10. prosince  2012 v 17:30  rubrika: Názory a argumenty

Jan Fingerland: Egyptská ústavní revoluce

Armáda v Káhiře - Foto:  ČTK/AP, Petr David Josek

Armáda v KáhiřeFoto:  ČTK/AP, Petr David Josek

Klasik praví, že dějiny se opakují, ale podruhé proběhnou jako fraška. Současné dění v Egyptě sice má nádech ironie, ale taková legrace to zas není. Jde o to, že egyptská vláda dala armádě pravomoc zatýkat civilisty, a to jen pár měsíců poté, co nová islamistická garnitura vojáky z politického dění vyšachovala, a to ve jménu loňské revoluce proti armádní diktatuře.

Nyní má přítomnost vojáků v ulicích a jejich neobvyklé pravomoci pomoci zdárnému průběhu referenda o nové ústavě – té ústavě, o které islamisté tvrdí, že zpečetí revoluci, a opozice zas, že se stane základním kamenem islamistického převratu. 

Součastná situace má kořeny ve dvou krocích, kterými si Muslimské bratrstvo a s ním spojené osobnosti pokusily upevnit svou moc. Zaprvé prezident Mursí před dvěma týdny vydal ony známé dekrety, kterými si přidělil nové pravomoci a zároveň vyblokoval justici z přezkoumání příštích prezidentských rozhodnutí. A za druhé Mursí ochránil před rozpuštěním ze strany justice zvláštní ústavodárný výbor, který měl sepsat ústavu. Na protest proti svému upozadění však z tohoto výboru sepisujícího ústavu odešli už dříve všichni zástupci levicových, křesťanských a islámsky umírněných sil, a tak ústava vznikla pouze v řadách islamistických členů výboru. 

Proti obojímu, tedy Mursího dekretům i v úzkém kruhu sepsané ústavě, už přes dva týdny demonstrují statisíce Egypťanů. Jsou to často věřící muslimové, ale protestují proti tomu, že Muslimské bratrstvo se – přinejmenším podle jejich názoru – snaží zajistit si nepřiměřenou moc a protlačit vlastní ústavu, přestože je to dokument, s nímž velká část společnosti nesouhlasí. Mursí udělal ústupek, když o víkendu velkou část svých dekretů odvolal, přestože v návrhu zůstává klauzule o tom, že jeho rozhodnutí budou i nadále imunní vůči soudnímu přezkoumání. 

Tento ústupek však opozice proti Mursímu a Muslimskému bratrstvu nepřijala jako dostatečný. Demonstranti i nedávno vzniklá Fronta národní záchrany, kterou sestavily levicové a liberální organizace, tvrdí, že žádají nejen zrušení neústavních dekretů, ale také odvolání zmíněného referenda. Vzhledem k tomu, jak návrh ústavy vznikal, je podle opozice nemožné považovat tuto ústavu za dokument, který by národ sjednocoval. Řada demonstrantů se v průběhu posledních dvou týdnů zradikalizovala a nyní už žádají i odstoupení prezidenta a používají hesla známá z loňských demonstrací proti Mubárakovi, jako výzvy „Odejdi, odejdi!“ nebo „Lid žádá pád režimu!“. Je to prý vláda, kdo svým trváním na schválení ústavy proti vůli velké části společnosti situaci vyhrocuje. 

Mursí i Muslimské bratrstvo tvrdí, že udělali ústupky ve věci dekretů, že jsou ochotni pozměnit znění některých částí ústavy, a že také druhá strana musí být ochotná ke kompromisu. Opozice však vidí situaci jinak. Na sobotní jednání s Mursím nedorazil téměř nikdo z hlavních představitelů opozice a dialog zůstává dvěma mimoběžnými monology. Za poznámku jistě stojí, že v řadách demonstrantů nejsou jen mladí vzdělaní obyvatelé měst, ale i nižší a méně vzdělané skupiny obyvatel. Muslimskému bratrstvu i prezidentu Mursímu zazlívají, že se soustředí na upevňování moci, a neřeší jiné otázky, jako je stále se horšící hospodářská situace Egypta nebo bezpečnostní problémy. 

Velká část lidí, kteří Muslimské bratry letos do parlamentu volili, dnes svého hlasu veřejně lituje. Zároveň se však zdá, že základna bratrstva zůstává velmi rozsáhlá a je velmi organizovaná. Jeden západní novinář popsal svůj úžas, když viděl, jak tisíce islamistických demonstrantů minulý týden na výzvu zcela organizovaně během opustily prostor před prezidentským palácem, kam přišli čelit svým odpůrcům z řad opozičních demonstrantů. Bratrstvo tak ukázalo, jak neuvěřitelně oddaně, efektivně a spořádaně jsou jeho příznivci připraveni bojovat za cíle svého hnutí. 

To se také může projevit během sobotního referenda o ústavě, které Mursí odmítl odvolat a raději vtáhl do hry znovu armádu, aby pomohla hlasování zajistit, a to i za tu cenu, že vojáci budou mít právo zatýkat. Pokud se tedy nestane nic velmi závažného, v sobotu proběhne referendum, kam spořádaně napochodují miliony příznivců Muslimského bratrstva a salafistů, a ústavu schválí bez ohledu na mínění ostatních. Je to tedy armáda, kdo paradoxně umožní průběh referenda, které zpečetí ústavu, kterou Muslimští bratři započnou novou éru v dějinách Egypta. 

Odpůrci prezidenta a jeho údajného nového autoritářství se nyní budou muset rozhodnout, jestli se budou snažit zabránit referendu jako takovému, a to i tváří v tvář armádě; nebo zda budou referendum bojkotovat, aby narušili jeho legitimitu; anebo zda budou hromadně hlasovat proti. Jejich odhodlání uhájit výdobytky revoluce je hodné obdivu, ale zároveň je otázkou, zda je opozice opravdu o tolik více připravená vyjednat kompromis a dodržovat jej, než současná islamistická politická elita. 

Boj o ústavu je tedy zřejmě dobojován. Příští rok však mají být v Egyptě nové parlamentní volby. Předpokládejme, že ty letošní svobodné, v nichž islamisté získali kolem tří čtvrtin všech hlasů, nebyly poslední. Bude zajímavé pozorovat, zda a jak se přesune voličská přízeň od Muslimského bratrstva k občanským stranám. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Autor:  Jan Fingerland

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace