jako jsou například energetika a služby spojené s bydlením, týká se to také veřejných služeb. Platy v úřadech, policejních sborech, zdravotnictví a školství totiž vycházejí z loňského výkonu ekonomiky a sníží se až s ročním odstupem, pokud vláda nevyhlásí během následujících měsíců úsporná opatření. Totéž platí pro důchodce, jejichž příjmů se krize nedotkla, možná se ale dotkne se zpožděním a v každém případě mírněji. 

Všechny tyto události nikdo neinzeruje, a proto to vypadá, jako by se nic nedělo. Ale stačí si promluvit s lidmi. 

Navíc je tu hrozba, že bude ještě hůře. "Možné je všechno," připustil ohledně české recese viceguvernér Hampl. 

Část onoho "všechno" je už na dohled. České průmyslové firmy totiž zatím nepropouštějí tolik, o kolik klesá jejich výkon a o kolik se jim snižují zakázky. V této chvíli se ještě snaží udržet zaměstnance a přežít i s nimi do lepších dob. Koneckonců, vyhazovat druhé z práce není nic příjemného. To se ovšem může změnit ve chvíli, kdy podniky propadnou do platební neschopnosti. Stačí si představit krach výrobce automobilových dílů. Může za sebou stáhnout například slévárnu, která dodává materiál i další partnery. Říká se tomu dominový efekt a například v Maďarsku se již pomalu rozjíždí, máme-li věřit tamnímu tisku. V takové situaci už jdou ohledy stranou a masové propouštění nastává. Pokud je tedy třeba něco sledovat, pak tuzemské firmy, jak dokážou odolat současnému propadu, a co je hlavní, jak hluboko se průmyslové zakázky propadnou. Není možné nic předpovídat, protože zatím ještě padají. 

Každý se dnes musí sám sebe ptát, jak v nadcházející krizi přežít. Není důvod podléhat panice, chybou by však bylo zavírat oči. V každém případě je užitečné pozorovat stav ekonomiky mého podniku, mého regionu i celé země. Nemá smysl opouštět stávající práci, není důvod vybírat peníze z banky. Není důvod mimořádně šetřit na výdajích, na druhé straně je lepší zbavit se dluhů. Určitě stojí za to, vytvořit si několikaměsíční rezervu na případné zlé časy. A věřit, že všechno dobře dopadne. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Autor:  Petr Holub

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas