20. listopadu  2010  rubrika: Názory a argumenty

Jan Bednář: Ferdinand Peroutka o zatčení Rudolfa Slánského

Ferdinand Peroutka - Foto: Archiv Slávky Peroutkové

Ferdinand PeroutkaFoto: Archiv Slávky Peroutkové

Z archivu americké rozhlasové stanice Svobodná Evropa, který je uložen v Hooverově institutu v Kalifornii, na půdě Stanfordské univerzity, jsme získali strojopisy řady komentářů Ferdinanda Peroutky, které Svobodná Evropa vysílala před více než 50 lety a které dosud nebyly (kromě tehdejšího vysílání) u nás zveřejněny.

Tyto Peroutkovy komentáře chceme v Českém rozhlase 6 postupně znovu vysílat v sobotním vydání našeho pořadu Názory a argumenty a dnes si poslechneme první z nich. Jde o komentář, který Ferdinand Peroutka napsal hned v prvním roce vysílání Svobodné Evropy, přesněji 9. prosince roku 1951 - krátce poté, co bylo v Praze oznámeno, že je zatčen generální tajemník KSČ Rudolf Slánský. 

 

Jan Bednář: Ferdinand Peroutka o zatčení Rudolfa Slánského

Vložit na svůj web

Tzv. spiklenecké centrum pod vedením Rudolfa Slánského bylo postaveno před soud o rok později a odsouzeno většinou k trestu smrti nebo doživotnímu žaláři. Sám Rudolf Slánský, popravený spolu s ostatními komunisty 3. prosince 1952 v pankrácké věznici, měl dosti složitý a rozporuplný osud – jako levicově orientovaný mladík vstoupil do KSČ už při jejím založení v roce 1921 a celou 2. světovou válku prožil v Rusku, kde po boku Klementa Gottwalda pracoval pro vysílání moskevského rozhlasu do Československa. Slánský stoupal rychle po stranické hierarchii a po válce, roku 1946, se dokonce stal generálním sekretářem strany. 

Hned po Gottwaldovi byl tak nejmocnějším mužem KSČ a nese nepochybně osobní odpovědnost za nezákonné metody a nespočetné násilnosti té doby a zejména za krutý komunistický teror, zavedený po únoru 1948. Byl jedním z jeho hlavních organizátorů a můžeme říci, že od počátku vědomě pomáhal roztáčet kola, která ho samotného později semlela. 

Slánský byl ovšem židovského původu a to se nejspíš Stalinovi nelíbilo. Nicméně o skutečných důvodech, proč byl zrovna Slánský v listopadu 1951 zatčen a pak odsouzen a popraven, se můžeme jen dohadovat. Možná tím chtěl Stalin „postrašit“ nejvyšší čs. stranické vedení, včetně samotného Gottwalda – aby věděli, že nikdo si nemůže být jist životem – a přizpůsobili se tomu. Ani komunistický fanatik v nejvyšší stranické funkci neměl mít imunitu. 

Slánský jistě nebyl zatčen proto, že by snad odmítl Moskvě poslušnost. Jeho obvinění bylo totálně vykonstruované a ze střízlivého pohledu zvnějšku zcela nesmyslné. Jak podotýká Ferdinand Peroutka, „mezinárodní komunismus měl sotva oddanějšího stoupence nad Rudolfa Slánského“. Krátce před ním bylo ovšem zatčeno několik dalších vysokých čs. komunistických funkcionářů, mezi nimi i pozdější prezident dr. Gustáv Husák, který byl pak odsouzen v jiném zinscenovaném procesu. A podobné procesy probíhaly po válce i v ostatních komunistických zemích. Je možné, že Stalin potřeboval tímto způsobem prosazovat v těchto zemích svoji autoritu. Tzv. Slánského proces byl ale u nás největší a „nejslavnější“. 

Dodnes je předmětem historického zkoumání. 

Ferdinand Peroutka nám nabízí své vysvětlení, proč byl Rudolf Slánský zatčen a předvídá další vnitropolitický vývoj. Připomíná nám, kdo jsme tu dobu neprožili, že Slánský byl ve své době v českém národě snad nejvíce nenáviděnou osobností, dokonce více nenáviděnou než Klement Gottwald – a mnozí si tehdy možná řekli: „Dobře mu tak.“ 

Slánský byl oficiálně obžalován ze špionáže, velezrady a sabotáže a těžko si představit, jak mohl Gottwald o rok později odmítnout jeho žádost o milost a podepsat rozsudek smrti svého dlouholetého a nejbližšího stranického spolupracovníka. Hodně to vypovídá nejen o jeho osobním charakteru, ale i o této době a o komunistické straně. 

Stoupenci demokracie a svobody v tehdejším Československu, střízliví a rozumní lidé, jako byl Ferdinand Peroutka, kteří byli tehdy v opozici, samozřejmě od počátku věděli, že všechna tato obvinění jsou smyšlená a že celý proces bude vykonstruovaný. A jasně svůj názor řekli, jak si hned poslechneme. Neomluvitelnou naivitou ovšem asi trpěli všichni ostatní, kteří tomuto obvinění uvěřili.
 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Autor:  Jan Bednář

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas