2. listopadu  2011  rubrika: Názory a argumenty

Gita Zbavitelová: Výsledky sociálních protestů v Izraeli

Předseda vlády státu Izrael Benjamin Netanjahu - Foto: Filip Jandourek

Předseda vlády státu Izrael Benjamin NetanjahuFoto: Filip Jandourek

Celé léto se v Izraeli konaly masové sociální protesty a ve všech větších městech stála stanová městečka mladých lidí, kteří požadovali cenově dostupné bydlení a opatření ulehčující neúnosně rostoucí životní náklady. Bouře vyvrcholily začátkem září, kdy za sociální spravedlnost demonstrovalo skoro půl milionu lidí.

Od té doby však protesty jako by utichly – ale jen zdánlivě. Stanová městečka sice zmizela, ale bitva pokračuje – přenesla se do politické roviny. 

Vláda uznala, že protesty jsou oprávněné. V Izraeli se platí školné nejen na univerzitách, ale i ve školkách; nájmy rostou o desítky procent ročně a prudce stoupají i ceny elektřiny a plynu, zejména letos, kdy země prakticky nedostává zemní plyn z Egypta kvůli opakovaným sabotážím; rostou i vládou regulované ceny benzinu a stoupají ceny potravin, protože izraelští výrobci mají díky vysokým dovozním clům malou zahraniční konkurenci. Mnohem dražší než u nás je i veřejná doprava nebo služby a vyšší jsou i daně. 

Premiér Benjamin Netanjahu ustavil v polovině srpna komisi odborníků pod vedením respektovaného ekonoma Manuela Trachtenberga, který měl vyslechnout a posoudit požadavky demonstrantů a navrhnout vládě opatření, která by sociální situaci zlepšila. Trachtenberg svědomitě zvážil všechny připomínky, i když řada z nich ani nebyla k věci – nejvíc lidí například v e-mailech komisi požadovalo legalizaci konopí. Komise svá doporučení předložila vládě už koncem září. Trachtenberg upozornil, že její návrhy neřeší všechny sociální problémy, ale aspoň položí základy spravedlivější společnosti a zmenší propast mezi bohatými a chudými. 

Komise navrhla přerozdělit 60 miliard šekelů ze státního rozpočtu – zhruba 300 miliard korun – na bydlení, školství, sociální služby, posílení konkurenceschopnosti a na oblast daní. Trachtenberg mimo jiné doporučil zvýšit daně bohatým a podnikům, zavést daňové úlevy pro rodiče s dětmi nebo zrevidovat zákony o bydlení. 

Vláda během dvou týdnů schválila doporučení komise v plné šíři navzdory důrazným protestům ministerstva obrany, jehož rozpočet kvůli nim zchudne o tři miliardy šekelů – patnáct miliard korun – a varuje, že snížení ohrozí bojeschopnost armády a bezpečnost země. Radost ale neměli ani demonstranti – podle nich jsou opatření příliš všeobecná, zavádějí jen kosmetické změny, neřeší krizi v bydlení a neuzákoňují výstavbu levných sociálních bytů. Studentští vůdci pohrozili ještě mohutnějšími protesty než v létě, ale ty se zatím nekonaly. Ať už hněv občanů zmírnilo osvobození Gilada Šalita, nové ostřelování z pásma Gazy nebo vstřícný přístup vlády, první podzimní demonstrace v sobotu se v celé zemi zúčastnilo sotva 40.000 lidí – jen zlomek půlmilionového srpnového protestu. Nedošlo ani na generální stávku, ke které vůdci vyzvali Izraelce na toto úterý. 

Vláda i navzdory absenci dalších protestů v neděli schválila zvýšení daní z kapitálových zisků a daňové úlevy rodičům s dětmi, zrušila daň na importované zboží a zmírnila daň z energií, která sníží cenu benzinu, a rovněž zvýšila daň z příjmu bohatým a podnikům. Lidé s výdělky nad jeden milion šekelů, tedy pět milionů korun, teď budou platit daň ve výši 48 procent a podniky 25 procent. Opatření mají vstoupit v platnost už 1. ledna. 

Další boj teď bude probíhat v parlamentu. Kneset musí Trachtenbergovy návrhy schválené vládou proměnit v zákony. Zásadní výhrady k nim však má opoziční Kadima bývalé ministryně zahraničí Cipi Livni i Strana práce, která má od září novou energickou předsedkyni Šeli Jechimovič. Obě stojí za demonstranty a budou se snažit vládní návrhy změnit v jejich prospěch. Na jejich straně je i vládní ultraortodoxní Šas, který chce prosadit větší vládní ústupky v oblasti bydlení, a dokonce pohrozil odchodem z vládní koalice. Tyto tři strany teď spolu s demonstranty požadují zrušení celého státního rozpočtu na rok 2012 a vypracování nového se sociálními prioritami. Izraelská vláda má rozpočty dvouleté a ten, co platí na tento a příští rok, byl schválen v roce 2010. 

Krize neskončila ani ve zdravotnictví. Začínající lékaři na praxi v nemocnicích nepřistoupili na dohodu dojednanou jejich odbory a stovky jich podaly hromadnou výpověď. Soud ji označil za neplatnou, protože ohrožuje pacienty, a lékaři se museli vrátit, ale jejich požadavky stále splněny nejsou. 

Sociální krize v Izraeli tak ještě zdaleka nekončí. Jestli se situace nebude vyvíjet ve prospěch demonstrantů ani v Knesetu, Izrael se možná dočká dalších protestů. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 


 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas