Alexander Tolčinský: V Makedonii znovu vypukly etnické nepokoje

Makedonie - území

Makedonská republika, jedna ze zemí bývalé Jugoslávie, se znovu dostává do centra pozornosti. Opět se totiž vyhrotilo napětí mezi slovanskými Makedonci a etnickými Albánci. V zemi jsou zapalovány nejen státní vlajky, ale také pravoslavné náboženské objekty. Jak vše začalo?

Už od 13. století se poblíž druhého největšího města dnešní makedonské republiky Bitoly v obci Vevčani koná maškarní průvod. Tamní pravoslavní křesťané tak slaví příchod Nového roku, který podle juliánského kalendáře připadá na půlnoc mezi 13. a 14. lednem. Letošní karneval zahájil vlnu mezi náboženských a mezietnických nepokojů. V okolí Bitoly totiž žije početná albánská populace, která představuje podle odhadů až třetinu obyvatelstva země. Její příslušníci vyznávají ve své většině islám. Většinou však jeho umírněnou formu a po desetiletích ateismu hlásaného v bývalé Jugoslávii je přístup většiny z nich v uvozovkách laxní. 

Alespoň pro wahábity, vyznávající sunnitskou fundamentalistickou formu islámu, která vznikla v 18. století a je státní doktrínou Saúdské Arábie. Právě odtud plynou prostředky na propagaci islámu a wahábismu nejen v Makedonii, ale i v Srbsku a především v Bosně a Hercegovině. Právě v těchto ex-jugoslávských zemích se daří rekrutovat nové stoupence. 

Během zmíněného karnevalu se jeden z přítomných účastníků oblékl do burky, oděvu některých žen z islámských oblastí, které zakrývají tělo i obličej. Zároveň údajně zesměšňoval korán urážlivými citáty. To rozzuřilo radikální wahábity z řad Albánců. Během následných několika dní byly zapáleny dva pravoslavné náboženské objekty. Jeden z nich v Tetovu, městě s převážně albánskou populací, které je od rozpadu Jugoslávie centrem etnického napětí v Makedonii. Právě u tohoto města probíhaly nejtěžší boje mezi Albánci, vyzbrojovaní UČK ze sousedního Kosova a vládními silami. Konflikt skončil Ohridskými dohodami v roce 2001. Vztahy slovanských Makedonců a Albánců však zůstávají napjaté.  

To se projevilo například i během nedávného mistrovství Evropy v házené v Srbsku, kde se makedonské reprezentaci, složené převážně se slovanské části populace, podařilo dosáhnout pátého místa, což znamenalo kvalifikaci na olympijský turnaj v Londýně. To pro opomíjenou dvoumilionovou zemi znamená pochopitelně obrovskou reklamu. Jenže i během vypjatých zápasů padaly z úst fanoušků urážlivá proti albánská a anti-islámská hesla, následek etnického napětí v zemi. 

Vše pokračovalo o tomto víkendu, kdy skupina albánských wahábitů ve městě Struga v reakci na zmíněné údajně urážlivé fandění makedonských fanoušků sejmula z budovy radnice státní vlajku Makedonie, kterou nejprve spálili a poté vyvěsili vlajku Saúdské Arábie. Nejsilnější albánská strana Demokratická unie za integraci, která vznikla z bývalých ozbrojenců, kteří v roce 2001 bojovali proti vládě, varují před provokováním incidentů. Ke klidu vyzývají nejen prezident Ivanov, ale i nejvyšší představitelé pravoslavné církve patriarcha Stefan a islámské komunity muftí Sulejman Rexhepi. 

Opoziční strany tvrdí, že jsou mezietnické nepokoje následkem snahy vlády odvrátit pozornost od tíživé ekonomické situace a pravděpodobného neúspěchu při summitu NATO, který proběhne v květnu letošního roku v americkém Chicagu. Dá se totiž očekávat, že Řecko kvůli vlekoucímu se sporu s Makedonskou republikou ohledně jejího názvu znovu zablokuje vstup země do Aliance. Navzdory skutečnosti, že loni v prosinci Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vynesl verdikt, podle kterého Atény porušily v roce 2008, když své veto uplatnili poprvé, bilaterální smlouvu s Makedonií. V jejím jedenáctém článku se totiž Řecko zavazuje, že nebude integrační snahy severního souseda blokovat. 

Makedonie patří mezi nejchudší země světa. Nezaměstnanost postihuje třetinu práceschopné populace. V převážně Albánci osídlených oblastech je tento ukazatel 60 procentní. Není divu, že tu wahábité i z těchto důvodů získávají mezi nově rekrutovanými stoupenci podporu. Každému z nich posílají částku ve výši 300 euro měsíčně. 

K náboženskému napětí dochází v zemi, v jejímž hlavním městě Skopji se narodila nejznámější Albánka světa Agnes Gonxhu Boaxhiu, tedy blahořečená katolická misionářka, známá jako Matka Tereza. A k ní se jako ke slavné rodačce hlásí obě etnika. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.