6. února  2013 v 16:40  rubrika: Názory a argumenty

David Šťáhlavský: Občanské partnerství kypřené náboženskou rivalitou

Ruský patriarcha Kirill - Foto:  ČTK/AP, AMMAR AWAD

Ruský patriarcha KirillFoto:  ČTK/AP, AMMAR AWAD

Je to vlastně důsledek revolucí, jak těch politických, tak vědecko-technických - víra byla vykázána z tábora státní moci, do hájemství lidského soukromí. Je to ale i důkaz tisícileté tradice, že církev se na státní půdu znovu vrací. Často právě z vůle samotných politiků. A je to zdánlivý paradox, že nejužšímu sepětí církve a státu se daří právě v kolébce paranoidně ateistického bolševismu, v Rusku.

Biskupský sněm, přesněji Archijerejský sobor, který právě skončil v Moskvě, to potvrzuje. Jednou z výlučností pravoslaví, která ho k takové synergii předurčuje, je jeho výsostně národní povaha. Toho si je vědom jak Nejsvětější synod, tak Kreml. Patriarcha Kirill na Biskupském sněmu neopomněl připomenout, že společnost a církev nelze od sebe oddělit, protože pravoslaví je většinovým vyznáním. Vladimír Putin zase vpředvečer čtyřdenního zasedání vysoké církevní instance kladně pohovořil o mravním pojivu, jakým je náboženství a jeho nositelka Ruská pravoslavná církev (RPC), která tradičně stmeluje, jak společnost, tak ruskou státnost. Podle Putina je proto potřeba se odpoutat od vulgárně primitivního chápání světskosti. Prakticky tak vzletně vyzval k vyšší míře víry a náboženství ve veřejném životě, při současném zachování sekularizace. To je docela pochopitelná konstrukce muže, který staví na tom, že společnost kontroluje a více-méně také řídí. A řídit RPC se mu zatím nedaří. Na veřejném kolbišti, kde se hraje podle jeho pravidel, by to šlo už lépe. 

Ostatně prezident motivuje nejen slovy, ale i skutky. Patriarcha Moskevský a vší Rusi Kirill ve své téměř stostránkové zprávě vskutku kvituje to, že zákonodárci upustili od původního záměru Kremlu, vztáhnout i na církev zásady státní regulace školství a takové tržní principy jako je bankrot, úplata nájemného a pachtovného. Stát a církev jsou tedy připraveny na pokračující partnerství, i když není pochyb, že ho nadále hodlají kypřit vzájemným soupeřením. Patriarcha doporučil věřícím a rozumějme, s ohledem na rozsah, hlavně politikům, kteří si nemohou dovolit popírat národní náboženství, aby si podobně prostudovali rozsáhlé materiály Biskupského sněmu. Mmj. v nich a na výrazném místě stojí, že RPC se nenechá zneužít jako nástroj politického boje. Protože je apolitická, ale přitom si vyhrazuje právo na morální hodnocení toho, co se ve společnosti děje. 

Teď právě souhlasí se státní teorií, že Rusové jsou terčem vnějších účelových manipulací, ba co víc, že jsou v ohrožení „oranžovými“ revolucemi. A tady je také další výrazná deviza ruské ortodoxie, kterou nesvazují světské státní hranice. „Když se ukázalo, že se RPC nikdy nevzdá podpory národní jednoty“, prohlásil patriarcha … „začaly na nás útočit tvrději … nejen v Rusku, ale i v zemích historické Rusi,“ připomněl svůj geografický vliv. Členy Biskupského sněmu jsou ostatně archijerejové jak ze SNS, třeba Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, ale i EU a eurozóny Litvy, nebo Estonska, či pak z Moldavska. V 57 zemích tvz. „vzdáleného zahraničí“ je navíc dalších více než osm set farností a 52 klášterů. Takovou ruskou přítomnost si mohou někde vysvětlovat špatně, připustil nepřímo patriarcha Kirill a výslovně zmínil, jako příklad špatného chápání Česko a Slovensko, kde se v roce 2011 slavilo 60 let vzniku autokefální pravoslavné církve. 

Nicméně s přítomností ruského náboženství ve světě operuje i chystaný kremelský celosvětový propagační a náborový program, výstižně Putinem nazvaný „měkká síla“. Snad právě proto, pro synergii zájmů, se v ruském prostátním tisku o Biskupském sněmu moc nepsalo. Nejčastěji se zmiňuje to, že církev dala věřícím návod, jak reagovat na lež a odmítla elektronické občanské průkazy. Přitom sněm nebyl jen měřením sil na dálku, ale během jediného dne, kdy se jednalo za zavřenými dveřmi Chrámu Krista Spasitele, došlo k revoluční změně. Tradiční Všeobecný sbor, kde zasedají nejen archijerejové, ale i nižších církevních hodnostáři a řadoví duchovní, byl odstaven a bude plnit svou nejvyšší roli v zásadě už jen při volbě nového patriarchy. Pro tuto změnu, která – podle listu Nězavissimaja Gazěta - odporuje církevnímu právu, hlasovali hlavně noví biskupové, vysvěcení Kirillem v posledních dvou letech a metropolité nových diecézí, které pro ně vytvořil opět patriarcha. Tím výrazně posiluje role hlavy ruské ortodoxní církve, protože – jak vidět - přesvědčit Biskupský sněm je mnohem jednodušší, než působit na nezávislý Všeobecný sněm. Ekonomická síla ruského kléru je navíc úctyhodná díky restitucím nemovitého majetku, který je tak rozsáhlý, že se ho ani za dva roky nepodařilo centrálně evidovat. Po nynějším Biskupském sněmu se tak RPC ocitá v novém silovém postavení. Partie se státem bude o to vyrovnanější, což vzhledem ke křesťanským hodnotám dává šanci dobré morálce ve společnosti i ve státě. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace