Biden na Blízkém východě
Americký viceprezident Joe BidenFoto: US Department of Defense
Na Blízký východ opět přicestoval vysoký představitel americké administrativy. Tentokrát se jedná o viceprezidenta Joe Bidena. Svou návštěvou Izraele a Palestinských území chtěl podpořit znovuzahájení rozhovorů, které by měly rozhýbat skomírající blízkovýchodní mírový proces. Přesto ale průběh jeho návštěvy ukázal, že v současnosti palčivějším tématem pro Spojené státy i pro Izrael je otázka Íránu, resp. jeho jaderného programu.
Při rozhovorech s izraelským prezidentem Peresem a premiérem Netanjahuem americký víceprezident zdůraznil, že Spojené státy jsou připraveny zaručit se za bezpečnost Izraele Při té příležitosti také dodal, že Amerika je odhodlána zabránit Teheránu v získání jaderných zbraní. Tato dvě ujištění jsou pro Izrael klíčová, ale otázkou je, do jaké míry Biden Izraelce přesvědčil.
Záruka Spojených států, že případný útok na Izrael nezůstane bez odpovědi Washingtonu je pro Izrael jistě důležitá. Pro židovský stát, který se rozkládá na malém území a jenž na severu sousedí s územím, které kontroluje velký spojenec Íránu, ši'ítské hnutí Hizballáh, je přesto zásadní, aby Írán jadernými zbraněmi nedisponoval a nemohl jimi zásobit ani své spojence. A právě proto nervozita v Izraeli v posledních měsících narůstá. Írán ve svém výzkumu úspěšně pokračuje a mezinárodní společenství, se Spojenými státy v čele, není schopno adekvátně reagovat.
Když nastoupila do Bílého domu nová americká administrativa, jeden z jejích požadavků byl, aby Izrael přestal hrozit útokem na íránská jaderná zařízení a dal prostor diplomatickým vyjednáváním. Izrael tak učinil a opravdu po jistou dobu izraelští politici zdůrazňovali, že doufají v diplomatické řešení. Po více než roce ale tato taktika příliš pozitivních výsledků nepřinesla. Spojené státy sice hledají spojence proti Íránu a to i za cenu velkých ústupků. Asi nejlepším příkladem je Rusko a americká rezignace na protiraketový štít ve střední Evropě. Přesto ale Moskva stále odmítá podpořit ostré sankce, natož jakékoliv vojenské řešení. Ani s Čínou není dohoda snadná. Spojené státy budou jen obtížně přesvědčovat velkého ekonomického partnera Teheránu, aby souhlasil se sankcemi. Velký dluh, který má Amerika u Číny, vyjednávací pozici Washingtonu navíc značně oslabuje.
Další Obamovým plánem, jak vyzrát na Írán, bylo oslabit jeho regionální pozici. Zaměřil se především na Sýrii, která je spojencem Teheránu a přes jejíž území Írán zásobuje zbraněmi Hizballáh. Obama začal posílat do Sýrie své emisary a v půlce února dokonce oznámil, že je připraven po pěti letech poslat do Damašku velvyslance. Pocit, že americko-syrské vztahy se mírně zlepší a výměnou za vstřícnost Američanů Sýrie ochladí své vztahy s Íránem vzaly ale rychle za své. Jen pár dnů poté, co Obama oznámil svůj záměr poslat do Damašku svého velvyslance, přijel do Sýrie íránský prezident Ahmadínežád. Před televizními kamerami si syrský prezident Assad s Ahmadínežádem vřele potřásl pravicí a přítomné ujistil, že syrsko-íránské spojenectví je pevné. Když se k nim potom na galavečeři přidal šéf Hizballáhu Nasrallah, pohár hořkosti pro prezidenta Obamu byl naplněn až po okraj.
Za této situace tak přijíždí do Izraele víceprezident Biden s ujištěním, že Spojené státy berou bezpečnost židovského státu za svou. Snaží se tak především zabránit tomu, aby se Izrael rozhodl řešit hrozbu jaderného Íránu vojenskou cestou, tj, útokem na íránská jaderná zařízení. I Izrael si zajisté uvědomuje, že toto řešení je zcela krajní a navíc že může způsobit těžko předvídatelný řetěz událostí, jehož součástí bude nepochybně raketový vzestup cen ropy. Na straně druhé ale Izrael díky svému geografickému umístění vnímá hrozbu jaderného Íránu výrazně citlivěji, než je tomu v případě jiných zemí, ať už se jedná o Rusko, Čínu, nebo státy EU. I proto jsou v Izraeli v posledních dnech opět slyšet hlasy, že vojenský útok, i když je to řešení až jako zcela krajní, by mělo zůstat jako jedna z možností, pokud Írán bude i nadále odmítat otevřené jednání s mezinárodním společenstvím ohledně jaderného programu.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .