31. ledna  2013 v 16:00  rubrika: Názory a argumenty

David Šťáhlavský: Spálený mák a diplomatické zrcadlo

Drogy. Ilustrační foto - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Drogy. Ilustrační fotoFoto: Fotobanka Stock.xchng

„Dohoda o spolupráci při realizaci činnosti právní ochrany a kontroly narkotik.“ Tenhle věcně užitečný, i když úřednicky kostrbatých dokument se asi nedostane na přední stránky novin, natož do titulků. I když by asi měl. Jde totiž o ujednání dvou velmocí, které mají na potírání narko-businessu nejen životní zájem, ale díky své „velmoci“ a poloze také olbřímí potenciál.

Moskva se této výhody ale jednostranně vzdala. A zdá se, že je za tím vším ještě něco navíc. Že je to další část balíčku odvetných truc-opatření za „Magnitsky Law“, Zákon Magnitského. 

Ten zavedl ve USA majetkové a imigrační restrikce vůči těm ruským činovníkům, kteří jsou – minimálně - nečinní, v případu mrtvého ruského advokáta. V první vlně poslanecko-prezidentské odvety, jak známo, prohráli sirotci a handicapované děti, které nesmějí Američané adoptovat. Jaký dopad bude mít tento krok? Zvítězili snad trafikanti se smrtí? V jistém smyslu ano a ve druhé rovině je poraženým nakonec i samo Rusko. 

Vysvětlím proč: Victoria Nulandová, mluvčí amerického Ministerstva zahraničí vyjádřila už lítost nad postupem Moskvy, protože to je prozatím tak všechno, co USA mohou oficiálně dělat. Premiér Medveděv podepsal ortel nad Dohodou v pondělí, ale na veřejnost se informace dostaly, jak bývá ruským zvykem, až s několikadenním zpožděním. Teď poplyne devadesátidenní lhůta do konečného zániku dvoustranného dokumentu, který se zrodil teprve v roce 2002, před deseti lety. Teprve před třemi lety se poprvé sešla společná protidrogová pracovní skupina. Před dvěma lety Američané a Rusové společně poprvé zasáhli v Afghánistánu proti drogovým producentům. Výzkumná centra si pak začala vyměňovat zkušenosti a výsledky. A na přelomu dubna a května 2012 týmy obou zemí v Afghánistánu znovu zaútočily. Přitom zničily 4 tuny narkotik, 4 laboratoře na jejich výrobu, pozatýkaly na sedm desítek drogových dealerů. Podle ruské interpretace se ale už Dohoda přežila a neodpovídá duchu doby. Ostatně způsob a možné důvody jejího vypovězení odpovídají také duchu jiné doby, tedy studené války. Že by zvítězil duch nostalgie? 

Podrobnější pohled na nepříliš osvětlovanou realitu rusko-amerického boje proti obchodu s narkotiky, sice ukazuje, že realita mohla být lepší, ale všechno může být lepší. Zvláště, když si ji ještě v březnu loňského roku pochvalovaly obě strany. Američané v rámci Dohody pomáhali Rusům v boji s kriminalitou také finančně, jen na technice a materiálech jim vyplatili 12 miliónů dolarů. Politolog MGU Jurij Roguljov přesto soudí, že spolupráci bránila nekompatibilita zákonů obou zemí. Na druhou stranu vypovězená Dohoda zahrnovala přece i projekty v boji s organizovaným prodejem lidí, s korupcí a proti terorismu. Předpokládala i společné další akce v Afghánistánu právě na polích a proti opijovým polím, kde různost domácího práva přebíjí jasně nutnost potírat organizovaný zločin v jeho souvisejících formách. Jde tedy nakonec přece jen o střípek z mozaiky zlomyslností, kterými se Moskva a Washington teď častují? Ne tak úplně. 

USA sice opustily Skupinu pro rozvoj občanské společnosti v rámci společné prezidentské komise, ale ne kvůli sirotčímu zákonu, leč kvůli jinému kontroverznímu a samotnými Rusy kritizovanému zákonu o NGO. Vytváří se tu tedy silová nerovnováha mezi závažím protiamerických kroků a xenofobních zákonů na jedné straně a lehčenými americkými odpověďmi. To pro rovnocenný vztah není dobré a dokazuje to prostě fakt, že Američani přestávají hrát s Putinovským Ruskem vyrovnanou partii. To sice nebude asi mít přímý vliv na boj s drogami, ale zcela jistě na občanské poměry v Rusku a dost možná i na politickou situaci v Evropě. 

Další expert Viktor Supjan budoucnost rusko-amerických vztahů vidí přes fundament zásadních obchodních, vízových a jaderných úmluv. Ty nikdo přece nezpochybňuje. Každý základ ale podléhá erozi a bez potřebné údržby se rozpadne. Takovou údržbou by měl být slibovaný summit Putin-Obama. Otázkou je, jak dlouho a proč se bude odkládat. Kolik stačí ještě obě strany na sebe vystřelit jedovatých šípů v duchu „zrcadlového principu“, což je fakticky jen diplomatické krytí zásady oko za oko. Na použitém zbraňovém arzenálu totiž budou oba prezidenti proti sobě pak na summitu sedět. A i když je zřejmé, že jejich osobní rozhovor může hodně napravit, některé procesy mohou být tou dobou nevratné.  

Moskva si teď slibuje hodně od Obamova nového ministra zahraničí Johna Kerryho. Chválí ho za jeho otevřenost vůči ruskému tématu. V zásadě ale doufá, že Kerry bude mít díky tomu jisté zábrany říkat Rusům některé věci, hlavně v lidsko-právní úrovni, dostatečně nahlas. Tím se ovšem líhnoucí problémy doma nevyřeší, ani nepřestanou narůstat. To je totiž podstata ruského omylu, stejně v případě zahraničních nevládních organizací na jejich území, stejně jako u adopce sirotků, a nakonec i v boji s drogami a soupeřením s Američany. Rusko zastává taktiku spálené země. Vypálené pole maku ale nepotírá terorismus, jen dává vzklíčit odporu domorodců, kteří nemají alternativní obživu, jak na to Američané Rusy upozorňovali v Afghánistánu. Podobně to funguje i v méně vyhrocených společenských vztazích … takže kdo na zrcadlové politice diplomatických naschválů nakonec nejvíce doplatí, je zřejmé. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace