3. prosince  2012 v 17:36  rubrika: Názory a argumenty

Jan Fingerland: Egypt na cestě k havárii

Poslankyně Muslimského bratrstva diskutují o textu nové egyptské ústavy - Foto:  ČTK/AP, Mohammed Asad

Poslankyně Muslimského bratrstva diskutují o textu nové egyptské ústavyFoto:  ČTK/AP, Mohammed Asad

Jak se zdá, Egypt je i nadále na cestě k čelní srážce mezi dvěma velkými bloky společnosti. V jistém smyslu už k této srážce došlo, a nyní zaznamenáváme otřesy při dalších a dalších nárazech tvrdých hlav přívrženců islamistického bloku, který podporuje prezidenta Mursího a jeho snahu uhájit dekrety o mimořádných pravomocech – a těch, kdo se mu v tom snaží zabránit, tedy části veřejnosti a většiny tamní justice.

O víkendu se v Egyptě konala dvě velká shromáždění obou táborů, obě o počtu až několika set tisíc hlav, která měla demonstrovat vlastní početnost a také odhodlání vytrvat v dosavadním kursu. 

Od debaty o legálnosti či legitimnosti Mursího dekretů – kterými si prezident udělil nové pravomoci a vyňal své kroky ze soudního dohledu – se nyní spor přesunul k novému tématu, a to podobě ústavy, způsobu jejího vzniku a také jejího chystaného schválení. I zde se objevují obě hlavní slabiny současného veřejného života v Egyptě – velká rozpolcenost tamní společnosti a malá ochota ke kompromisu. 

Ústavu sepisuje zvláštní výbor zvolený parlamentem, který ji měl v průběhu prosince dopracovat a předložit k dalšímu schválení. Tento výbor však nesmírně urychlil práci a ústavu schválil už koncem října. Obhájci tohoto postupu tvrdí, že tak ústavodárný výbor předešel tomu, aby ho tuto neděli egyptská justice rozpustila – tedy ještě před tím, než tento výbor dá návrh ústavy z rukou. Tito lidé mají pravdu v tom, že rozpuštění ústavodárného sboru skutečně hrozilo. Nejvyšší soud v Egyptě totiž letos udělal už několik podobných kroků namířených proti islamistům, včetně rozpuštění předchozího ústavodárného výboru, a dokonce i rozpuštění demokraticky zvolené dolní sněmovny – tedy toho tělesa, které členy ústavodárného výboru zvolilo. 

Kritici Mursího postupu ovšem namítají, že už samo složení ústavodárného výboru a způsob jeho práce jsou sporné. Z práce výboru už dříve odešla naprostá většina zástupců sekulárních, levicových nebo křesťanských sil. Ústavu tedy sepisovali sami islamisté bez účasti jinak smýšlejících. Celý proces zbavuje legitimnosti také fakt, že ústavodárný výbor ústavu rychle dokončil v předtuše svého rozpuštění. 

Nová ústava Egypta je nyní srovnávána s tou předchozí, z počátku 70. let. V některých případech přibyly formulace, které zní islamisticky, jako je zákaz hanobení proroků, případně chybějí záruky svobody vyjadřování, na což upozorňují egyptské noviny, které zítra na protest vůbec nevyjdou. V návrhu nové ústavy se ale také objevila různá nová demokratická opatření, jako je omezení počtu prezidentských funkčních období na pouhá dvě čtyřletá. Vzpomeňme, že Mubárak se nechal opakovaně volit, a kdyby nepřišla revoluce, byl by prezidentem zvolen znovu. 

Ústava je však zejména v politicky méně vyspělých zemích relativně nepodstatná, a každodenní politika si prodere cestu přímými cestami, jak víme i z našeho vlastního polistopadového vývoje. A jindy je ústava dokonce jen kusem papíru – vždyť ta sovětská z roku 1936 zněla lépe než kterákoli ústava na světě. Omezení počtu funkčních období prezidenta je zavedeno i v současném Rusku, a jak tuto situaci Vladimir Putin vyřešil, je rovněž dostatečně známo. 

Tím však není řečeno, že Egypt s novou ústavou bude autoritativní zemí, jako je Rusko roku 2012, natož stalinistickou diktaturou jako byl Sovětský svaz. Podstatné je, jak a v jaké atmosféře bude tato ústava naplňována, jak budou fungovat jednotlivé instituce, a také jaké neformální protiváhy se ve společnosti vytvoří. Odkaz na šaríu jako zdroj práva, který navrhovaná egyptská ústava obsahuje, a který připoutává pozornost, ve skutečnosti obsahovala i ta dosavadní, přestože Sadatův a Mubárakův Egypt byla sekulární diktatura, která dnešní vládce z Muslimského bratrstva posílala do vězení. 

Nyní je tedy ústava na světě a prezident Mursí ji navzdory velké části společnosti chce nechat schválit v referendu. Tento zdánlivě demokratický způsob má však přinejmenším dvě vady. Zaprvé jde o ústavu, na jejíž podobu měli vliv jen islamisté, už od počátku jde tedy o dokument se závažnou zátěží. A za druhé Mursí schválením této ústavy podmiňuje to, že se nakonec vzdá svých faraonských pravomocí. Veřejnost z řad nesouhlasících občanů má tedy na výběr dvě možnosti, ale ani jedna se jí nelíbí. 

Opozice nyní zvažuje, že bude referendum hromadně bojkotovat, a tím ho zbaví legitimity, nebo dokonce právoplatnosti. K bojkotu referenda o nové ústavě vyzývají například egyptští soudci, přední odpůrci prezidenta a postupu Muslimského bratrstva. Pak ale hrozí, že ústavu si schválí ti, kdo k volbám přijdou a těch bude dost – jen Muslimské bratrstvo volila v parlamentních volbách asi polovina Egypťanů a další čtvrtina hlasovala pro ještě extrémnější islamisty. Hrozí však také možnost, že vznikne spor o samu legálnost referenda. Na jeho průběh totiž mají podle egyptských zákonů dohlížet soudci – a ti se podle svého nedělního rozhodnutí na organizaci hlasování podílet nehodlají. Možná tedy referendum proběhne, ale bude opět zpochybněna jeho legálnost. 

Situace se tedy místo postupného uklidnění stále vyhrocuje. Egyptský ústavní soud na neurčito přerušil činnost s tím, že islamisté se mu snaží zabránit v rozhodování. Opozice mezitím svolala na úterý další protesty. Je však nepravděpodobné, že se jim referendu 15. prosince podaří zabránit, a je naopak pravděpodobné, že islamisty sepsaná ústava bude lidmi schválena. Neznamená to automatické zavedení nějakého islamistického státu, ale je to velká porážka egyptských liberálů, a také velký šrám na duši společnosti, která se překvapeně dozvídá, jak hluboce je rozdělená. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Autor:  Jan Fingerland

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas