20. srpna  2012 v 17:00  rubrika: Názory a argumenty

Alexander Tolčinský: Vztahy mezi chorvatským prezidentem a srbskou menšinou

Alexander Tolčinský - Foto: Vendula Kosíková

Alexander TolčinskýFoto: Vendula Kosíková

Před dvěma týdny proběhla v chorvatském městě Kninu vzpomínka na události srpna roku 1995. Šlo o sedmnácté výročí operace Bouře. Připomínám, že šlo o akci chorvatské policie a armády, které i díky toleranci Spojených států a Evropské unie vstoupily navzdory dohodám a přítomnosti vojsk OSN do části separatistických quasi území etnických Srbů.

Z chorvatského úhlu pohledu šlo o Vlasteneckou válku a legitimní způsob získání kontroly nad zbytkem území. Pro 200 000 příslušníků srbské populace to znamenalo nucený exodus a pro většinu z nich definitivní ztrátu jejich domovů a majetku v Chorvatsku. Nutno připomenout, že Srby kontrolovaná území, souhrnně zvaná Republika srbská Krajina byla v tu dobu vojensky a politicky odepsána Miloševičem a tehdy vládnoucími kruhy v Bělehradě a vůči početnější a lépe vyzbrojené chorvatské armádě neměla její vojska šanci. 

Po válce zůstala v zemi asi třetina srbské populace, která tu žila před rozpadem Jugoslávie. Dnes Srbové představují přibližně čtyři a půl procenta obyvatel Chorvatska. V Saboru, tedy parlamentu, mají garantovaná tři poslanecká místa. Ta získávala a v současné době i má téměř monopolně Nezávislá srbská demokratická strana. Paradoxní je, že právě zmíněné uskupení bylo do loňských voleb osm let ve vládní koalici s Chorvatskou demokratickou unií, stranou někdejšího prezidenta Tudžmana, který byl v čele země během zmíněné války v letech 1991 až 1995. A byl u moci i během výše zmíněné operace Bouře, která vyústila v masový exodus Srbů. 

V současnosti nejvýraznějším představitelem srbské menšiny je Milorad Pupovac. Stojí nejen v čele Nezávislé srbské demokratické strany, ale i Srbské národní rady, která sdružuje i další organizace zmíněné menšiny. Její vztahy se současným prezidentem Ivem Josipovičem byly donedávna považovány za takřka idylické. Vše se změnilo před několika týdny, když se na stranách týdeníku srbské menšiny Novosti objevily informace o korupci prezidenta a nelegálním obohacování jemu spřízněných osob. Nutno říci, že je týdeník financován z rozpočtu chorvatské vlády pro národnostní menšiny. 

Prezident reagoval nečekaně tvrdě. Osobně obvinil Milorada Pupovce z cituji «etnobiznisu», tedy činnosti zneužívající práv národnostních menšin, která vyplývají z chorvatské ústavy. Milorad Pupovac si prý uzurpoval výsadní právo vedení srbské komunity. Vytvořil si prý image nepostradatelného činitele, bez kterého se chorvatští Srbové neobejdou, což prý podporuje i údajným podněcováním lokálních konfliktů mezi chorvatským a srbským obyvatelstvem, které poté sám triumfálně řeší. 

Srbská národní rada, v jejímž čele Popovac stojí, v reakci na to obvinila prezidenta Josipoviče z pokusu omezit práva menšin, likvidovat jejich instituce a rozdělit srbskou komunitu tím, že na oficiální akce zve ty její zástupce, kteří nemají legitimitu vyplývající z parlamentních voleb. 

Šlo o to, že se na akcích spojených s výročím operace Bouře ve městě Knin objevil Veljko Džakula, šéf Srbského demokratického fóra. Už sama účast zástupce srbské menšiny na výročí události, která vedla k hromadnému exodu jejích příslušníků může vyvolávat diskuze. Džakula je alespoň navenek stoupencem politiky prezidenta Josipoviče, která pochopitelně hovoří o operaci Bouře jako o vítězném konci vlastenecké války, nicméně nezpochybňuje vyhnání desítek tisíc lidí a utrpení nechorvatských oběti bojů. Celkově se po léta snaží o zlepšení vztahů mezi Srbskem a Chorvatskem. 

Napětí mezi prezidentem Ivem Josipovičem a vedoucím představitelem srbské menšiny Miloradem Pupovcem vyvolalo v posledních dnech dokonce debatu o chorvatském volebním systému. Objevují se návrhy, aby zvolení poslanci z kandidátek národnostních menšin mohli napříště rozhodovat jen o zákonech, které se jich bezprostřně týkají. A aby zástupci Srbů a dalších menšin, pokud o to projeví zájem, kandidovali na občanském principu za celochorvrvatské strany. Má se tak zabránit tomu, aby uskupení založená na etnickém základě mohla vstupovat do vládních koalic, což se dělo v letech 2004 až 2011, kdy bylo u moci Chorvatské demokratické společenství, které je nyní v opozici. Nezávislé srbské demokratické straně toto období umožnilo získat postavení téměř monopolního reprezentanta menšiny. 

Objevují se i informace, že jde o vyřizování účtů s bývalou vládou, která ztratila pozice zejména kvůli korupčním skandálům, které přivedly za mříže i bývalého premiéra Iva Sanadera. Prezident Josipovič byl blízký v současnosti vládnoucí sociální demokracie, z jejíchž řad po svém zvolení do funkce hlavy státu vystoupil. A také o pokus o výměnu politiků, kteří v minulém období srbskou menšinu zastupovali, stále ale vedou jejich instituce včetně týdeníku Novosti, který přinesl obvinění prezidenta z korupce. Chorvatsko se v každém případě nachází na počátku složitého období, kdy bude pro kteroukoli vládnoucí stranu těžké vyvést zemi krize, především ekonomické. 

Politickou scénu zřejmě čeká velmi napjatý podzim a prezident nehodlá zastupovat jen jakousi protokolární roli, kterou mu připisuje chorvatská ústava. Konflikt se srbskou menšinou může být jen zástupným problémem a začátkem politických bojů na mnohem širším kolbišti 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 


 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas