9. srpna  12  rubrika: Názory a argumenty

Ivan Štern: Paradoxy proměny německé energetické politiky

Elektřina, ilustrační foto - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Elektřina, ilustrační fotoFoto: Fotobanka Stock.xchng

Když před rokem německá vláda vzdor svému původními záměru po katastrofě, již znamenala havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, zařadila zpátečku a vyhlásila postupný odchod od tradiční výroby elektrické energie, hlavně postupným utlumováním jaderných elektráren, a současně vsadila na energetiku z obnovitelných zdrojů, patrně netušila, na jaká protivenství zakrátko natrefí.

Je to právě elektrická energie, pocházející z obnovitelných zdrojů, jež vyvolává dnešní obavy spolkového ministra životního prostředí Altmaiera, zda se díky ní a rostoucí ceně elektrické energie vůbec nestane v krátké době pro chudé vrstvy zbožím luxusním a nedostupným. 

Klíčovou příčinou hrozícího nárůstu cen za elektrickou energii je podpora státu pro investory a výrobce elektrické energie z alternativních zdrojů. K ní se stát podobně jako u nás, zavázal zákonem a je ji povinen, pokud nechce čelit řadě soudních žalob, plnit i do budoucna. Podpora výrobců energie ze solárních panelů, z větrníků či z biomasy a z bioplynu spočívá v garanci fixních výkupních cen distributorem elektrické energie. 

Stát výši výkupní ceny sice garantuje, avšak rozdíl mezi skutečnou tržní cenou a cenou výkupní, jež je samozřejmě vyšší, platí spotřebitel. Drobný zákazník příplatek, jímž distribuční firmy výrobcům ekologické energie dorovnávají výkupní cenu, platí za všech okolností. Velkoodběratel jen po určitou hranici odebrané elektrické energie. Tak dochází k paradoxnímu jevu. Na trzích s elektrickou energií dnes její jednotková cena klesá, avšak pro drobného spotřebitele to znamená nárůst. Roste tak i příplatek, jímž distributor dorovnává státem garantovanou výkupní cenu. Další příčinou růstu cen energie pro drobné spotřebitele je i nárůst instalovaných kapacit, vyrábějících energii z alternativních zdrojů. Pokud se zdražování elektrické energie, jehož jsou dnes Němci svědky, nemá stát výbušným politickým tématem, navrhuje kupříkladu šéf energetického koncernu E.on Johanes Teyssen sociální příplatek za elektrickou energii, podobný jako je na bydlení. 

V zásadě by se dala celá věc uzavřít s tím, že výroba elektrické energie z alternativních zdrojů je luxusem, který si mohou dovolit jen bohatí a pochválit kupříkladu naši vládu, že ve své energetické koncepci trvá na tradičních energetických zdrojích. Pro názorové utvrzení toho pak ještě můžeme dodat, že biomasa jako zdroj výroby bioethanolu, biodieselu či bioplynu způsobí ve světě postupnou likvidaci lesních porostů, zejména deštných pralesů, a olejnaté rostliny, zdroj výroby biodieselu, vytěsní z polí výrobu potravin. Svět sice bude mít hodně alternativní energie, avšak bude trpět hladem pro nedostatek základních potravin a pro jejich drahotu. Tudíž cesta k ekologičtější výrobě energie bude lemována oběťmi mezi lidmi chudými a sociálně potřebnými. 

Takové riziko samozřejmě existuje, avšak ne tolik pro samotnou alternativní výrobu elektrické energie, ale pro chyby, jichž se spolková vláda dopouští po tom, co se rozhodla o sto osmdesát stupňů změnit svoji energetickou politiku. Teoreticky sice správně konstatovala, že nebude žádoucí možný úbytek výrobních kapacit v důsledku proměny nahrazovat alternativními kapacitami, ale i poklesem celkové spotřeby energeticky šetrnějšími a účinnějšími technologickými postupy. Pokles spotřeby plánovala dokonce až o 10 procent do roku 2020. Klesnout měla i poptávka po fosilních palivech. V roce 2020 měl v Německu jezdit jeden milion automobilů na elektrický pohon. A krátce na to měl jejich počet vzrůst na šest miliónů. Jenže stávající vývoj naznačuje, že ani jeden z obou záměrů se nepodaří splnit. 

A tak nepromyšlená a nekoncepční – jak ji alespoň charakterizují opoziční zelení – energetická politika vlády se stává její noční můrou. Výrazné zdražení elektrické energie, které zacvičí především s chudými Němci, se očekává již letos na podzim. 

A volby následují za pouhý rok po tom. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas

Autor:  Ivan Štern

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas