Kosovští bojovníci

Šlo o nástupní ozbrojenou formaci bývalých příslušníků Kosovské osvobozenecké armády, která vedla na sklonku 90 tých let boje se srbskými policejními a vojenskými jednotkami.

Ochranný sbor Kosova byl ale minulý týden oficiálně rozpuštěn. Nástupnickou organizací se staly takzvané Kosovské bezpečnostní síly. Ty mají pouze 2500 mužů, tedy polovinu předchozího počtu. To vyvolalo nevoli původních bojovníků. Rekrutováno do Kosovských bezpečnostních sil bylo pouze 1500 z nich. Zbytek byl vyřazen buď z fyzických, nebo mentálních důvodů.

Zbylých 1000 branců rekrutuje velitelství z mladších ročníků. To někdejší partyzány urazilo jako důkaz nevděku za jejich přispění k samostatnosti Kosova. Hrozila jim také do budoucna ztráta jediného zdroje příjmů.

Bývalí partyzáni protestují před kosovským parlamentem. Dožadují se zastavení současného rekrutování. Vládě dokonce pohrozili, že pokud jim nebude vyhověno, do 24 hodin jsou schopni zničit vše co v posledních dvaceti letech udělali , aby vznikl samostatný kosovský stát.

Ve vládě a parlamentu vyvolala akce bývalých partyzánů zděšení. Předseda vlády Hashim Thaci, sám jeden z bývalých vrchních velitelů UČK, slíbil protestujícím vojákům vyplácení žoldu až do doby, než si najdou novou práci. A to bude v momentě, kdy je podle neoficiálních zdrojů v Kosovu až 70 ti procentní nezaměstnanost, složité.

Srbsko proti vytvoření Kosovských bezpečnostních sil oficiálně protestovalo s tím, že je to součástí plánu Martiho Ahtisariho, který neschválila Rada bezpečnosti OSN. Srbové odmítají vytvoření vlastních recipročních jednotek. Vysvětlují to tím, že by v Kosovu znovu vzrostlo mezi etnické napětí. Všeobecně se ale soudí, že Bělehrad nemá manévrovací prostor k tomu, aby vytvoření Kosovských bezpečnostních sil zvrátil.

Ministr obrany Srbska Dragan Šutanovac prohlásil v rozhovoru pro BBC, že Kosovské bezpečnostní síly mají v době, kdy je země považována za největší základnu organizovaného zločinu v Evropě ve skutečnosti krýt nelegální aktivity. To je ale spíše přehnané tvrzení, i když nikdo nemůže existování organizovaného zločinu v Kosovu zpochybňovat. Vzpomeňme třeba haagský proces s někdejším premiérem Ramushem Haradinajem. Když bylo zabito několik potenciálních svědků, další se nedostavili. A Ramush Haradnaj, obviněný z teroru proti Srbům, ale i Albáncům, kteří nechtěli vstoupit do UČK, byl osvobozen pro nedostatek důkazů.

Konflikt se prohloubil i tím, že na protest proti rekrutování nových branců podali demisi 3 klíčoví velitelé zrušeného Ochranného sboru Kosova. Prezident Fatmir Seidiu vzkázal demonstrujícím bývalým partyzánům. "Nová brigáda má polovinu příslušníků, než ta dosavadní. Je snad tedy jasné, že nebude místo pro každého.

V pondělí neznámý útočník vypálil z minometu raketu na jednu z kasáren nových bezpečnostních sil. Je pravděpodobné, že za útokem, během kterého naštěstí nikdo nebyl zraněn, stojí zmínění nespokojení partyzáni.

Výhrůžka dvou tisíc nespokojenců, že během jednoho dne zničí vše, za co kosovští Albánci 20 let bojovali je nesmyslná. Nemají nutnou masovou podporu obyvatelstva. Nově vzniklá země má na svém území rozmístěny mezinárodní vojenskou misi KFOR, která dohlíží na bezpečnost. Není pochyb, že by v případě ozbrojené vzpoury musela mezinárodní vojska rasantně zasáhnout. Kosovo je sice od února samostatným státem, má prezidenta, vládu a parlament, nicméně v oblasti bezpečnosti budou v zemi možná ještě desítky let působit mezinárodní vojenské jednotky. Nové Kosovské bezpečnostní síly jsou tedy jakousi zvláštní mini quasi armádou. Konflikt mezi Albánci a etnickými Srby se táhne již řadu let. Ale konflikt mezi Albánci, kteří vždy překonávali rozpory myšlenkou na nezávislosti je v Kosovu překvapivou událostí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .