Král, islám a svatý Valentýn v konzervativní Saúdské Arábii
Když jsme si před pár dny připomínali svatého Valentýna, svět zaplavila vlna lásky a kýče. Obojí bychom mohli nazvat neodcizitelným lidským právem. Bohužel lidská práva neplatí vždy a všude. V Saúdské Arábii ten den v novinách přetiskli text několik let staré fatwy, podle které je valentýnský svátek křesťanským, a tedy pohanským svátkem, a je tedy v rozporu s islámem.
Náboženská policie kontrolovala obchody, zda neprodávají zboží, jako jsou červení medvídci s nápisem "I love you", a občas stačilo, když prodávali něco ostře červeného. Pak byl obchodník rád, když vyvázl jen zabavením zboží, a obtěžování neušli ani lidé na ulici.
Zatímco totiž svatého Valentýna slaví celkem svobodně v celé řadě muslimských států a chápou jej jako soukromý, nikoli křesťanský svátek, Saúdská Arábie, strážkyně Mekky, patří v tomto ohledu mezi nejkonzervativnější státy.
Co platí dnes, nemusí platit zítra. Shodou okolností právě 14. února ohlásil saúdský král Abdalláh některé zdánlivě nenápadné vládní změny. Král je ve funkci už řadu let, dávno je znám jako reformátor, ale na skutečné změny obyvatelé země teprve čekali. A právě tento týden se jich dočkali.
Zaprvé král odvolal dva velmi konzervativní vládní činitele. Prvním z nich je šejch Sálih ibn Luhajdan, vrchní soudce, který na sebe na podzim upoutal pozornost, když vydal náboženské rozhodnutí, podle kterého je povoleno zabít majitele televizní stanice, která šíří nemravnost. Druhým odvolaným mužem je šejch Ibrahim al Gajt, který velel náboženské policii, známé pod sympatickým názvem Výbor pro podporu ctnosti a bránění neřesti. Tato organizace stojí za tvrdým vynucováním některých islámských pravidel podle přísného wahhábovského výkladu. Její zákroky jsou často velmi brutální, o čemž se v poslední době už otevřeně mluvilo - to by před pár lety ještě nebylo možné. Odchod obou mužů muži tedy oslabí řady ultrakonzervativců.
Znalci místních poměrů se shodují, že král měl na tyto a některé další hodnostáře pifku už dlouho a čekal, až nahromadí nejrůznější chyby. Jednou z nich byl loňský skandální rozsudek, podle kterého byla k vězení a bičování odsouzena mladá žena za to, že byla znásilněna na schůzce s mužem, jenž nebyl jejím příbuzným. Fatwa proti mikymausovi už jen dokresluje celkový dojem.
Král Abdallah také jmenoval první ženu do vysoké vládní funkce, Núra al Fajz se bude na ministerstvu školství starat o vzdělání žen. Jejím nadřízeným, tedy novým ministrem školství, se stane králův zeď Fajsal bin Abdalla. Ten byl dosud vysokým činitelem policie a zaměřoval se na boj proti terorismu a extremismu. Jak známo, Saúdská Arábie patří tradičně k největším dodavatelům pachatelů rozsáhlých atentátů. Odborníci se všeobecně shodují na tom, že právě saúdské školy jsou prostředím, v němž jsou mladí muži vystavení džihádistické ideologii. Jmenování prince Fajsala do funkce ministra zodpovědného za vzdělání tedy není žádná náhoda.
Vůbec nejrozsáhlejší a nejtroufalejší změnou je znovuustavení Velké rady znalců zákona, takzvaných ulemů. Tato rada bude dávat dobrozdání k některým otázkám. To vezme vítr z plachet některým příliš bujným duchovním, kteří se snaží strhnout na sebe pozornost radikálními výroky. A za druhé král rozhodl, že v tomto tělese budou zasedat zástupci všech významných sunnitských proudů, ne jen školy Hanbalí, která má ve wahhábovské Saúdské Arábii silné pozice.
To všechno jsou odvážné reformy, na které celá řada obyvatel dlouho čekala. Není snad ovšem potřeba připomínat, že jde o změny, které se týkají způsobu výkonu moci, ale nikoli přesunu moci shora dolů, na občany.
Na Saúdskou Arábii jsou už tradičně upřeny zraky mnoha lidí na Blízkém východě i v Americe a Evropě. Je to největší arabská země Perského zálivu, významný exportér ropy a také země, v niž vzniknul islám. Je jak klíčovým spojencem Západu, tak i zemí, která je hlavním soupeřem stále sebevědomějšího Íránu, tedy státu, který není ani arabský, ani sunnitský. Saúdská Arábie je také známa relativní nestabilitou a radikalismem části obyvatel. Saúdský král Abdalláh je však zkušený vládce a ví, že reformy mohou snížit tlaky uvnitř společnosti, ale také mohou situaci rozkolísat.
Panovník navíc ví, že rozbíhá reformy v okamžiku, kdy padá cena ropy, která je hlavním příjmem království. Kromě toho Abdallovi bude letos 85 let a ví, že nástupnictví po něm bude komplikovanou otázkou. Jeho otec měl 37 synů, a on sám zdědil funkci po svém starším bratrovi. Je tedy otázka, zda příštím panovníkem bude jeho mladší bratr; děti jeho staršího bratra, nebo jeho vlastní děti, kterých je rovněž šest a třicet. Ať bude vládcem kdokoli, zdědí zemi, která bude teprve na počátku dlouhé cesty reforem, které král Abdallah odstartoval tento týden.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
