Přijede do Prahy běloruský prezident Alexander Lukašenko?

20. duben 2009

Ještě před několika týdny, alespoň oficiálně, nebylo o pozvání Alexandra Lukašenka rozhodnuto. Až do minulého pátku, kdy v Minsku pozvání pro Bělorusko tlumočil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg jako šéf diplomacie země, předsedající Evropské unii.

Běloruský prezident znovu lavíruje mezi Evropskou unií a Ruskem a zdá se, že se mu to opět povedlo. S Ruskem je Bělorusko v oblasti hospodářství ve vazalském vztahu. Projevilo se to v poslední době zejména v cenách ruského plynu. Zvýšení cen, nicméně menšího, než pro ostatní partnery. I v dalším období se hrálo o plyn. Tentokrát v době ukrajinsko-ruské krize, která se pochopitelně dotkla i odběratelů v západní Evropě. Zatímco Ukrajina pod tlakem Ruska neměla co dodávat, přes Bělorusko dodávky pokračovaly a Minsk se v tomto ohledu projevil jako spolehlivější partner.

Nepřerušené dodávky plynu ale rozhodně nehrály klíčovou roli v nových vztazích Evropské unie k Bělorusku. Jde o další kapitolu napětí mezi Ruskem a EU o sféru vlivu v post sovětském prostoru. Rusko se cítí a také je a pravděpodobně zůstane dominantním hráčem. Bělorusko získává body díky geografické hranici mezi Evropou a východní velmocí. Začíná se také hovořit o takzvané real politik vůči Bělorusku.

Jaké vstřícné kroky udělala Unie. V září zrušila dočasně zákaz výjezdu vysokých běloruských představitelů do zemí sedmadvacítky. Očekávala se odpověď Lukašenka v demokratizaci před volbami v parlamentu. Mohlo do něj kandidovat 80 stoupenců opozice. Výsledek? Ze 110 poslanců jich plný počet patřil k prezidentskému táboru. Volby byly prohlášeny za neodpovídající demokratickým zvyklostem. Lukašenko podle kuloárů očekával od Unie více než jen zrušení víz. A když jej v Bruselu varovali, že se vzájemné vztahy mohou znovu ochlazovat, odpověděl sebevědomě. "Jak je libo."

Nicméně i on i když zdůrazněme velmi pozvolna poněkud uvolnil režim. Dokonce povolil dosud zakázané vydávání opozičních tiskovin. V oficiálních sdělovacích prostředcích se ale stále objevují formulace typu opozice je pátou kolonou cizí, myšleno západní politiky. Dokonce se objevovaly i informace, že vláda připravuje seznam jmen osob, kterým může být dočasně znemožněn výjezd za hranice. Zatím se tak nestalo.

Další překvapení přišlo v únoru. Běloruský prezident veřejně přiznal, že se země dostala následkem celosvětové krize do hospodářských potíží. Vyzval k pomoci jak Rusko, tak i západ. Oficiálně se sice říká, že jde o prostředky na posílení běloruské měny, ale podle hospodářských expertů půjde o dotace podnikům, aby nebyly nuceny masově propouštět, což je pro Lukašenka mnohem větším nebezpečím, než kritika za porušování lidských práv.

V dubnu se stala další překvapivá věc. Běloruský vazal Moskvy totiž oficiálně vyzval běloruské podnikatele, aby hledali trhy mimo Rusko. Cituji. Přestaňte se plazit po kolenou před ruskými kancelářemi a poraďte si jinak. To by si ještě před několik měsíci, když si nebyl jist podporou unie nedovolil.

Zpět k chystanému zakládajícímu summitu "východního partnerství." Evropské unie hodlá v první fázi vynaložit na podporu Ukrajiny, Moldavska, Gruzie Azerbajdžánu, Arménie a nakonec Běloruska 600 milionů Eur.

Zástupci běloruské opozice pozvání pro Lukašenka odmítají, nicméně je nepřekvapilo. Domnívají se ale, že místo prezidenta pojede na summit buď premiér Sarhiej Sidorskij, nebo ministr zahraničí Martynau.

Jedno je jisté. Bělorusko potřebuje peníze a díky tomu se alespoň verbálně začíná vzpírat jednoznačnému vlivu Moskvy. Evropská unie dává pozváním Běloruska na summit důkaz, že zemi na východním okraji hranici mezi NATO,Evropskou unií a Ruskem nehodlá pustit ze zřetele. A to navzdory nedostatkům v demokratických standardech. A takzvaným dvojím metrem, o kterém mluvil český prezident Klaus, když pohrozil, že si s Lukašenkem nepodá ruku a také jej nepozve od ostatních prezidentů účastnických zemí na hrad. Ale pozvání Lukašenka do Prahy je asi jediným způsobem, aby Rusko západního souseda zcela nepohltilo. Nebude to ale pro Evropskou unii rozhodně zadarmo.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio