Milosrdná paměť
Peníze v trezoruFoto: Free Stock Photos
S dvacátým výročím něžného listopadu se objevila celá řada vzpomínkových pořadů. Potvrzují, co je dávno známo: lidská paměť je milosrdná. Na nepříjemné věci málokdo vzpomíná.
Ovšem v politických pořadech má zapomínání nepříjemný boční efekt: rozmazává se odpovědnost za minulost. A tak neškodí, když se některé historické události připomenou.
Jedna z prvních soukromých bank, která se dostala do potíží, byla Kreditní a průmyslová banka předsedy spolku křesťanských podnikatelů Antonína Moravce. ČNB zjistila špatné hospodaření, zkreslování výkazů, hazardní půjčování peněz atd. 30. září 1993 uvalila na banku nucenou správu, v únoru 1994 návrh na konkurs. Bankéř Moravec posléze skončil ve vazbě.
Při vyšetřování se ukázalo se, že ODA i KDU-ČSL u něho měly nezanedbatelné dluhy, 52 a 20 milionů Kč. Zatímco KDU dluh splácela, ODA zvolila turbo přístup. Dluh totiž bance uhradila prodejem stotisícového eseróčka Marklap, do něhož byl vložen NEPENĚŽITÝ vklad v hodnotě 52 milionů Kč. Tak ohodnotil znalec know-how fy Marklap dosáhnout zisk z výměnných obchodů s kostarickou kávou a ukrajinským dřevem.
Komu firma patřila? Příteli předsedy ODA Jana Kalvody Adolfovi Klapkovi. Kdo byl tím znalcem? Náměstek ministra financí, člen ODA Miroslav Téra. Tak si ODA představovala právní stát. Když to prasklo, skončili ve vyšetřovací vazbě právník firmy Marklap a někdejší právní poradce ODA Michal Macek, majitel Marklapu Klapka a také šéf sekretariátu ODA Josef Reichman. Klapka a Macek byli obviněni z uvádění nepravdivých údajů, Moravec z podvodu a zpronevěry a Reichman ze spolupachatelství k trestným činům zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence a podvodu.
Při vyšetřování bankéře Moravce se ukázalo, že v jeho soukromé bezpečnostní schránce v Komerční bance se našla směnka, kterou ODA vystavila na dluh u Moravcovy banky. Není třeba být Herculem Poirotem, aby bylo zřejmé, co to znamená: s pravděpodobností hraničící s jistotou se Moravec dohodl s činiteli ODA na "zamáznutí" dluhu odkoupením firmy Marklap. Za to měl určitě dostat nějakou protihodnotu, byl na privatizaci jako divý. Pro jistotu si však směnku ODA schoval, pro případ že by partneři měli krátkou paměť. Klasický příběh z divokého Východu.
Okolo případu se rozpoutal nelítostný boj mezi ODS a ODA. Předseda Kalvoda obvinil BIS, kterou vedl člen ODS s pozastaveným členstvím Stanislav Devátý, že sbírá informace o politických stranách. Začal tvrdý nátlak ODA na orgány činné v trestním řízení. Objevení směnky v soukromém sejfu Moravce ODA uvítala jako důkaz, že se dluhu nezbavila! Neuvěřitelné. Mistrovská pirueta nad propastí, kterou veřejnost spolkla. Jenže proč tedy ODA předtím dluh z účetnictví vymazala? Státní zástupce Kredba z případu odstoupil, či byl odstoupen, policie ani státní zastupitelství si netroufly vyšetřovat Téru, Kalvodu a špičky ODA. Nakonec, jak jinak, byl případ odložen. Špičky ODA se vyhnuly trestnímu stíhání, ale dluh byl zase na světě.
Nejsmutnější na celé story byl způsob, jakým se ODA ke skandálu postavila. Pokud by šlo celou kauzu chápat jako selhání jednotlivce, nic moc by se nedělo. Jenže čelný představitel ODA prohlásil, že se "ODA musí k dluhu postavit čelem a říci, že se dala dohromady s nepříliš důvěryhodnou bankou"! Bože, copak by slušná banka do takového kšeftu šla? Další významní představitelé ODA obhajovali zamáznutí dluhu jako normální, v USA běžnou, trochu rizikovější burzovní operaci. Když pomineme, že o burzovní operaci vůbec nešlo, urazili americké právo: tam by soud nikdy nenavýšil jmění firmy na základě absurdního dobrozdání jednoho znalce, natož státního úředníka. Pochybnou operaci zaštiťoval předseda ODA Kalvoda, místopředseda vlády zodpovědný za legislativu, který měl dbát na to, aby podobné operace nebyly možné. Posléze se kvůli kauze "Téra" také změnil obchodní zákoník: příště soud při oceňování "nehmotných vkladů" nemohl vycházet z jednoho "expertního" posudku.
Připomenutí dluhu ODA ukázalo zranitelné místo čtyřkoalice, které ji ohrožovalo. Kdo by asi uvěřil, že chce důsledně prosazovat právo??
Místo aby se ODA kála, obvinila Cyrila Svobodu, tehdejšího předsedu KDU-ČSL, z licoměrnosti. Jak asi měli ostatní partneři na eskapády ODA reagovat, lze těžko pochopit. Bohužel, ani po deseti letech se, jak se zdá, tehdejší protagonisté nepoučili.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .