Izraelsko-americká roztržka pokračuje
Stát IzraelFoto: Emanuel Macoun
Izrael nepřestává být terčem celosvětové kritiky, kterou minulý týden usnadnila roztržka se Spojenými státy. Připomeňme, že ji vyvolalo nešťastné izraelské oznámení o povolení výstavby nových bytů ve východojeruzalémské čtvrti Ramat Šlomo, zveřejněné zrovna v době pobytu amerického viceprezidenta Joe Bidena a hned potom, co Američané ohlásili obnovení izraelsko-palestinských jednání.
Premiér Binjamin Netanjahu se Washingtonu za tento neúmyslný byrokratický přehmat čtyřikrát omluvil, ale ministryně zahraničí Hillary Clintonová mu minulý pátek v nepřátelském třičtvrtěhodinovém telefonátu objasnila, že Spojené státy „urazil“.
Roztržky se nadšeně chopili Palestinci i mezinárodní společenství a zahrnuli Izrael ostrou kritikou za pokračující výstavbu židovských osad. Ještě víc ji vystupňovali poté, co židé na Starém Městě v Jeruzalémě slavnostně otevřeli zrekonstruovanou synagogu, kterou před 62 lety zničila jordánská armáda. Celý svět spolu s Palestinci odsoudil Izrael za „provokaci“ a „snahu o judaizaci Jeruzaléma“, kterou má představovat oprava modlitebny v židovské, nikoli muslimské čtvrti Starého Města, která zde stála už přinejmenším na začátku 18. století.
V této atmosféře přijela ve středu poprvé do Izraele evropská ministryně zahraničí Catherine Ashtonová. Už předem se připojila k celosvětovému chóru kritiků, a vyhrožovala dokonce omezením vzájemných obchodních styků, ale po setkání s Netanjahuem, prezidentem Šimonem Peresem a ministrem zahraničí Avigdorem Libermanem výrazně zmírnila tón.
Žádné dramatické prohlášení neučinila ani v pásmu Gazy, které na vlastní žádost navštívila; možná i proto, že tamější teroristé se předvedli v plné parádě – právě v době její návštěvy odpálili na Izrael už třetí raketu za 24 hodin a zabili thajského dělníka v mošavu Netiv Ha‘asara.
Ashtonová se od izraelských představitelů dozvěděla několik netušených faktů – že výstavba ve východním Jeruzalémě není nic nového, ani výjimečného, ani provokativního, protože jde o židovskou čtvrť; že Jeruzalém je hlavní město Izraele, a nikoli „osada“, a výstavba v něm probíhá nepřetržitě od jeho znovusjednocení v roce 1967; a že s tím byli až donedávna 43 let srozuměni i Palestinci.
Avigdor Liberman zdůraznil, že v Jeruzalémě mohou všichni bydlet, kde chtějí, tedy i Arabové, a položil Ashtonové řečnickou otázku, co by tomu svět řekl, kdyby izraelská vláda zakázala Arabům kupovat nemovitosti v západním Jeruzalémě.
Zatímco návštěva Ashtonové proběhla bez zvýšených emocí, Bílý dům je nadále uražený. Přestože Clintonová i prezident Barack Obama v posledních dnech prohlásili, že v izraelsko-amerických vztazích nenastala žádná roztržka a obě země jsou spojeny „neotřesitelným poutem“, Bílý dům odložil cestu zmocněnce George Mitchella do Izraele a očekává splnění podmínek. Vláda má zrušit udělené povolení ve východním Jeruzalémě, zmrazit veškerou tamější výstavbu, udělat další vstřícná gesta vůči Palestincům, aby jim umožnila návrat k jednání, a prodloužit desetiměsíční moratorium, které vyhlásila v listopadu.
Izrael však jistě nepřestane stavět ve východním Jeruzalémě – v tom vládu podporuje většina obyvatel. Tři čtvrtiny se také domnívají, že americká reakce byla přehnaná. Místní média připomínají, že když Netanjahu v listopadu ohlásil zmrazení výstavby, ale výslovně odmítl moratorium ve východním Jeruzalémě, tatáž Clintonová jeho rozhodnutí chválila jako „bezprecedentní ústupek“.
Všímají si také, že Bílý dům ani slovem neodsoudil slavnostní ceremoniál, na kterém palestinská samospráva minulý čtvrtek oficiálně pojmenovala náměstí v Ramalláhu po teroristce Dalál Mughrabíové, která v roce 1978 povraždila 37 izraelských civilistů, včetně 13 dětí. Slavnosti se zúčastnili i předseda samosprávy Mahmúd Abbás a premiér Salám Fajjád. Izraelci však především vyjadřují podiv nad tím, že Washington lpí na takových hloupostech jako byty v Jeruzalémě, místo aby se snažil zabránit Íránu v získání jaderné zbraně.
Důvodem je uražená ješitnost americké vlády. Za rok a čtvrt nedosáhla jediného úspěchu své zahraniční politiky, kterou deník Wall Street Journal shrnul slovy, „snaží se vlichotit nepřátelům a své přátele dusí.“ Obama se dopouští stejné chyby jako před rokem – trvá na nesplnitelném, utvrzuje Palestince v odmítání jednat, a tím rozhovory blokuje. Samospráva i nyní očekává, že Amerika přiměje Izrael k zastavení výstavby ve východním Jeruzalémě, a varuje, že jinak jednání neobnoví.
Spojené státy a Izrael se však vzájemně potřebují a řešení sporu nepochybně najdou. Izraelská vláda chystá kompromisní návrh a George Mitchell má na Blízký východ přijet už v neděli. O americké vstřícnosti hodně napoví příští týden, kdy se Netanjahu ve Washingtonu zúčastní výroční schůze vlivné proizraelské lobby AIPAC. Zřejmě se sejde s Clintonovou, ale otázkou bude, zda jej přijme i Obama.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.