2. srpna  2010  rubrika: Názory a argumenty

Mašinové + Paumer: hrdinové nebo vrazi?

Milan Paumer, člen skupiny bratří Mašínů - Foto:  ČTK

Milan Paumer, člen skupiny bratří MašínůFoto:  ČTK

To je otázka, kterou po 22.červenci, kdy zemřel Milan Paumer, si znovu pokládala média, ale nedošla k žádné shodě: spíše naopak stvrdila v této věci polarizaci společnosti.

Otázka, na kterou se dnes pokusím odpovědět, zní: Proč tomu tak je? Proč naše společnost není ochotna naslouchat odpůrcům, zvažovat jejich argumenty a vytvářet prostor, na kterém by mohlo dojít ke sblížení názorů? 

 

Mašinové + Paumer: hrdinové nebo vrazi?

Vložit na svůj web

Filozofové, jako například Theodor Adorno, tvrdili, že historie není jen to, co se stalo, ale je mimo jiné také plná situací, k nimiž nikdy nemělo dojít a za něž jsou lidé různou měrou zodpovědní, to znamená, že na nich nesou svůj podíl viny. 

A Karl Jaspers dodával: "Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoliv možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu". 

Vyjdeme-li z těchto úvah, které byly sepsány těsně po válce, jsou teoreticky vinni i u nás všichni, kdo se nechopili jakékoliv aktivity proti totalitnímu bezpráví, tedy kromě účastníků třetího odboje a disidentů. To samozřejmě nechce u nás nikdo slyšet, a proto politici o tomto tématu většinou mlčí. 

Karl Jaspers došel k přesvědčení, že kdo se zúčastnil rasového (u nás bychom řekli třídního) šílenství, kdo měl iluze o výstavbě (u nás socializmu) založené na ideologickém podvodu, kdo se smiřoval se zločiny (u nás bylo neprávem odsouzeno asi 208 000 lidí, z toho 4 500 zemřelo ve věznicích, emigrovalo 179 000 lidí, na hranicích bylo zastřeleno 374 lidí a popraveno bylo 254 občanů), je nejen za minulé hrůzy odpovědný, ale musí se morálně obrodit. 

Pokud k této morální obrodě nedojde, a to se u nás zatím nestalo, vinu si většina společnosti nepřizná. Otázky, které si klademe, jak média předvedla, jsou ještě lokajské, nebolavé a snaží se nás apriori vyvinit, tedy uchlácholit a uspat. Klasické schéma takových úvah zní: Odpor proti totalitě je marný a navíc škodlivý, protože totalitní moc brutalizuje. 

Takhle se ale svobodný člověk neptá, a na to jsme zapomněli. Svobodný člověk totiž ví, že riziko je součástí každé zodpovědné existence a svoboda je hodnota, za kterou se platí životem. 

Lokaj tuto premisu neuznává a klade záludné otázky, kterými se snaží sám i své předky vyvinit, místo, aby na sebe převzal vinu svých dědů a otců a snažil se ji odčinit, a tím obrodit společenství, ve kterém žije a za které cítí odpovědnost. 

Svobodný člověk ví, že výnosy odbojové činnosti nelze nikdy měřit náklady. Obě kategorie jsou totiž zcela neměřitelné. Cenu životů zabitých za heydrichiády a cenu svobody, tedy možnosti obnovení Československa, nikdo neumí určit stejně jako cenu životů zmařených a zničených za komunistické nenormality a cenu možnosti obnovení demokracie v roce 1989. 

Měřit lze jen míru našeho selhání: ptát se, proč jsme neprotestovali, když byli zavíráni nevinní a Milada Horáková byla vedena na popraviště. A oceňovat míru odvahy těch, kteří se nesvobodě postavili jakýmikoliv prostředky. Pokud se s tímto postojem nesmíříme, nebudeme nikdy svobodní a budeme zase snadno novou obětí každé další totality. 

To, že se předseda vlády Petr Nečas, předseda Senátu Přemysl Sobotka a předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová účastní ve středu 4.srpna 2010 v Poděbradech posledního rozloučení s Milanem Paumerem, je tedy jen symbolické vyjádření úcty k odporu proti nesvobodě a vrací nás do civilizace v níž svoboda má vyšší hodnotu než život. Tento akt lze dokonce vidět jako začátek naší obrody. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas