Alexander Tolčinský: Severní Kosovo za jižní Srbsko?

Kosovsko-srbská hraniceFoto: Martin Dorazín

Úvahy o výměně území mezi Srbskem a Kosovem nejsou ničím novým. Jejich intenzita se zvyšuje vždy, když na severu Kosova probíhají protesty etnických Srbů, kteří odmítají být chápaní jako kosovští občané. Napětí probíhá od léta loňského roku, kdy v reakci na pokus kosovské vlády převzít kontrolu nad přechody mezi Kosovem a Srbskem zablokovali silnice.

Opakovaně se střetávali s příslušníky mezinárodní vojenské mise KFOR, jejíž zbytek dohlíží na bezpečnost v Kosovu, a také s policií mise Evropské unie Eulex. Ta se pokouší pomoci zavádět na kosovském území instituce právního demokratického státu. 

Další napětí vzroste příští týden, kdy má ve 4 srbských občinách proběhnout referendum. Občané mají odpovědět na otázku, zda jsou ochotni akceptovat instituce takzvaného státu Kosovo. Že jej většina hlasujících odmítne, je téměř jisté. Na těchto územích vládnou zástupci silně nacionalistické Srbské radikální strany. Toho, že v důsledku referenda opět vzroste napětí se obávají i v Bělehradě. Srbsko mu nemůže nijak zabránit, ale přesvědčit tamní vůdce, aby se myšlenky na referendum vzdali, se jím zatím nepodařilo. 

Připomeňme v krátkosti, co je jižní Srbsko. Je to několik okresů na jihu země, kde ne nepodstatnou část populace tvoří etničtí Albánci. I tady docházelo k bojům mezi srbskými policejními jednotkami a ozbrojeným uskupením Albánců nazvaným Osvobozenecká armáda Bujanovce, Preševa a Medvedža. Šlo o místní pobočku kosovské UČK. Konflikt však nevyvolal takovou mezinárodní pozornost jako v Kosovu a v Makedonii. Ozbrojené střety, které si vyžádaly oběti na obou stranách, postupně ustaly a už zhruba pět let byla oblast považována za relativně klidnou. 

Teď se ale znovu vyostřuje. Ve městě Bujanovac se totiž rozpadla tamní koalice albánských a srbských stran, která byla zárukou křehkého soužití obou národností. Situace se vyhrotila poté, co albánská většina v zastupitelstvu přehlasovala bujanovacké Srby a rozhodla o přejmenování 26 ulic a náměstí ve městě. Původní názvy nesly jména srbských osobností. Ty mají zmizet a místo nich budou zmíněné lokality přejmenovány po osobnostech albánského původu. V posledních dnech se sice podařilo najít v 18 případech kompromisní řešení, nicméně dva hlavní problémy přetrvávají.  

Centrální náměstí v Bujanovci bude od nynějška nést jméno Skanderbega, albánského národního hrdiny, který v 15. století úspěšně bojoval proti turecké expanzi. Náměstí se dosud jmenovalo Karadžordžeho Petroviče, srbského povstalce, který vedl povstání proti Turkům na počátku století devatenáctého. Druhou kontroverzi vyvolává jméno Fatmira Ibišije, Albánce z Kosova, který v roce 2000 vedl bombový útok proti policejní hlídce v jižním Srbsku. Tam je Srby považován za teroristu, a proto je pro ně ulice, která by nesla jeho jméno, vyloženou albánskou provokací. 

Pokus albánských stran v Bujanovci vyvolal okamžitou reakci srbské vlády. Její ministr pro lidská a menšinová práva, státní správu a místní samosprávy Milan Markovič prohlásil, že vláda v Bělehradě přejmenování ulic v Bujanovci nepřipustí. 

Problém komplikuje i nejasné etnické složení oblasti. Albánci z jihu Srbska většinou bojkotovali sčítání obyvatelstva v roce 2011, a tak je jejich skutečný počet i celkový počet obyvatel bujanovackého okresu pouze odhadován na 40.000. V roce 2002 byly Albánci až v pořadí třetí etnickou skupinou ve městě a okolí za Srby a Romy. Protože se však albánské obyvatelstvo z 90 procent účastnilo posledních místních voleb, čímž značně překročilo účast Srbů a Romů, v městském zastupitelstvu má nyní většinu. 

Ale zpět k myšlenkám na výměnu území. V tuto chvíli by byly proti jak vláda Kosova, která nechce provokovat sobě nakloněné mezinárodní společenství a navíc zpochybňovat integritu svého území. Pro by nebyla ani vláda srbská, která samostatnost své bývalé provincie neuznává. Mezi nejradikálnějšími Albánci, jejichž většinu tvoří kmen Gegů, stále žije záměr postupně sjednotit všechna území, kde etničtí Albánci v zemích bývalé Jugoslávie představují většinu. Šlo by kromě Kosova o část Makedonie, zmíněné jižní Srbsko a také okolí černohorského města Ulcinj. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.