13. srpna  2003  rubrika: Názory a argumenty

Smrt experta Davida Kellyho

Soudní vyšetřování příčin údajné sebevraždy britského zbrojního experta Davida Kellyho je teprve na počátku a potrvá ještě nejméně 1, ale spíše 2 měsíce. Na závěry o vině je tedy příliš brzy. Už nyní je to však jedno z nejsmutnějších představení, jehož obsah jakoby psal sám William Shakespeare. Nikdo neměl v úmyslu zničit a zabít doktora Kellyho. Přesto je mrtev.

Jeho smrt není výsledkem spiknutí zlomocných, ale následkem lidské nedokonalosti a osob či institucí s dobrými úmysly. V jeho případě však dobré úmysly a nedokonalost a z nich pramenící zbytečný konflikt, zabíjely. Zabíjely zbytečně a zabily nevinného. Řečeno jazykem politiky, zabíjela nedokonalost mediální tváře parlamentní demokracie 21. století, demokracie 24ti hodinového televizního zpravodajství, ve kterém je na vyslovení názoru potřeba mnohem méně času a odvahy, než k ověření faktů a domýšlení důsledků. 

David Kelly byl skvělým odborníkem, ale ani on nebyl dokonalý. Veden určitě dobrými úmysly, se nejméně ve 2 případech bez vědomí Ministerstva obrany, jehož byl zaměstnancem, a v rozporu s jeho služebními předpisy, setkal s novináři. Přitom s nimi mluvil ne o technických informacích, k čemuž oprávnění měl, ale o svých názorech na činnost Úřadu předsedy vlády a Ministerstva obrany, což mu jako státnímu zaměstnanci nepříslušelo. 

Bezpochyby ho k tomu vedly dobré úmysly. Nemohl předpokládat, že jedna jeho osobní poznámka, uvedená s tím, že jeho jméno se nikdy a nikde neobjeví, projde onou děsivou proměnou komára ve velblouda, o kterého se navíc strhne nedůstojná a krutá přestřelka mezi britskou vládou a veřejnoprávní BBC. Nikdo ve vládě a nikdo v BBC nechtěl zabít Davida Kellyho. A přesto je mrtev. Šok z jeho sebeobětování teď připomíná závěr Shakespearovy hry Romeo a Julie. 

Nenávist mezi Monteky a Kapulety končí až ve společném zoufalství rodičů nad těly mrtvých milenců. "Ó ubohé oběti našeho nepřátelství", říká jeden z otců. Nikdo z vlády ani z BBC nic podobného ještě nepronesl, ale obě instituce, jejichž mediální konfrontace dovedla Davida Kellyho ke smrti, se nyní chovají zcela jinak, než předtím. To tam je vzájemné obviňování. Vláda přikázala interní vyšetřování a všichni její členové, kteří s případem měli co společného, včetně premiéra Blaira, vystoupí pokorně před nezávislý soud lorda Huttona. 

Na druhé straně BBC zásadním způsobem změnila v posledních dnech tón zpravodajství. Tam, kde by se ještě před měsícem objevila domněnka či komentář, je skrupulózně seriozní výčet faktů a je ponecháno na divákovi, aby si názor udělal sám. Úsilí BBC o nalezení pravdy je o to úctyhodnější, když si uvědomíme, že většina britského veřejného mínění i velká část medií, stále ještě nejsou ochotni připustit interpretaci Kellyho tragedie jako souboje mezi BBC a vládou. 

Nemůže proto překvapit, že ve chvíli, kdy na místo shakespearovského hledání mravní katarze a usmíření nad nevinnou obětí nepřátelství, kladou průzkumy veřejného mínění stále ještě velmi neshakespearovskou otázku po tom, kdo že je víc vinen, hlas lidu je proti politikům. BBC se ovšem v této tragedii vrátilo ke svým nejlepším tradicím a jak se zdá, odmítá být v této tragedii "hlasem lidu". 

Před lordem Huttonem vypovídala novinářka BBC Susan Wattsová. S Davidem Kellym hovořila celé 2 týdny před reportérem Andrew Gilliganem, jehož informace konfrontaci s vládou rozpoutaly. Zmínku doktora Kellyho, že premiérův poradce a Alistair Campbell mohl být za změnami, které měly ze zpravodajské analýzy udělat politicky použitelný dokument, do své reportáže vůbec nezařadila. Označila ji za zjevně povrchní poznámku a podružný náhled z druhé ruky. O 14 dní později méně opatrný Andrew Gilligan ze stejné informace udělal skandál první velikosti. 

Během jediného dne o tom mluvil v 19 pořadech a později vystupoval i v jiných mediích. Před lordem Huttonem nakonec o jednom ze svých klíčových tvrzeních přiznal, cituji: "Nikdy jsem neměl v úmyslu vzbudit u někoho dojem, že nešlo o skutečnou zpravodajskou informaci, nebo že byla vymyšlena, ale myslím, že to tak nakonec vyznělo". Konec citátu. Lord Hutton dostal i dvě vyjádření BBC, která hovoří o ?špatném způsobu podávání zpráv? a nepoužívání opatrného jazyka ze strany Andrew Gilligena. Je jistě brzy na konečné výroky o vině. 

Je téměř jisté, že obě strany někoho obětují, aby nasytily apetit hlasu lidu. Je ovšem nezměrně smutné, když cenou za navrácené vědomí zodpovědnosti politiků i novinářů je i v tak demokratickém systému, jakým je Velká Británie, život nevinného člověka. 

<!-- <<< --> 

Autor:  Jan Urban

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas