Václav Žák: Vláda a média

Václav Kubata - generální sekretář TOP 09Foto: Tomáš Adamec

Ve vládním prohlášení nalezneme následující odstavec: Vláda zahájí diskusi o transformaci mediálních rad veřejnoprávních médií a prosadí změny v systému voleb zástupců veřejnosti do mediálních rad s významným podílem nominací z odborné veřejnosti.

To je pokrok, v minulém vládním prohlášení taková zmínka není. Mediální rady přitom transformaci potřebují. Otázka je, jakou. 

Poslanecká sněmovna začala tím, že zrušila mediální komisi a nahradila jí volebním výborem. Pro Regionální televizní agenturu o tom nedávno hovořil Václav Kubata z TOP09. Je to poněkud zvláštní přístup k problematice médií, kterou se normálně zabývají kulturní výbory, případně jejich podvýbory. Jde o legislativně značně komplikovanou problematiku, zvlášť v současnosti, kdy se na scéně objevila nová média. Jak to bude zvládat volební výbor, si lze stěží představit. Nicméně faktem je jedna věc: mediální komise nefungovala. Byla spíš prodlouženou rukou lobbistických zájmů než představitelem státní politiky v oblasti médií. 

Václav Kubata se zmínil o tom, že by se transformace měla řídit německým modelem. Stojí proto zato si německý model alespoň stručně popsat, abychom pak mohli porovnat, jak vážně nová poslanecká sněmovna transformaci provedla. 

Zaprvé je třeba poznamenat, že jednotný model v Německu neexistuje. Strach z goebbelsovské propagandy vedl po druhé světové válce k decentralizaci médií. Britové implementovali ve své zóně model BBC. Měl to na starosti mladší bratr spisovatele Grahama Greena. Snaha zřídit veřejnoprávní média a vymanit je zpod vlivu státu však nebyla v Německu přijata s nadšením. Politickým stranám se velmi nelíbilo, že nebudou mít přímou kontrolu nad médii. Nicméně – kromě sovětské – se v americké a francouzské zóně prosadily podobné právní úpravy jako v britské. 

Vezměme jako příklad situaci v Bavorsku. Existuje zde BRF, veřejnoprávní Bavorský rozhlas a televize. Má radu, správní radu a management. Důležité je, jaké vazby mezi nimi zákon nastavuje. 

Rada BRF má 48 členů. Zde je klíčově důležité, že – na rozdíl od situace v České republice – politická reprezentace jmenuje do rady méně než třetinu zástupců. Tak to vyžaduje zákon. Kdo jmenuje ty ostatní? Společenské organizace. Ale pozor, jmenují je přímo, bez toho, že by o nominovaných lidech rozhodoval bavorský senát, obdoba naší poslanecké sněmovny. Vyjmenujme pár příkladů: po jednom zástupci do rady nominuje katolická církev, evangelická církev, židovské obce, po jednom odbory, rolnický svaz, průmyslová komora a řemeslnická komora, po jednom města, okresy a obce, jednoho zástupce mají vyhnanci, po jednom mají spisovatelé, skladatelé a hudebníci a tak dál. Takto složená rada neodpovídá politické reprezentaci, na rozdíl od situace u nás. Je skutečně nezávislá. Členové odpovídají těm organizacím, které je do rady vyslaly. Možnost, kterou u nás zákon dává poslanecké sněmovně, aby odvolala radu ČT či ČRo, pokud dvakrát neschválí její výroční zprávu, v Bavorsku nenajdeme. To by považovali za konec nezávislosti média. 

Funkce v radě je čestná, tedy členové za ni nepobírají plat. To je důležité, nedochází k propojení mezi organizací a radou. Rada se schází v průměru jednou za dva měsíce, nemá tedy tendenci hrát si na kolektivní vedení organizace. Tomu u nás propadaly mnohé rady. Radní pobírají plat, a tak cítí potřebu ukázat, že ho neberou zadarmo. Výsledkem bývá otevřený nebo bublající spor mezi radou a managementem. 

Rada i v Bavorsku volí generálního ředitele, přesněji generálního intendanta. Na rozdíl od nás ho však nemůže jednoduše odvolat. Zákon vymezuje příklady hrubého porušení povinnosti, kterého by se intendant musel dopustit, aby mohl být odvolán. U nás stačí, když napíše odůvodnění. A co víc, dojde-li ke sporu, rozhoduje o odvolání intendanta grémium, které definuje zákon, ne obecný soud. Výsledkem je, že se spor rozhodne v reálném čase. 

Správní rada bavorského rozhlasu a televize je opět čestný orgán. Tvoří ji prezident zemského sněmu, prezident bavorského správního soudního dvora a čtyři členové, které volí rada. Správní rada se schází častěji a projednává s managementem otázky rozvoje veřejnoprávního média. V české legislativě nemá obdobu. 

Stručně řečeno, bavorské uspořádání umožňuje, aby veřejnoprávní médium nebylo přímo zavěšené na politické situaci. A když rada zvolí drtivou většinou generálního intendanta, před veřejností to obstojí, i když je jím člověk spojený s politikou, jak to bylo nedávno. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.