Stojí Rakousko před státním bankrotem?
Rakouská veřejnost je silně znepokojena tvrzením předního amerického ekonoma, nositele Nobelovy ceny Paula Krugmana, že její země vzhledem ke svým východoevropským aktivitám je kandidátem na státní bankrot. Podle jeho názoru, který vyjádřil před zástupci zahraničního tisku v New Yorku, Rakousko se tak může stát dalším členem "bankrotující ligy" vedle Islandu a Irska. Nemůže tomu zabránit ani rozvinutá ekonomika za situace, kdy alpská republika po léta byla příliš štědrá při poskytování půjček východoevropským zemím.
Ty se nyní nacházejí v recesi a jejich měny ztrácejí na hodnotě a nejsou schopny uhradit půjčky. Profesor Krugman není jediný, který upozorňuje na nebezpečí, které hrozí rakouské ekonomice. Již předtím na tuto skutečnost upozorňoval list "Financial Times Deutschland" pod titulkem "Trh se bojí zhroucení Rakouska" s předpovědí možného bankrotu. Podle tohoto známého listu finanční svět považuje platební neschopnost Rakouska za pravděpodobnější než finanční kolaps Itálie.
V Rakousku vyvolalo toto tvrzení vlnu rozhořčení. Předseda státního výboru pro zadlužení Bernard Felderer označil tvrzení nositele Nobelovy ceny za chybné. Podle jeho názoru dopustil se špatného hodnocení, když celou východní Evropu pojal jako jednotný blok. Nelze totiž Polsko, Česko nebo Slovensko srovnávat s Ukrajinou a Rumunskem. U prvně jmenovaných je bankovní systém i ekonomika zcela v pořádku. Navíc nelze opomenout na slib Evropské unie, že pomůže všem svým členským zemím. V následném rozhovoru pro rakouskou televizi pak označil nebezpečí státního bankrotu za nulové.
Velmi rozhořčeně pak reagoval na Krugmanovo prohlášení rakouský vicekancléř a ministr financí Josef Pröll. Upozornil, že v době mezinárodní nejistoty a napjaté situace Rakousko nepotřebuje nekvalifikovaná prohlášení, která vycházejí z nedostatečných znalostí. Šéf lidovců v hospodářském klubu publicistů upozornil, že v jejich důsledku může být vyvinut nežádoucí tlak na ekonomiku země. Považuje proto za zahanbující, když za zády Rakouska se vede takováto "hospodářská válka". Možným důvodem prohlášení Krugmana může být i závist, se kterou byla v uplynulém desetiletí sledována expanze Rakouska ve východní Evropě zeměmi, které ji zaspaly. V současné době bez bank Austria a Hypo Group Alpe Adria, které patří Německu a Itálii, mají rakouské domácí banky ve východní Evropě kredity ve výši 200 miliard euro. Ty jsou z 85 procent kryty místními úsporami, takže podle Prölla jim nehrozí totální výpadek. I když vzhledem ke krizi je nutno počítat se ztrátami, podle realistických předpokladů nebudou činit více než deset procent. Stejný názor má i prezident hospodářské komory Christoph Leitl a guvernér rakouské národní banky Ewald Nowotny. Dnes v rakouském rozhlase šéf Mezinárodního měnového fondu IWF Dominique Strauss-Kahn prohlášení Paula Krugmana relativizoval slovy, že "situace v Rakousku je velmi dobrá". Nedělá si proto žádné zvláštní starosti, protože Rakousko nepatří po Islandu a Irsku mezi největší "ohrožené děti Evropy", jak tvrdí americký ekonom.
Současným hlavním problémem Rakouska je však rostoucí státní dluh, kvůli němuž nebudou moci být letos dodržena maastrichtská kriteria ve výši tří procent HDP. Koncem minulého roku státní dluh činil 62,5 procent HDP, což Rakousko zařazuje do středního pásma zemí Evropské unie. Jaký bude ve skutečnosti letošní deficit, ministr financí Pröll nebyl schopen říci, ale nemůže vyloučit, že překročí čtyřprocentní hranici. Půjde tak o daleko horší částku, než se původně očekávalo a již v příštím roce by celkové zadlužení mohlo dosáhnout 70 procent HDP. Rakousko se tak zřejmě nevyhne následným nepříjemným jednáním v Bruselu.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
