30. července  2011  rubrika: Názory a argumenty

Jan Bednář: Ferdinand Peroutka o II. sjezdu spisovatelů

Ferdinand Peroutka - Foto: Archiv Slávky Peroutkové

Ferdinand PeroutkaFoto: Archiv Slávky Peroutkové

Dlouhá období diktatury vytvářejí ve společnosti určitá tabu – témata, o nichž se nemluví. V podstatě každá diktatura zakazuje o některých věcech mluvit, o nějakých záležitostech pochybovat, na určité věci se ptát anebo se jim jen divit. Obvykle to bývá legitimita politického vůdce, diktátora, který je ve své moci nedotknutelný, anebo platnost celého politického systému, který diktatura nastolila. Vždy je tu něco podstatného, co režim pokládá za definitivně dané a zásadně nezměnitelné.

Jakmile je ovšem oficiálně zakázáno o něčem mluvit, byť by to byla jen jediná věc z rozmanitého množství dalších, které se nabízejí – jako např. za doby čs. normalizace 70. let, kdy se hlásalo, že „o základních principech socialismu přece nebudeme diskutovat, soudruzi“ – je tím znemožněna veškerá diskuse i o všem ostatním, co se nás týká. Vždyť jak by se dalo hovořit o podrobnostech, o tom, co je partikulární, není-li možné mluvit o tom, co je hlavní a nejdůležitější? 

Totalitní diktatura tak znemožňuje jakoukoli diskusi na jakékoli téma, protože během svobodného uvažování vždy může vyvstat otázka, která úředně není povolena, a v té chvíli diskuse končí. Veškeré veřejné debaty za minulého režimu – ať už na schůzích nebo v televizi – se jen navenek tvářily jako výměna názorů. Ve skutečnosti se jejich účastníci pouze bavili o tom, co bylo dovoleno, a předstírali, že si něco sdělují, a běda, kdyby někdo nich překročil stanovenou mez, vzal debatu vážně a nastolil nepřípustnou otázku. To by mohl udělat jen jednou a naposledy. 

Upřímná výměna názorů na veřejnosti tak v podstatě neexistovala. A pokud k něčemu takovému přece jen došlo, vždy to působilo výbušně. 

Zlomovým momentem vývoje komunistického režimu u nás byl rok 1956. Mluvili jsme už v našem seriálu o tehdejším tajném projevu Nikity Chruščova na 20. sjezdu komunistické strany Sovětského svazu, který podnítil celou řadu dalších událostí ve východním bloku i Československu. O jedné z nich dnes budeme hovořit. 

Koncem dubna roku 1956 se v Praze konal II. sjezd Svazu českých spisovatelů. Několik známých členů svazu na něm vystoupilo s nezvykle odvážnými projevy, zvláště Jaroslav Seifert a František Hrubín. Vyslovovali do té doby neslýchaný požadavek větší svobody literární tvorby a její nezávislosti na státním dozoru. Žádali také, aby spisovatelé „zase mluvili pravdu“ a Seifert připomněl, že spisovatelé by měli být „svědomím národa“. 

Sjezd se tak stal po dlouhé době prvním veřejným fórem, na němž zazněla vážně alespoň částečná kritika tehdejších poměrů, což mělo v té době ohromný význam, i když to byla jen kritika namířená „do vlastních řad“. 

Ferdinand Peroutka zprvu komentoval jednání sjezdu skepticky. 5. května roku 1956 zazněla na vlnách Rádia Svobodná Evropa jeho následující úvaha. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas

Autor:  Jan Bednář

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas