21. srpna  2009  rubrika: Názory a argumenty

Sporný prodej ČSA pokračuje

Letiště Praha - letadlo ČSA. Ilustrační foto - Foto: Tomáš Adamec

Letiště Praha - letadlo ČSA. Ilustrační fotoFoto: Tomáš Adamec

České aerolinie přepravily za první pololetí letošního roku zhruba o deset procent cestujících méně, než před rokem. Obsazovat letadla se jim daří asi ze 60 procent. Výsledkem je pokles příjmů a ztráta převyšující miliardu korun. V době světové hospodářské krize to není zrovna šokující informace. S podobnými problémy totiž zápasí i jiní letečtí přepravci. Proto není divu, že se obtížně shánějí investoři, kteří by do riskantního a momentálně výrazně ztrátového odvětví byli ochotni vložit peníze. Přitom letecké společnosti by finanční injekci nutně potřebovali.

 

Sporný prodej ČSA pokračuje

Vložit na svůj web

O Českých aeroliniích to platí samozřejmě rovněž. V době, kdy hospodaření České republiky míří do hlubokých deficitů, si však dosavadní vlastník, tedy stát, štědrou ruku vůči tomuto přepravci dovolit nemůže. Firma sice omezuje spoje, propouští zaměstnance, ale zároveň se nemůže vyhrabat ze záporných čísel. Vláda proto tvrdí, že má prakticky pouze dvě možnosti. Buďto nechat věcem volný průběh a sledovat, jak ČSA míří k bankrotu, nebo se pokusit problémů s aeroliniemi zbavit tím, že je někomu prodá. Politici a vládní úředníci momentálně dávají přednost druhé variantě. Pokus o privatizaci tohoto tuzemského leteckého přepravce tak i nadále pokračuje. 

Přitom v soutěži zůstal jeden jediný zájemce. Mimo jiné to znamená, že se o soutěž v pravém slova smyslu nejedná. Soupeřů se nedostává a tak s velkou pravděpodobností zvítězí ten, kdo se zúčastní. Je jím konsorcium Unimex a Travel Service. Toto sdružení se proto nemusí předhánět v kvalitě nabídky, protože nemá konkurenci. Navíc z úst politiků veřejně zaznívá, že je lepší se zbavit aerolinií i za nízkou sumu, než je ponechat na bedrech státu. Nebylo by tudíž divu, kdyby nabídka byla hluboko pod cenou, kterou si vláda představuje. Tím spíš, že zástupci zmiňovaného konsorcia se v médiích nechali slyšet, že by pro ně bylo celkem výhodné počkat a koupit firmu až bude v konkursu. Stát se tak vmanévroval do velmi nevýhodné pozice. Rozhodl se České aerolinie prodávat v době, která podobným obchodům vůbec nesvědčí. Zároveň na veřejnost pouští z úst úředníků a politiků věty o tom, že i prodej za nízkou cenu je lepší než žádný. Když se to dá dohromady, je zřejmé, že privatizace Českých aerolinií nebude pro státní pokladnu terno. V této souvislosti lze pak spekulovat o tom, zda jde pouze o souhru okolností, nebo o "šikovnou" zákulisní práci lobbyistů, kteří pomohli ke snížení ceny na minimum. 

Ministr financí Eduard Janota sice tvrdí, že pokud se vládě nebude zdát nabídka dostatečná, může prodej zastavit. Že k tomu nakonec dojde, to není příliš pravděpodobné. A nejde pouze o nejrůznější výroky politiků podporujících dotažení privatizace téměř za každou cenu, ale také o nebezpečí arbitráže, ve kterou by případný zrušený prodej aerolinií mohl vyústit. V souvislosti s polemikou o prodeji ČSA se neustále řeší, jaká varianta by byla výhodnější. Ani jedna z nich se však zatím neopírá o konkrétní čísla. Cena, kterou je ochotno nabídnout konsorcium Unimex a Travel Service totiž není v tuto dobu známa. Rovněž nebyla zveřejněna studie, která by vyčíslila případné náklady nebo naopak výnosy bankrotu firmy, ke kterému prý podle slov politiků bez případného prodeje dojde. Bankrot totiž nemusí automaticky znamenat definitivní konec. Alespoň teoreticky by se konkurzní správce měl snažit prodat majetek firmy, který je života schopný. Utržené peníze pak mají sloužit na vyrovnání závazků. A protože aerolinie nejrůznějším způsobem udržoval při životě vlastník, tedy stát, mohl by část peněz získat. Opět nelze v tuto chvíli přesně určit, o jak vysoký balík by se jednalo. 

K tomu je potřeba dodat, že i případný kupec aerolinií by postupoval obdobně. Těžko by si mohl dovolit udržovat při životě firmu, která by mu přinášela miliardové ztráty. Proto by se všeho, co nepřináší zisk, musel rychle zbavit. Samozřejmě situace by byla jiná, kdyby nebyla světová hospodářská krize, letecká doprava by vzkvétala a o České aerolinie by byl mimořádný zájem. Tomu tak momentálně není, proto je velmi obtížné určit, které ze dvou řešení, tedy prodej za nízkou cenu, nebo bankrot, je pro kapsy daňového poplatníka lepší. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Autor:  Petr Hartman

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas