7. července  2009  rubrika: Názory a argumenty

Proč se Ujguři bouří proti čínské nadvládě

Čína - Foto: Filip Rožánek

ČínaFoto: Filip Rožánek

Poničené domy, zdevastované obchody, ohořelé vraky automobilů - tak vypadalo Urumči po nedělních nepokojích. Urumči je správní středisko oblasti Sin-ťiang obývané převážně Ujgury. A Sin-ťiang je součástí Číny. A v tom je právě jádro problému.

 

Proč se Ujguři bouří proti čínské nadvládě

Vložit na svůj web

To, co se v Urumči dělo o víkendu, charakterizují komentátoři jako největší nepokoje, které Čína zažila od dvacet let starých událostí na náměstí Nebeského klidu, anebo dokonce od samotného vzniku lidové Číny před šedesáti lety. Statistika nepokojů je výmluvná: nejméně 156 mrtvých, z toho 27 žen, 1080 zraněných, 1434 zatčených, 203 zničených domů, více než 200 různě poškozených automobilů. Většinou jde o už aktualizovaná čísla z úterka - ale konečná bilance bude pravděpodobně ještě horší. Ujgurské exilové zdroje, odvolávající se na informace přímo z Urumči, tvrdí, že mrtvých bylo v neděli až 600. 

Je otázka, zda čínská strana skutečný rozsah a dopad nepokojů vůbec někdy přizná. Má už svou vlastní verzi, jak bouře vznikly, a ta se radikálně liší od verze ujgurského exilu - a pravděpodobně i od pravdy. 

Co říkají Číňané? Že nepokoje podnítil ujgurský exil, který je po telefonu pečlivě zorganizoval. Že se kriminální a teroristické živly bezdůvodně pustily do etnických Číňanů a jejich majetku. Čínská televize tuto verzi usilovně podporovala. Neúnavně vysílala záběry poničeného majetku a ukazovala plačící ženy, etnické Číňanky, a také muže, rovněž etnické Číňany, kteří nesli neklamné stopy brutálního bití. 

A co říká ujgurský exil? Že nedělní demonstrace v Urumči byla původně klidná a věci se vymkly kontrole teprve poté, co čínské pořádkové síly napadly demonstranty slzným plynem a střelbou. Ujgurský exil také trvá na tom, že žádné protestní akce neorganizoval. "Nikdy nevoláme po protičínských protestech. Víme, že by následovala tvrdá reakce, a nechceme za to nést odpovědnost," říká Dolkun Isa, generální tajemník Světového ujgurského kongresu. A i když prezidentka této exilové organizace Rebíja Kádirová připouští, že před demonstrací zavolala bratrovi do Sin-ťiangu, jedním dechem dodává, že to udělala proto, aby mu rozmluvila účast na protestu. 

Bezprostřední důvod nedělní demonstrace v Urumči je znám. Minulý měsíc zahynulo na jihu Číny několik Ujgurů, možná dva, možná více, údaje se liší. Zemřeli při útoku na jejich ubytovnu a zabili je etničtí Číňané, kolegové z továrny, kde společně pracovali. Důvodem pogromu bylo obvinění, že Ujguři znásilnili etnickou Číňanku. Úřady příslušné provincie Kuang-tung tvrdí, že to je obvinění zcela falešné. S postihem za pogrom však nadměrně nespěchaly. Když od něj uplynulo deset dní a ještě nikdo nebyl obviněn, sinťiangští Ujguři vyrazili na protestní demonstraci do urumčských ulic. 

Nenávist vůči Číně, kterou osvědčili, když se původně klidná manifestace zvrhla v násilnosti, se ale jedním nepotrestaným pogromem vysvětlit nedá. Ta se střádala léta, ba desetiletí. Po celou tu dlouhou dobu, kdy Číňané sebevědomě tvrdili, že zaostalý Sin-ťiang pozvedli na novou, kulturní úroveň; že mu dali silnice, železnice, školy a nemocnice; že dokáží k jeho prospěchu využít i jeho nerostného bohatství, zejména ropy. Ujguři ale namítají, že to je hlavně k prospěchu Pekingu a etnických Číňanů, kteří se do Sin-ťiangu přestěhovali. V ústraní, kde nehrozí, že by je slyšel čínský udavač, mnozí sinťiangští Ujguři řeknou, že se ve své vlasti cítí jako druhořadí občané. Lukrativní pracovní místa dostávají zpravidla čínští přistěhovalci, kterých vůčihledě přibývá - tvoří už dvě pětiny obyvatel Sin-ťiangu. Jejich zázemí je komunistické, ale také konfuciánské a buddhistické. Ujguři jsou naproti tomu muslimové. A po etnické stránce to jsou Turci. 

Ne všichni sinťiangští Ujguři by si pro vlast, které by rádi říkali historickým názvem Turkestán, přáli úplnou nezávislost. Mnozí z nich by se určitě spokojili se skutečnou autonomií - protože ta nynější, která se obráží v oficiálním názvu regionu, je pouze papírová. Čínská centrální vláda však o ústupcích v Sin-ťiangu nechce ani slyšet. Její politikou je sázet na hospodářský a sociální rozvoj (z nějž ale, jak už jsme řekli, profitují v Sin-ťiangu vesměs etničtí Číňané) a kombinovat to s vládou tvrdé ruky. Vytváří se tím začarovaný kruh. Čínská represe budí v sinťiangských Ujgurech nevyhnutelně odpor. Aby ho Číňané potlačili, musejí represi vystupňovat - což si vynutí předvídatelně silnou reakci. A tak pořád dokola. Číňané tvrdí: "My v Sin-ťiangu bojujeme proti islámským teroristům, kteří patří do sítě Al-Káida - a ta přece ohrožuje i Evropu a Ameriku." Odboj tohoto typu v Sin-ťiangu skutečně existuje a jedna sinťiangská partyzánská organizace, Islámské hnutí Východního Turkestánu, je i na americké listině teroristických spolků. Ale většina sinťiangských Ujgurů - nebo chcete-li, tak se to prý má správně číst, Wígerů - by se s Číňany stále ještě raději domluvila po dobrém. Kdyby jim Čína tu šanci dala. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Autor:  Milan Slezák  (msl)

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas