26. února  2011  rubrika: Názory a argumenty

Jan Bednář: Ferdinand Peroutka komentuje Únor 1948 – II. díl

Ferdinand Peroutka - Foto: Archiv Slávky Peroutkové

Ferdinand PeroutkaFoto: Archiv Slávky Peroutkové

Před týdnem jsme si vyslechli první z cyklu úvah Ferdinanda Peroutky, věnovaných únorovému převratu roku 1948, a dnes zařadíme další, druhou část.

Na vlnách americké rozhlasové stanice Svobodná Evropa okomentoval Ferdinand Peroutka komunistický Vítězný únor vícekrát a v roce 1973, 25 let po Únoru, tomuto tématu věnoval čtyři komentáře za sebou, které na sebe navazují a které si v našem pořadu postupně zrekonstruujeme. Texty těchto Peroutkových úvah jsme získali exklusivně z archivu Svobodné Evropy v Kalifornii a v Českém rozhlase jsou nyní zveřejněny vůbec poprvé. 

Před týdnem hovořil Ferdinand Peroutka o tom, že českoslovenští demokraté byli po válce oslabeni a vyčerpáni pětiletou fašistickou diktaturou a nebyli jednoduše připraveni na další náročný zápas o demokracii u nás – v tak krátké době po porážce nacismu. Tato nepřipravenost čs. demokratů měla však v únoru 1948 osudné následky. 

Do rukou komunistům významně přihrával mezinárodní vývoj, především samotný výsledek 2. světové války a fakt, že celou východní Evropu v roce 1945 obsadila Rudá armáda. K Únoru – převzetí veškeré moci komunisty – se schylovalo tři roky, ale skoro až do samotného převratu, který měl pro mnohé nečekaně rychlý spád, se nezdála situace beznadějná. 

Mnoho lidí u nás si po válce představovalo, že komunistická diktatura nebude v Československu nastolena a že půjdeme směrem k socialismu jakousi vlastní čs. cestou. Tuto iluzi záměrně podporovali sami komunisté a Klement Gottwald v té době často sliboval, že demokracie u nás samozřejmě zůstane zachována, stejně jako zůstane zachován třeba drobný podnikatelský sektor a soukromí rolníci na venkově. Komunisté se dokonce stavěli do role obhájců práv drobných podnikatelů. O svých skutečných záměrech ovšem cynicky lhali a tímto podvodem se jim podařilo získat na svou stranu velkou část českého národa, zejména mládež a dělníky ve velkých městech. 

Ferdinand Peroutka připomíná, že těsně po válce ze společnosti ještě úplně nevyprchal strach, který budila každá vzpomínka na protektorát, a to také komunistům pomáhalo dále rozšiřovat svou moc nad rámec obvyklý v normální demokracii. Různé obavy a iluze se projevily už za války, když londýnská exilová vláda byla donucena vyjednávat s komunisty v Moskvě. 

Peroutka tvrdí, že vyjednavači londýnské exilové vlády ustoupili komunistům více než museli – zřejmě pod hrozbou, že spolu s Rudou armádou vstoupí na jaře roku 1945 na československé území i jakýsi komunistický vládní kabinet, zcela dirigovaný z Moskvy. (Tak se vlastně prezident Beneš na konci války „zavázal“ k přátelství se Stalinem.) 

Zpětně je těžko pochopitelné, že představitelé čs. demokratických politických stran před Únorem neprohlédli záměry komunistů a že celkově málo rozuměli skutečné situaci. Vlastními chybami tak přispěli k hladkému průběhu komunistického převratu. Nepromyšleným gestem – demisí 12 demokratických ministrů 20. února 1948 – jenom umožnili Gottwaldovi postupovat v souladu s ústavou a doplnit vládu odpadlíky demokratických stran. Zatímco demokraté tím byli překvapeni, Gottwald byl na jejich krok připraven a vyšlo mu to! 

V té době – koncem února 1948, míní Ferdinand Peroutka – ale už komunisté měli prakticky vyhráno: Dávno ovládali rozhodující vládní resorty a soustředili ve svých rukou nesmírnou moc. Stoupenci demokracie v Československu během únorových dnů už nedokázali puči zabránit. 

Jak je možné, že téměř všichni komunistům naletěli? To je otázka velmi živá dodnes. 

Úvahu Ferdinanda Peroutky o Únoru 1948, kterou vysílala Svobodná Evropa 24. února roku 1973, čte Přemysl Rut. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas

Autor:  Jan Bednář

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas