21. února  2013 v 16:00  rubrika: Názory a argumenty

Jan Fingerland: Když v Sýrii umírají už i fotbalisté

Sýrie, Damašek - Foto:  ČTK/AP

Sýrie, DamašekFoto:  ČTK/AP

V centru Damašku zahynul fotbalista. Logika médií je bohužel taková, že informace o stovkách lidí, které každý den v Sýrii umírají, nemohou konkurovat zprávě o tom, že hráč damašského týmu Al Vasba zemřel při minometném náletu na fotbalový stadion. Ovšem skutečnost, že občanská válka už dorazila do těchto míst má velkou vypovídací sílu.

Tento fakt jen zesílila zpráva z dnešního dne, podle které centrum Damašku zasáhla celá série pumových a minometných útoků. Při nejsilnějším z těchto útoků zemřely desítky lidí. I zde umístění nálože hovořilo o mnohém. Puma uložená v automobilu explodovala na prostranství mezi sídlem vládní strany Baas a ruským velvyslanectvím. V posledních dnech také nejméně dvakrát opozice zaútočila minometem na prezidentský palác v hlavním městě, i když není zřejmé, zda tam Bašár Asad stále úřaduje. 

O zostřování bojů svědčí i další zprávy z bojiště. Zvláště ostré střety jsou hlášeny z provincie Homs. Tam syrské letectvo řadu dní letecky bombarduje povstalecké pozice, protože právě Homs je pro udržení jádra syrského území klíčový. Proto v oblasti působí i bojovníci libanonského Hizballáhu. Stejně tak je pro vládu důležité udržet Damašek a Alepo. Z Alepa přišly zprávy, podle kterých armáda údajně používá střely SCUD. Naopak povstalci úspěšně dobyli město Šadadda na východě u hranic s Irákem. Města se prý zmocnily jednotky organizace An Nusra, islamistického hnutí blízkého Al Kajdě. Sunnitští islamisté mají silné pozice na obou stranách syrsko-irácké hranice, kde v rozsáhlých převážně pouštních prostorách žijí venkovští sunnité. 

Z východu země přišly ještě jiné závažné zprávy. V oblastech kontrolovaných opozicí vypukla epidemie tyfu. Oznámila to včera v Ženevě Světová zdravotnická organizace. Příčinou jsou prý katastrofální hygienické podmínky. V oblasti není dostatek vodních pump nebo je není čím pohánět, a tak lidé pijí vodu z Eufratu. Ten je ovšem zamořen bakteriemi ze splašků. Někteří pacienti kvůli úporným průjmům a dehydrataci umírají, v místě se nedostává antibiotik. Ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur je zaregistrováno 2500 osob nakažených břišním tyfem. Nemoc se šíří dál, protože lidé žijí v v přeplněných útulcích pro uprchlíky a nebo se pohybují dále po Sýrii – tyfus se tak objevil i v Damašku a také Aleppu. Syřané navíc také odcházejí do zahraničí, brzy bude OSN registrovat asi milion uprchlíků za hranicemi Sýrie. 

Horšící se bezpečnostní i zdravotní situace přiměla Rusko k tomu, aby k syrskému přístavu Tartús vypravilo další čtyři lodě. Do téhož města, které je bezpečně v rukou vlády ruské úřady vypravily také dvě letadla. Do Sýrie mají dopravit humanitární pomoc, ale také případně umožnit evakuaci ruských občanů žijících v Sýrii. Moskva registruje asi osm tisíc Rusů žijících a pracujících v Sýrii, ale kromě toho se na místě nachází asi pětadvacet tisíc ruských žen, které se provdaly za Syřany. Také jejich děti mají často ruské občanství. V lednu využilo nabídky na evakuaci relativně málo lidí, jen asi osmdesát. Nyní je to kolem sto padesáti, ale s přibývajícími týdny bude tento počet pravděpodobně vzrůstat. I Moskva totiž už počítá s tím, že dosavadní režim končí. 

Rusko totiž začalo usilovat o úlohu při dojednání nějaké formy příměří. Takový moment je sice ještě pravděpodobně daleko, ale není nereálný. V Moskvě jednal o situaci v Sýrii generální tajemník Ligy arabských států Lachdar Bahímí, a také syrský ministr zahraničí Valíd Muslim. V březnu se tamtéž chystá představitel syrské opozice Muáz Chatíb. Z ruské metropole se tedy překvapivě stává místo, kde se přinejmenším připravují podmínky pro nějaké řešení. Syrská opozice až dosud nejen považovala Moskvu za spoluviníka obětí na své straně, ale také za nevhodného partnera. 

Nyní právě přes Moskvu putují informace o tom, kam která strana syrského sporu je ochotna jít. Až donedávna byl pro syrskou opozici nepřekročitelnou podmínkou odchod Bašára Asada od moci. V posledních dnech se zdá, že své stanovisko zmírňuje. Pouze žádá, aby nebyl syrský prezident u jednacího stolu. Za vhodného kandidáta by opozice považovala viceprezidenta Farúka Šará. Také Lachdar Brahímí syrským partnerům sdělil, že mají vyslat na jednání „přijatelnou delegaci“ – tedy tým bez nejvyššího představitele státu. 

O tom, co je pro opozici ještě přijatelné, jednalo dnes v Káhiře vedení několika syrských opozičních skupin. Opozice naznačila, že přímá jednání chce a o Asadově odstoupení se návrh prohlášení nezmiňuje. Žádá však něco neméně kontroverzního, a to, aby se Asad, stejně jako jeho aparát, zodpovídaly před soudem za spáchané zločiny. Zvláštní vyšetřovací tým OSN tento týden konstatoval, že válečné zločiny páchají v Sýrii obě strany konfliktu. Radě bezpečnosti OSN navrhl, aby případy předala Mezinárodnímu trestnímu soudu. Také šéfka Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Navi Pillayová v rozhovoru s jednou britskou televizní stanicí prohlásila, že Asad by měl stanout před mezinárodní justicí. To však jen zvýší motivaci představitelů režimu, aby vytrvali až do hořkého konce. Jeho datum nezná nikdo, ale nemusí být tak vzdálený. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Autor:  Jan Fingerland

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace