8. ledna  2013 v 18:06  rubrika: Názory a argumenty

Jan Fingerland: Obama dotvořil svůj tým a vyvolal rozruch

Barack Obama s nově jmenovaným ministrem obrany Chuckem Hagelem (vlevo) a šéfem CIA Johnem Brennanem (vpravo) - Foto:  ČTK/AP, Charles Dharapak

Barack Obama s nově jmenovaným ministrem obrany Chuckem Hagelem (vlevo) a šéfem CIA Johnem Brennanem (vpravo)Foto:  ČTK/AP, Charles Dharapak

Budu spolupracovat, s kým chci a jak chci – takový vzkaz poslal svým odpůrcům americký prezident. Včera večer totiž oznámil jména dvou mužů, které nominoval do pozice ministra obrany a šéfa CIA. V obou případech přišel se jmény, která vyvolávají kontroverzi – ministrem obrany by mohl být Chuck Hagel a v čele CIA by mohl stanout John Brennan.

Připomeňme, že dosavadní ministr obrany Panetta, nyní čtyřiasedmdesátiletý, už nechtěl pokračovat a šéf tajné služby Petraeus musel odstoupit kvůli milostné aféře. To, kdo bude jejich nástupcem, je velmi důležité – před prezidentem leží několik velmi závažných rozhodnutí v otázkách, jako je íránský jaderný program nebo další směřování americké politiky vůči Pákistánu a Afghánistánu. 

Spory vyvolává zejména Chuck Hagel, a skutečnost, že je republikán, je jednou z nejméně výrazných okolností – vždyť prvním Obamovým ministrem obrany byl Robert Gates, který už před tím sloužil v Bushově republikánské administrativě. Hagel, přímočarý a prostořeký politik, bývalý dlouholetý senátor a Obamův přítel, je nyní v médiích propírán zejména kvůli svým kontroverzním výrokům. Zčásti na adresu gayů a zčásti na adresu Izraele. Tedy hlavního, a jak se ukazuje po některých přemetech Egypta a Turecka, asi jediného spolehlivého spojence Američanů na Blízkém východě. 

Hagelovi odpůrci tvrdí, že jeho výrok o zastrašování politiků ze strany „židovské lobby“, kterou pak poopravil na „proizraelskou lobby“, byl za pomyslnou čárou. Hagel to sám popírá, a dokonce i z Izraele od některých politiků zaznělo, že Hagela nevidí jako problém. Hagel byl nicméně jedním z dvanácti senátorů, kteří odmítli podepsat výzvu Evropské unii, aby uznala Hizballáh za teroristickou organizaci. Nesouhlas u řady republikánů vyvolávají také jeho postoje ve věci íránského jaderného programu. Hagel je proti jednostranným americkým sankcím vůči Teheránu, a tím spíše se nedá čekat, že by podporoval americký útok na íránská jaderná zařízení. Jeho nominace je možná jakýmsi Obamovým vzkazem Íránu, že si nepřeje konfrontaci. 

Hagel je také neoblíbený z ještě jednoho blízkovýchodního důvodu. Původně byl opatrným zastáncem invaze do Iráku, ale později svůj názor změnil. To považují někteří republikáni za dezerci uprostřed bitvy. Sám Hagel však těžko může být považován za zbabělce. Na rozdíl od jiných, včetně Bushe mladšího, byl v mládí ve válce. Ve Vietnamu byl koncem 60. let vícekrát raněn a dostal dvě purpurová srdce. Sám Obama proto konstatoval, že právě takový ministr obrany, který válku sám zažil, nebude dělat neuvážená rozhodnutí. 

Obama by rád stáhnul téměř všechny americké jednotky z Afghánistánu ke konci příštího roku, a právě příští ministr obrany by stažení vojsk řídil. Možná také bude čelit tlaku na větší přímé zapojení USA do situace v Sýrii a jinde. Bude také možná muset čelit snižování armádního rozpočtu. V každém případě je Hagel historicky prvním vietnamským veteránem ve funkci ministra obrany, ale nikoli prvním členem vlády. Na funkci ministra zahraničí byl nedávno nominován John Kerry, který také bojoval ve Vietnamu a na řadu otázek má velmi odlišný názor – tito dva muži se tedy možná budou jaksi neutralizovat. 

Určitou kontroverzi vyvolává také další kandidát na vysokou funkci. Ředitelem CIA by se mohl stát John Brennan, dosud prezidentův poradce pro boj proti terorismu. Brennan v CIA pracuje už dvacet pět let, a má tedy z oboru obrovské zkušenosti. O jeho jmenování do čela úřadu se hovořilo už před několika lety, ale převážil tehdy názor, že má příliš kontroverzní minulost. Brennan je totiž obviňován z toho, že stojí za používáním tvrdých metod používaných při výsleších mužů zatčených pro podezření z terorismu, jako je předstírané topení nebo omezování spánku. Brennan odmítá, že tyto metody zaváděl, ale také prohlásil, že takové výslechy vedly k získání velmi důležitých informací. Ke svým úspěchům pravděpodobný budoucí ředitel CIA počítá i svůj podíl na vypátrání a dopadení, nebo spíše likvidaci Usámy bin Ládina. 

Brennan je také tím, kdo stojí za raketovým tempem nárůstu používání bezpilotních letadel americkou armádou a dalšími složkami, zejména v Afghánistánu a Pákistánu. V tom měl podporu i prezidenta Obamy, který v používání těchto prostředků vidí způsob, jak omezit náklady i lidské ztráty na americké straně. Podle samotného Brennana používání těchto letounů vedlo také k obrovské eliminaci civilních obětí na straně místních obyvatel. To může být pravda, ale používání těchto prostředků je v oblasti pákistánsko-afghánského pohraničí doslova nenáviděno a přispívá ke vzrůstu protiamerických nálad. 

Nyní tedy Obama nominoval Hagela a Brennena do dvou klíčových bezpečnostních funkcí. Jejich jmenování musí schválit Senát. Tam má zejména Hagel mnoho odpůrců, ale nakonec se asi Obamovi podaří oba muže do jejich křesel dostat. Zatímco totiž demokraté nebudou chtít vystoupit proti svému prezidentovi, republikáni nebudou chtít blokovat svého spolustraníka – navzdory své prostořekosti totiž ještě Hagel jako senátor v naprosté většině hlasoval s nimi. Republikáni se však hlasitě diví, proč musí prezident volit tak kontroverzní kandidáty, místo aby s Kongresem spolupracoval. 

Je také zřejmé, že Obama svým rozhodnutím dal najevo, že ve druhém období chce být mnohem tvrdší a bojovnější než dříve – to se ostatně ukázalo i v případě nedávného boje o rozpočet, kdy riskoval stabilitu americké i světové ekonomiky, aby si na republikánech vynutil ústupky. Nyní už nebojuje o znovuzvolení, ale jen o svůj odkaz nebo naplnění svého programu. Zda Obama toto konfrontační tempo vydrží po celé čtyři roky, se teprve ukáže. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Autor:  Jan Fingerland

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace