5. září  2011  rubrika: Názory a argumenty

Irena Kalhousová: Palestinci předkládají OSN žádost o přijetí řádného člena

Izrael - Palestina - Foto: Emanuel Macoun

Izrael - PalestinaFoto: Emanuel Macoun

V záplavě zpráv o revolucích v arabském světě se v posledních měsících dostal izraelsko-palestinský konflikt mírně do pozadí. To se ale změní díky zářijovému zasedání OSN, na kterém hodlají Palestinci předložit návrh rezoluce na přijetí Palestiny za řádného člena. Palestinská iniciativa by mohla zamíchat s vývojem v blízkovýchodním konfliktu, a proto tato zpráva již mnoho týdnů hýbe světovou diplomacií, včetně té české.

V pátek se schází Rada ministrů zahraničí EU, která by měla projednat postoj Unie k palestinské žádosti. Evropské země se ve svém stanovisku zatím poměrně liší. Zatímco Španělsko, Portugalsko, Irsko, Belgie, Řecko, Kypr, Malta a některé skandinávské země vyjádřily Palestinskému státu podporu, Německo, Itálie, Nizozemí a podle nepotvrzených zdrojů i ČR se přiklánějí k tomu palestinskou žádost na půdě OSN nepodpořit. Francie a Británie se zatím ještě oficiálně nevyjádřily. 

Hlasy evropské 27 nejsou pro výsledek hlasování zdánlivě až tak důležité. Ve Valném shromáždění potřebují Palestinci získat pro svůj návrh dvě třetiny hlasů, které mají bezpečně zajištěné díky hlasům muslimských a rozvojových zemí. Evropské hlasy pro ně mají ale přeci jen více než symbolickou hodnotu. Bez souhlasu Rady bezpečnosti, kde se dá očekávat veto Spojených států, bude mít celá rezoluce pouze symbolický význam. Umožní ale Palestincům požádat Valné shromáždění o status pozorovatele nečlenské země, což jim přiblíží částečné členství v OSN a dalších organizacích jako UNESCO či UNICEF. A právě podpora Evropanů pro další požadavky Palestinců v těchto organizacích může být důležitá. 

I díky snaze získat hlasy evropských zemí se tak dá očekávat, že Palestinci předloží poměrně umírněné znění této rezoluce. Byly přitom obavy, že by mohla vyzývat k bojkotu Izraele, což by vedlo k další delegitimizaci židovského státu na půdě OSN. Podle posledních náznaků by ale Palestinci měli zvolit slova, která budou volat po dalším jednání s Izraelem mimo jiné i o finální podobě hranic. Umírněné znění rezoluce může nakonec mnohé evropské země přesvědčit, aby tuto rezoluci podpořily, anebo se alespoň zdržely hlasování. Pro mnohé totiž toto hlasování představuje značné dilema. Na jednu stranu cítí velké sympatie vůči snaze Palestinců získat vlastní stát. Na straně druhé prosazují vyjednávání jako cestu, jak tohoto cíle dosáhnout. 

Palestinci na své cestě ke státnosti odvedli v posledních letech velký kus práce. Obzvlášť za poslední roky se pod vedením premiéra Fajáda území Západního břehu značně stabilizovalo. Frustrace Palestinců z toho, že jednání s Izraelem jim vznik vlastního státu zatím nepřinesla, je tedy pochopitelná. Přesto ale palestinská iniciativa v OSN vzbuzuje velké otázky a jednotně se k ní nestaví ani samotní Palestinci. 

S tímto jednostranným krokem předně nesouhlasí Obamova administrativa. Ta do snahy obnovit přímá jednání mezi Izraelci a Palestinci investovala nemalý politický kapitál, a po zářijovém hlasování v OSN tak zřejmě dojde k ochlazení vztahů mezi Washingtonem a Palestinskou samosprávou. Americký Kongres již také vyzval k zastavení finanční pomoci Palestincům, což pro Palestinskou samosprávu, která je na zahraniční pomoci zcela závislá, bude představovat obrovský problém. 

Dalším následkem této rezoluce bude vyostření vztahů mezi Palestinci a Izraelci. Židovský stát se bude cítit diplomaticky izolován a i ve světle událostí v Egyptě a Sýrii se bude více soustředit na zajištění bezpečnosti, než-li na vyjednávání o kompromisu s Palestinci. Nejklíčovější otázkou bude, jak na vyhlášení státu zareagují samotní Palestinci. Jejich očekávání budou vysoká a o to větší bude zklamání v případě, že se situace na Palestinských územích nijak nezmění. To je velmi pravděpodobný scénář i s ohledem na to, že palestinské vedení zůstává rozděleno mezi rozhádaný Fatáh a Hamás, což oslabuje snahy Palestinců na vznik jednoho státu. Téma židovských osad na Západním břehu, hlavní trn v oku Palestinců, zůstane i nadále neřešen, protože Izrael bez přímých jednání s Palestinci nebude mít velký důvod tento problém řešit. To umocněno o komplikace s nedostatkem peněz pro Palestinskou samosprávu může přerůst ve vlnu nespokojenosti. Inspirováni arabským jarem pak Palestinci mohou snadno vyjít do ulic a jejich hněv tentokrát nemusí směřovat jen proti Izraeli, ale i proti vlastnímu politickému vedení. Izrael se na vlnu násilí již začal chystat. Otázkou je, jestli se mají chystat i samotní palestinští představitelé. 

Rezolucí o vzniku státu Palestinci téměř jistě na půdě OSN předloží. Nepřichází s tím ale zrovna v pravou chvíli a je otázkou, jestli po tomto kroku A mají připraven i krok B. Pokud ne, tak jen použili jednu z důležitých karet ve hře, ve které ale jinak zůstávají i nadále spíše poražení. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Autor:  Irena Kalhousová

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace