31. prosince  2012 v 17:30  rubrika: Názory a argumenty

Gita Zbavitelová: Izraelci a Palestinci v roce 2012

Lídr Hamasu Chálid Mišal v Palestině - Foto:  ČTK/AP, Hatem Moussa

Lídr Hamasu Chálid Mišal v PalestiněFoto:  ČTK/AP, Hatem Moussa

Pro Izrael a Palestince začal rok 2012 rozhovory vyjednavačů obou stran v Jordánsku, od kterých si izraelská vláda slibovala obnovu mírových jednání na nejvyšší úrovni. Ani jedna strana však neustoupila ze svého dlouholetého postoje – palestinská samospráva dál trvala na předběžném zmrazení výstavby židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a izraelském slibu palestinského státu s hranicemi z roku 1967, zatímco Izrael je ochoten jednat pouze bez podmínek.

Po třetí schůzce Palestinci označili další jednání za zbytečná a od konce ledna je k návratu k jednacímu stolu nikdo nepřiměl. 

Na izraelské domácí půdě se v květnu schylovalo k vyhlášení předčasných voleb, ale na poslední chvíli je odvrátil vstup opoziční strany Kadima do vlády. Spojenectví však už po dvou měsících skončilo a premiér Binjamin Netanjahu volby vypsal na 22. leden. Politická scéna v uplynulém roce prodělala převratné změny – Kadimu opustila předsedkyně Cipi Livni a založila novou stranu Ha-Tnua a vzniklo i několik dalších nových stran. Netanjahuův Likud uzavřel volební pakt se stranou Jisrael Bejtenu ministra zahraničí Avigdora Libermana a ten byl koncem roku obviněn ze zneužití důvěry a podvodu a rezignoval. 

V roce 2012 proti Izraeli vystupňovaly aktivitu Írán a jeho libanonský spojenec, hnutí Hizballáh. Došlo k několika pokusům o atentát na izraelské diplomaty v zahraničí – v Gruzii, Argentině, Ázerbájdžánu a Thajsku se nezdařily, v Indii se jeden částečně povedl a zranil manželku izraelského diplomata a tragické následky měl další v Bulharsku, kde zahynulo pět izraelských turistů a bulharský řidič autobusu. V říjnu vyslal Hizballáh s Íránem do Izraele bezpilotní špionážní letoun, který pronikl hluboko na jeho území, než byl sestřelen. 

Rok 2012 přinesl Izraeli i výrazné zhoršení bezpečnostní situace na některých hranicích. Do Golanských výšin začaly dopadat zbloudilé střely ze Sýrie a na Sinajském poloostrově dál operují tisíce teroristů a pokračuje pašování zbraní ze severní Afriky do pásma Gazy. V říjnu Izrael proti pašování zakročil náletem na íránskou zbrojní továrnu v Súdánu, kterou zcela zničil i s připravenou obří zásilkou zbraní pro teroristické hnutí Hamas. Největší hrozbou zůstal Írán a izraelský útok na jeho jaderné továrny se zdál reálnější než dřív. Premiér Netanjahu pak v září naznačil, že okamžik rozhodnutí přijde na jaře 2013. 

Izrael za celý rok nedosáhl zlepšení vztahů s Egyptem, kde se stal v červnu prezidentem islamista Muhammad Mursí. Ten ale zatím nevypověděl mírovou smlouvu a slíbil, že ji bude dodržovat. 

Se sílícím vlivem Muslimského bratrstva v Egyptě narostl hřebínek Hamasu a ozbrojenci z pásma Gazy od začátku roku ostřelovali Izrael v mnohem větší míře než dřív. Izrael proti němu dvakrát zakročil leteckou odvetou a v listopadu podnikl mohutnou operaci, při které zničil polovinu raketového arsenálu Hamasu, zlikvidoval mu 30 nejvyšších velitelů a zabil dalších 140 Palestinců. Izraelské životy chránil poprvé protiraketový systém Železná klenba, bez něhož by byl počet izraelských obětí mnohonásobně vyšší než šest. V roce 2012 odpálil Hamas na Izrael přes 2.200 raket, skoro čtyřikrát víc než o rok dřív. 

Popularita Hamasu u Palestinců po válce s Izraelem prudce stoupla a klesla obliba samosprávy Mahmúda Abbáse. Ta se navíc dostala do nejhorší finanční krize ve své historii a deficitu převyšujícího dvě miliardy dolarů. Abbás ve snaze napravit svou zhoršující se pověst požádal navzdory nesouhlasu Izraele a Spojených států v listopadu Valné shromáždění OSN o zvýšení statusu na pozorovatelský nečlenský stát a získal jej. 138 zemí světa tak de facto uznalo Palestinu s hranicemi z roku 1967 a východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Izrael soudí, že Palestina může vzniknout jen bilaterálním jednáním, a samosprávu za její jednostranný krok potrestal – nevyplatil jí přes 100 milionů dolarů z výnosů z cel a daní a uhradil jimi část palestinského dluhu za elektřinu. Schválil také výstavbu několika tisíc bytů na Západním břehu, a vyvolal tím odsouzení Západu i pohrůžky Palestinců. Ti teď Izraeli vyhrožují žalobou u Mezinárodního trestního soudu v Haagu, jejíž podání jim teoreticky umožňuje nové postavení v OSN. 

Následkem zablokovaných mírových jednání a špatné finanční situace se Palestinci v roce 2012 znepokojivě zradikalizovali. Podle 88% je nejlepší cestou k získání nezávislosti ozbrojený boj, jen polovina respondentů podporuje mírová jednání a vůbec poprvé by dnes v případných prezidentských volbách zvítězil gazanský premiér Ismaíl Haníja nad Mahmúdem Abbásem. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas