19. dubna  2003  rubrika: Názory a argumenty

60 let od židovského povstání varšavského ghetta proti nacistům

židovská hvězda

židovská hvězda

Toto povstání v Němci okupované Varšavě bylo vůbec první vzpourou proti nacismu v Evropě. Nemohlo skončit jinak než tragicky, ale Němce překvapilo.

Židé v Polsku začali okupaci pociťovat velmi brzy po obsazení země. Už v listopadu 1939 začaly platit protižidovské dekrety a polští Židé se stejně jako v jiných zemích okupovaných nacisty dočkali nejen zabavování majetku, ale i nejrůznějších zákazů. 

Na rozdíl od jiných obsazených států se však v Polsku tato opatření často setkávala se souhlasem, ba někdy i radostným nadšením některých tamních obyvatel. V Polsku už několik staletí panoval silný antisemitismus, a tak Poláci často místní Židy většinou nejenže nelitovali, ale sami vyvolávali pogromy a v hojném množství se účastnili protižidovských akcí. 

Varšavské ghetto Němci založili v listopadu 1940. Od tohoto data nesměl vymezený prostor žádný Žid bez povolení opustit. Tamější poměry byly strašné ? nedostatek jídla, hrůzostrašné hygienické podmínky a přelidněnost, protože Němci sem sváželi Židy i z dalších polských měst. Ještě před hromadnými deportacemi do vyhlazovacích táborů zahynulo v ghettu 85.000 lidí. 

Když dorazily první zprávy o táborech smrti, našlo se dost mladých mužů, kteří se rozhodli nejen nenastoupit do transportů, ale bránit se deportaci se zbraní v ruce. V lednu 1942 se roztroušené oddíly začaly sdružovat a organizovat. Do roku 1943 ve městě existovalo asi sto odbojových skupin, které nejen systematicky vybízely obyvatele ghetta, aby neuposlechli deportačního rozkazu, ale organizovaly i pašování potravin a vydávaly časopisy. Jejich informacím o plynových komorách v táborech smrti však nikdo nevěřil. 

Němci v té době ještě neměli jednotnou vyhlazovací strategii a Židy v ghettu likvidovali různě. Transporty jim nestačily, a tak do ghetta občas podnikali namátkové vpády a chytali a hromadně deportovali polapené jedince, anebo jen tak pro zábavu stříleli do lidí či za stejným účelem vysílali pomocné jednotky vojenské policie složené především z Ukrajinců. 

Odbojové skupiny proto začaly cíleně shromažďovat skrovné finanční prostředky a nakupovat a pašovat do ghetta zbraně s pomocí polských partyzánů. To ale nebylo snadné, protože i mezi partyzány byli antisemiti, kteří si předem složené finanční částky občas prostě nechali. 

V polovině srpna 1942 zbylo v ghettu z půl milionu nashromážděných Židů zhruba 120.000. O měsíc později pak nacisté provedli čistku, při které během pouhých dvou dnů deportovali polovinu obyvatel do vyhlazovacích táborů. 

V ghettu vznikly takzvané Židovské bojové oddíly pod vedením 23letého Mordechaje Anielewicze. 

V lednu 1943 Němci podnikli další ?vyčišťovací? operaci ? k svému překvapení však v ulicích ghetta narazili na barikády a ozbrojené skupiny, které se jim postavily. Židé však utrpěli těžké ztráty, a proto se rozhodli přejít na partyzánský způsob boje. 

Na jaře roku 1943 už v ghettu existovalo asi 50 bojových skupin a odboj se těšil všeobecné podpoře obyvatel. Židovské bojové oddíly de facto převzaly vnitřní kontrolu nad ghettem a začaly v něm odstraňovat zrádce a kolaboranty. Němci však v té době rozhodli, že ghetto totálně zlikvidují. 

Dne 19.dubna 1943 do varšavského ghetta vstoupily početné německé oddíly s těžkou vojenskou technikou. Postavilo se jim asi 750 bojovníků vyzbrojených jenom malým množstvím zastaralých zbraní a zápalnými láhvemi, ale také odhodláním. Především proto byla první bitva úspěšná - obránci ghetta Němce zahnali na útěk, 16 jich zabili a 85 zranili. Zaskočení Němci druhý den podnikli nový pokus a boje pokračovaly. 

Po čase dali Židům ultimátum, a pak jim dokonce nabídli takzvané nenásilné přemístění do pracovních táborů. Když bojovníci ghetta na nic nereagovali, zvolili nacisté novou taktiku - začali vypalovat dům za domem. Obránci se uchýlili do sklepů a podzemních úkrytů. 

Navzdory nepoměru sil a bojové převaze Němců se Židům ve varšavském ghettu podařilo udržet skoro měsíc. Většina jeho obránců nakonec raději zastřelila své blízké a pak sebe, než by padla rozzuřeným Němcům do rukou. Do 8. května 1943 tak zahynulo 80% bojujících mužů a žen, včetně vůdce Mordechaje Anielewicze. 

Nevelké hrstce posledních se podařilo uniknout městskou kanalizací. Strávili několik dní v odpadních vodách a splašcích, než je na základě předchozí dohody zachránili polští partyzáni. Někteří z těchto Židů pak po jejich boku bojovali proti nacistům až do konce války. Mezi několik málo těmi, kteří povstání varšavského ghetta přežili, byl i Marek Edelman, který po válce vydal paměti. 

Desátého května 1943 bylo židovské povstání definitivně potlačeno a varšavské ghetto srovnáno se zemí. Z 56.000 zajatých Židů Němci 7.000 na místě popravili. Před válkou žilo v Polsku přes tři miliony Židů. Nacisté jich vyhladili devadesát procent. 

Bojovníci ve varšavském ghettu nikdy nedoufali, že v boji s Němci zvítězí. Chtěli jim a sobě pouze dokázat, že nejsou podřadnými bytostmi a "hmyzem", za jaký je nacismus považoval, a ukázat celému světu, že existuje ještě jiná cesta než bez odporu kráčet "jako ovce" do plynových komor. Bojovali pouze za důstojnou smrt. 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas