10. května  2011  rubrika: Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Bude kultura Besser aneb O výběru Knížákova nástupce v čele Národní galerie

Národní Galerie Veletržní palác v Praze - Foto: Khalil Baalbaki

Národní Galerie Veletržní palác v PrazeFoto: Khalil Baalbaki

Tuto otázku jsme si kladli po jmenování původně zubního lékaře a bývalého starosty Berouna Jiřího Bessera, tedy Jiřího Lepšího na místo ministra kultury. Záhy po svém jmenování 17.srpna 2010 poskytl rozsáhlý rozhovor kulturnímu časopisu A2, kde se velmi jasně vyslovil k tehdy velmi živě diskutované otázce, do kdy má stát Milan Knížák v čele Národní galerie a jak bude volen jeho nástupce.

Milan Knížák chtěl zůstat ve funkci do konce roku 2011 a pan ministr zcela zřetelně řekl, že žádné přání ředitelů příspěvkových organizací nemůže jeho rozhodnutí ovlivnit a oznámil, že jako samostatný ředitel Milan Knížák končí k 31. květnu 2011, přičemž plat mu poběží do 31.srpna 2011. 

Po tomto jasném prohlášení, s kterým nebylo možné nesouhlasit, jsme si kladli otázku: Co bude nyní následovat a odpověď jsme dostali minulý týden ve čtvrtek 5.května 2011, kdy výběrová komise, o níž nevíme do neděle večer, kdy komentář píši, jak v ní kdo hlasoval, ač zveřejnění ministerstvo slíbilo. Nejprve komise odmítla veřejnosti sdělit i koho vybrala a až druhý den jsme se dozvěděli, že vítězem se stal investiční ekonom Vladimíra Rösel, který oboru vůbec nerozumí. Ve svém motivačním dopise vzpomíná na to, že dostal, jako student ekonomie, stipendium v roce 1988 v Benátkách v muzeu Peggy Gugenheimové a že se neúspěšně zúčastnil konkurzu do správní rady Britského muzea. Podle informací z týdeníku Euro je odborník na letecký průmysl. Zajímavé je, že se k zaměření galerie ani v motivačním dopise, ani při výběrovém řízení, jak zjistil výtvarník Jiří David, nevyslovil: nebyl na to komisí tázán. Ta mu jen doporučila, aby doplnil ve svém projektu část, která se týká obsazení odborných míst v Národní galerii. Je to samozřejmě paradox, protože nový ředitel by měl být vybrán hlavně kvůli vlastní koncepci Národní galerie. Nic takového se nestalo. 

Připomeňme si proto, co před necelým rokem pan ministr Besser-Lepší sliboval: 

Nejprve bude posouzen statut Národní galerie, budou zkontrolované koncepce, provedena důkladná oponentura a v lednu bude vypsáno řádné výběrové řízení. Předchozí výběrové řízení, v němž vyhrál v tajném hlasování hlavní Knížákův oponent, mezinárodně uznávaný a renomovaný Jiří Fajt, bylo zrušeno. Panu ministrovi se hlavně nelíbily dvě věci: že hlasování výběrové komise bylo tajné (každý má umět veřejně obhájit komu a proč svůj hlas dává) a že výběrové řízení na nového ředitele bylo vypsáno v únoru, tedy čtyři měsíce před volbami (nehledě na to, že v prosinci 2009 byla uzavřena v Národní galerii kontrola, pan Knížák byl pochválen a dostal absolutně neobvyklou odměnu v řádech set tisíc korun). My můžeme dodat: Bohužel hlasování je zatím rovněž utajeno a k výběru ředitele dochází rovněž za velmi vypjaté politické situace, kdy každou chvíli může padnou vláda. 

Vzhledem k tomu, že pan ministr kultury se v oboru nevyzná, již před rokem jsme upozorňovali na to, že by mohl přecenit neutralitu a odbornost komisí a poukazovali jsme na problém složení právě komise pro galerijní činnost při jeho ministerstvu, i když v ní jsou i slušní lidé a odborníci, jako jsou Bartlová, Stehlík, Kotalík, Pospiszyl, Havránek, Smolíková, Čiháková-Noshiro. Jenže problém je v tom, že většina z nich je tak či onak existenčně závislá na ministerstvu. Pak v komisi najdeme několik dravých kšeftařů s nadstandardními politickými vazbami, kteří si od podobné činnosti zřejmě slibují výhodné poradenské smlouvy a několik ochotných úředníků. Další jména jsou i odborné veřejnosti zcela neznámá. 

Doslova jsme napsali: Tato komise pro galerijní činnost vzbuzuje proto u zasvěcených lidí, s kterými jsem o tom hovořil, pochybnosti a v tom může být právě hlavní problém. Nový pan ministr, který se ve vztazích v kultuře ještě moc nevyzná totiž manipulaci nemusí rozpoznat. Stačí, když jeho první náměstek František Mikeš, který je na ministerstvu jako doma, odvolán z této funkce byl jen dočasně ministrem Riedlbauchem a proslavil se jako tvrdý kritik Blobu Jana Kaplického stejně jako Milan Knížák, zařídí, aby ve výběrové komisi - což je jiná komise, než o které jsme hovořili - seděli převážně lidé, kteří jsou na ministerstvu závislí a výsledek lze předem odhadnout. 

Zvolení ekonoma Vladimíra Rösla náš odhad jen potvrdilo. Jedna z výhrad, proč byl vyřazen odborník Jiří Fajt, prý byla, že před komisi přišel bez kravaty. Nic se tedy nezměnilo. Pokud pan ministr Jiří Besser-Lepší navrhovaného nového ředitele ve funkci potvrdí, nebo jestli vypíše druhé kolo výběrového řízení se teprve uvidí. Své rozhodnutí chce zveřejnit v nejbližších dnech. Pokud ekonoma Rösla potvrdí, znamená to jen jedno, že se nedokázal prosadit proti zkušeným ministerským šíbrům a stejně jako předchozí ministr jen přihlíží hrátkám svých úředníků. Pan Rösl má jistě dobrou kvalifikaci na ekonomického náměstka, ale na ředitele Národní galerie, kde se odbornému rozhodování nemůže vyhnout, by jeho kvalifikace neměla být dostačující. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 


 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace