28. ledna  2013 v 16:00  rubrika: Názory a argumenty

Jan Fingerland: Egypt zpátky na začátku?

Protesty na káhirském náměstí Tahrír - Foto:  ČTK/AP, Maya Alleruzzo

Protesty na káhirském náměstí TahrírFoto:  ČTK/AP, Maya Alleruzzo

Masové demonstrace, provolávání protivládních hesel a střelbu v období po 25. lednu čekali v Egyptě skoro všichni. Právě na tento den připadalo výročí tamní vzpoury proti Mubárakovu režimu. Nakonec se ale střílelo a zatýkalo zejména kvůli jiným, totiž fotbalový nepokojům. I ty ale měly politický podtext.

Zatímco v pátek se sešli lidé v Káhiře, by si připomněli, že řada jejich snů z doby před dvěma lety zatím není naplněna, a nebo se dokonce vzdalují, o den později část egyptské veřejnosti šokovalo vynesení rozsudku nad fotbalovými násilníky z řad fanoušků klubu Al Masrí z Port Saídu. 1. února loňského roku se na hřišti tohoto klubu strhla rvačka, která působila připraveným dojmem. Zejména při tlačenici u zablokovaných východů - ale také kvůli podezřelé nečinnosti policie a některých činovníků na stadionu -zahynulo tehdy více než sedmdesát lidí a další stovky byly zraněny. V sobotu, téměř přesně rok poté, vyhlásil soud rozsudek nad pachateli. Padlo mimo jiné jedenadvacet trestů smrti, přičemž další verdikty budou teprve vyneseny až v březnu. V Port Saídu i v okolí proti těmto rozhodnutím okamžitě vypukly protesty. 

Soud vycházel z přesvědčení, že zanedbání ochrany hostujících hráčů káhirského klubu Al Ahlí i jeho přívrženců bylo záměrné. Spekuluje se i o úmyslném vyvolávání vášní, které mělo posloužit destabilizaci poměrů v celém Egyptě – v zájmu starých struktur, a nebo tehdy ještě číhající armády. Je také důležité, že tvrdé jádro přívrženců klubu Al Ahlí – tedy kubu, který v Port Saídu hostoval – sehrálo důležitou úlohu při demonstracích na káhirském Tahríru na počátku roku 2011. Zbití a ponížení jeho fanoušků tedy mohlo být vnímáno jako pomsta starých struktur, jíž byli rowdies klubu Al Masrí jen nástroji. Nyní tedy soud nad některými pachateli těchto násilností vynesl trest, který zas naopak překvapuje svou vlastní tvrdostí. A právě proti domu se demonstruje – či demonstrovalo. 

Prezident Mursí totiž ve třech městech na severovýchodě země vyhlásil stanné právo a zákaz nočního vycházení, které mají situaci zklidnit. Je pravda, že tyto protesty měly dosti násilnou podobu. Od dnešního dne tedy jsou občanská práva obyvatel Port Saídu, Ismáílie a Suezu omezena. Zvláštní pravomoci zatýkat dostala nejen policie, ale podle nově navrhovaného zákona bude policejní pravomoci vykonávat i armáda. Ne náhodou tak někteří Egypťané poukazují na ironickou shodu okolností, podle kterých k vyhlášení zvláštních opatření připadá právě na tyto dny – předloni svržený prezident Mubárak odkládal skutečnou demokratizaci země odkazem na mimořádné bezpečnostní okolnosti, které ho vedly k opakovanému vyhlášení mimořádného stavu. Ten byl zrušen až po třiceti letech. 

To už jsme však zpět u událostí v Káhiře, které s fotbalem či trestáním rowdies neměli nic společného. V pátek, a také dnes se scházeli lidé, aby si připomněli události z dnů 25. letna až 11. února 2011. Tehdy se masovými demonstracemi protestující části veřejnosti podařilo svrhnout Mubáraka. Začal tím proces, který měl – přinejmenším podle přestav řady demonstrantů – vyvrcholit volbami a ustavením demokratického systému. K tomu tak docela nedošlo, zčásti kvůli Muslimskému bratrstvu, jehož prezident si přisvojuje pravomoci, které mu nenáleží, ale také kvůli neférovému postupu justice, která je zčásti v rukou příslušníků minulého režimu. 

Tak se nyní, dva roky po úspěšné revoluci, a shodou okolností dnes na den přesně dvě léta po takzvaném „dni hněvu“ opět konají demonstrace. Na jedné straně ty fotbalově-protijustiční, které mají také politický podtext, protože při nich lidé provolávají hesla proti vládě a prezidentovi. Ale také ty vysloveně politické přímo v Káhiře. Na náměstí Tahrír, kde se předloňské události odehrávaly, už řadu týdnů stanují odpůrci posledního vývoje. Lidé jsou nespokojení s usurpováním pravomocí, ale i s neuspokojivou hospodářskou situací – vláda se stará o upevnění své moci nebo o řadu symbolických zbytečností, ale příjmy lidí se za poslední dva roky spíše propadly. Ekonomické důvody, které vedly ke svržení Mubáraka, tedy trvají i dnes. 

Mursí se vedle vyhlašování stanného právě snaží i o měkčí metody a nabídl části opozice „národní dialog“, tedy rozhovory s předními představiteli jedenácti stran, od liberálních až po levicové. Velká část představitelů dialog v zásadě neodmítá, ale dnešní nabízenou schůzku odmítli. Tvrdí, že aby ji mohli brát vážně, musela by se změnit vláda na širokou vládu různých sil a případně by prezident musel odvolat některá svá mimořádná opatření. K tomu se však prezident zatím nemá. Egypt tedy prochází dalším z krizových okamžiků svého porevolučního vývoje. Zatím to stálo nejen část občanských svobod, ale také desítky životů, které vyhasly po posledních demonstracích. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Autor:  Jan Fingerland

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace