Perspektivy nově vzniklé politické strany TOP 09

Jelikož z této frakce nyní odchází poslanci, zvolení za ODS, zůstanou poslanci KDU-ČSL jediní čeští zástupci v tomto majoritním proudu evropské politiky. Tím se také zvýší jejich možnosti uplatňovat v této politice české představy o dalším vývoji Evropské unie. Představy ne-socialistické a pochopitelně také ne-komunistické. V téže době je ale jejich strana obviněna doma z odklonu od pravicové politiky k politice levicové. Tak trochu to připomíná odvolání české vlády uprostřed předsednictví a lze se jen těžko ubránit dojmu, že domácí politické problémy opět negativně ovlivňují českou evropskou politiku.

To také vysvětluje úpornou snahu zakladatelů TOP 09 dostat do čela mezinárodně důvěryhodnou osobnost, kterou nyní našli v Karlu Schwarzenbergovi. Ten je současně i respektovanou osobností domácího politického života a aktéři nové strany si od něj slibují i roli volebního lákadla pro parlamentní volby na podzim. Problém je v tom, že senátor Karel Schwarzenberg je zatím téměř jedinou obecně známou, plně důvěryhodnou osobností v čele TOP 09 a to rozhodně nemusí stačit pro významnější volební úspěch. Něco jiného jsou senátní volby a něco jiného volby parlamentní, v nichž jde o získání širších voličských vrstev. Svědčí o tom příklady řady senátorů, kteří dobře uspěli v senátních volbách, ale v parlamentních by byli téměř bez šance. Uvidíme však v budoucnosti.

Avšak nazpět ke KDU-ČSL. Většina jejich členů by nemusela přijmout tento pokus o rozbití strany, v níž mnozí strávili celý svůj život. Odchod určitého počtu bývalých představitelů strany, dvou bývalých ministrů, předsedy klubu a dalších krajských lídrů, by také mohli vzít jako příležitost pro postup nových mladých lidovců do vedení strany na různých úrovních. Jejich příchodem by strana nepochybně ožila, protože jejím dlouhodobým problémem byla jistá nehybnost a neprodyšnost stranických struktur. Je ovšem také zjevné, že odchodem některých lidovců jako například pánů Kalouska a Šustra přijde KDU-ČSL o nějaké finanční zdroje a bude - což patrně už je - chudší. Pro křesťansko-demokratickou stranu, navíc začleněnou do evropských politických struktur, by to na druhou stranu nemělo znamenat žádnou katastrofu. Je totiž známo, že evropské politické rodiny, jak se říká hlavním politickým sdružením v Evropské unii, vykazují značnou míru vzájemné solidarity a pomoci. Čeští sociální demokraté, kteří jsou pevnou součástí evropské socialistické politické rodiny, by o tom mohli něco říci.

Pro seriózní přístup k TOP 09 bychom ovšem mohli také uznat, že jim nejde primárně o rozbití KDU-ČSL a posílení ODS pro nadcházející parlamentní volby. Může jim také jít o pokus získat onu stále se rozšiřující masu voličů, kteří nepatří k žádné etablované politické straně a hledají stále znovu a znovu nějakou alternativu, které by dali svůj hlas. Z této skupiny tzv.přelétavých voličů vytěžili Zelení po odchodu Unie svobody z vrcholné politické scény a dostali se do parlamentu. Jak ovšem ukázaly volby do Evropského parlamentu a předtím volby do krajů a senátu, Zelení o tuto podporu přišli. V Praze je nahradili hlavně Evropští demokraté, vedení Janou Hybáškovou, kteří se ve většině pražských obvodů dostali na třetí místo za ODS a ČSSD. V celostátním měřítku to sice nestačilo na zisk mandátů, ale jako ukázka určitého trendu to stačilo. Otázkou je, zda si TOP 09 získá přístup k těmto voličům. Zatím lze o tom pochybovat, protože se zaprvé nebude moci nějakou dobu zbavit obrazu strany bývalých ambiciózních lidovců, kteří ve vlastní straně prohráli a hledají cestu nazpět do mocenských pozic. Zadruhé jde o téma či témata, která tato strana bude chtít prezentovat, protože v případě přelétavých voličů jde převážně o idealistické voliče, zaujaté pro nějakou variantu ne zcela pragmatické politiky. Zelení takové téma měli, ale prohráli v okamžiku, kdy v jejich politice začaly převažovat pragmatické politické tahy, vedené hlavně snahou za každou cenu udržet tehdejší vládní koalici, o níž byli přesvědčeni, že je jedinou možnou zábranou před hrozbou vlády ČSSD s komunisty. Evropští demokraté, vedení Janou Hybáškovou, takové téma také mají, a sice aktivní ne-socialistickou evropskou politiku, podporující soudržnost Evropské unie a západního společenství a přinášející tím také prospěch českým občanům. Je to politika aktivního evropanství, která pochopitelně není v Čechách příliš pragmatická, ale jisté menší skupině voličů vyhovuje. TOP 09 zatím žádné takové politické téma nemá, ale nepochybuji, že ho bude hledat.

Problém je ovšem ve výše uvedené voličské skupině. Je totiž převážně liberální a jde jí hodně o téma lidských a občanských svobod. A protože všichni víme, že jejich porušování ve světě, v různých zemích a regionech, je skutečně masivní, mohou se cítit dotčeni mnoha způsoby a citlivě reagovat na širokou škálu těchto případů. A očekávají, že ti, které volili, budou skutečně důsledně na ně reagovat. Jakékoli selhání pak má za následek ztrátu jejich přízně. Získat a hlavně udržet si takové voliče je pak obtížné. Pokud se to daří, pak dotyčné strany získávají skutečně stále větší vliv.

Příkladem budiž evropští Zelení, kteří v posledních volbách do Evropského parlamentu masivně posílili a stali se poprvé velkou evropskou politickou stranou. Cíle nové strany TOP 09 jsou pochopitelně pouze na národní úrovni, chtějí se dostat po říjnových volbách do parlamentu České republiky, ale domnívám se, že jejich cesta může vést pouze přes evropská témata, a to i přes to, že v Čechách zatím i v evropských volbách šlo hlavně o domácí témata.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .