30. října  2009  rubrika: Názory a argumenty

Nové strany se starými lidmi

Strana TOP 09 představila nové logo, které vychází z národních barev a jasné podpory hnutí Starostů - Foto: Tomáš Adamec

Strana TOP 09 představila nové logo, které vychází z národních barev a jasné podpory hnutí StarostůFoto: Tomáš Adamec

Nastal čas pro nové politiky, nové strany, novou komunikaci ve veřejné sféře. Základní důvod je zcela nasnadě: nic už není, jako bylo předtím. Nefunguje především pojmenování levice a pravice, tedy termíny, které umožňovaly, aby se člověk v politice orientoval. I když si strany sociální či liberální rétoriku udržují, nakonec dělají zhruba stejnou politiku.

 

Nové strany se starými lidmi

Vložit na svůj web

Vlastně úplně stejnou, pokud si člověk odmyslí čistě ideologické tahy, jakými jsou na jedné straně například rovná daň a na druhé straně třeba třináctý důchod. 

Levice i pravice chtějí snižovat daně, udržet sociální dávky a co nejvíc ze státních peněz investovat. 

Pádem Topolánkovy vlády a zrušením předčasných voleb se otevřel časový prostor, při kterém je možné situaci znovu hodnotit a přizpůsobit jí politickou nabídku. S novým programem mohou přijít zavedené strany, volný prostor mohou využít i úplně nové formace. Po zklamání s vládnutím po roce 2006 mohou mít u občanů úspěch. 

V této chvíli se čeká a první nabídky už se objevují. Kdo jsou tedy nové tváře a co přinášejí. 

Nabídka zatím nepřekonala skeptickou glosu Vlastimila Tlustého, který s oblibou říká, že je jedno jak volby dopadnou, protože nakonec vždycky vládne Kalousek. 

Skutečně to tak vypadá i nadále. Bývalý ministr financí a bývalý šéf lidovců Miroslav Kalousek založil stranu TOP 09, která se okamžitě vyšvihla v žebříčcích preferencí na třetí až čtvrté místo. On sám je ovšem politickým veteránem a také obklopil se lidmi, kteří nováčky nejsou. Schwarzenberg, Severa, Parkanová, Lobkowicz už za sebou 20 let služby mají. 

A vzniká další strana, jejíž vyhlídky rovněž nejsou podle průzkumů úplně marné. Jmenuje se Strana práv občanů a jejím předsedou bude Miloš Zeman. Ani jeho nelze považovat za člověka, který vstoupil do politiky právě dnes. Pracuje pro něho tradiční pobočník Miroslav Šlouf a tvářemi nového uskupení se stávají bývalí ministři Eduard Zeman, Miroslav Grégr, Miloš Kužvart a Jaromír Schling. 

Nad záplavou nových tváří si nezbývá než připomenou jeden z posledních hitů německé kapely Einstürzende Neubauten, jejíž text se skládá z obměn jediné věty: "Čekám, čekám, stále čekám, čekám neúnavně." V našem případě na skutečně nové tváře. Samozřejmě je možné, že obě zmíněné strany nakonec uspějí, protože Češi jsou konzervativní a své zvyky mění neradi. 

Ovšem poněkud groteskní příchod nových politiků nejspíš ukazuje něco víc. Historie polistopadové demokracie je krátká a do čela úřadů nastoupili relativně mladí lidé, kteří vlastně nic jiného, než politiku neměli a neuměli. Těžko tedy mohou po odchodu ze scény dělat nějakou odbornou práci a politiku tedy ani opustit nemohou. Někdy bývá zesměšňován Miloš Zeman, který se prý na své chalupě na Vysočině nudí, a proto se do velké politiky neustále vrací. Stejně to ale dělají všichni ostatní. 

Obě nové strany se starými lidmi mají společnou ještě jednu věc, inzerují svou ekonomickou kompetenci. Miroslav Kalousek nabízí úspornou rozpočtovou politiku poté, co zavedl zemi do nejvyššího schodku v historii. Podobně prokazuje svou kompetenci Miloš Zeman, který rovněž chválí úsporný Janotův balíček. Varuje, že velké strany nemají recept na boj s krizí, sám ovšem podobně jako Kalousek také nenabízí nic kromě restrikcí. Žádné světoborné projekty se nenarodily. Využít ekonomickou krizi v okamžiku, kdy se obě velké strany vzdaly řízení země, se nabízí samo sebou, asi však nejde o pouhé lákání nerozhodných voličů. Je to signál pro jednu významnou společenskou vrstvu, jejíž moc se ukázala už při kampani TOP 09 do voleb, které se nakonec neuskutečnily. Tři měsíce nová strana dokázala získat prostředky na stejně nákladnou kampaň jakou za nastřádané peníze pořídily obě velké strany, tedy ČSSD a ODS. Zaplatit stranám desítky milionů mohou pouze silné firmy, které si od nich něco slibují. Tím jsme se dostali ke druhé zvláštnosti tuzemské scény. Vedle nesmrtelných politiků existuje vrstva lobbyistů a podnikatelů, kteří umějí dobře jedinou věc, čerpat peníze za stání zakázky. Jde o desítky miliard korun ročně. Proto je dobře vycházet se všemi politiky a účastnit se i zakládání nových stran, kde může mít počáteční investor velké slovo. Nezáleží na tom, o jakou stranu půjde a kdo bude v jejím čele. Podstatné je, aby se dobře orientoval v politicko-podnikatelských kruzích a přitom rozuměl ekonomice. Jenom pak může účinně dohlédnout na to, aby se státní zakázky dostaly do správných rukou. 

Pochopitelně nejde o fatální omezení české politické kultury. Je však pochopitelné, že se s projektem nové strany a nové politiky vytasili nejdříve ti, kteří mají na kontrole politiky největší hmotný zájem. Počkejme, až přijde někdo další. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Autor:  Petr Holub

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas