13. prosince  2012 v 18:03  rubrika: Názory a argumenty

Jan Fingerland: Začátek konce v Sýrii

Zničený plakát Bašára Asada - Foto:  ČTK/AP, Narciso Contreras

Zničený plakát Bašára AsadaFoto:  ČTK/AP, Narciso Contreras

Nelze vyloučit vítězství syrské opozice. Tímto velmi zaobleným výrokem rozčeřil vody Michail Bogdanov, náměstek ruského ministra zahraničí pro blízkovýchodní otázky. Bogdanov ve skutečnosti neřekl nic nového, naopak pravý stav věcí ještě oslabil. Ruské přiznání, že už i Moskva počítá s pádem režimu Bašára Asada, však signalizuje, že hra je skutečně dohrána.

A při pohledu na mapu je zřejmé, že nyní je již otázkou času, kdy padnou hlavní základny státu – města Damašek a Aleppo. Obě tato města jsou v posledních dnech dějišti lítých bojů, a jejich obrana se může kdykoli zhroutit. Syrský stát totiž nemá jen ekonomické problémy vyplývající z více než dvacetiměsíčního povstání, ale také závažné problémy vojenského rázu. 

V současné době vypadá strategicky situace tak, že povstalcům se podařilo vytvořit souvislé území od východu země až k Damašku na jihozápadě. I syrská armáda už se několik týdnů snaží spíše jen udržovat zásobovací trasy, a rezignovala na ovládání celého území. Tím se bojové poměry posunuly do toho stavu, ve kterém byly v Libyi krátce po vyhlášení bezletové zóny – tedy situace, kdy opoziční jednotky ovládají velké kapsy a mohou je používat pro organizaci dalšího boje. 

Syrská armáda proto nyní přistoupila k častějšímu používání nestandardních zbraní, jako jsou sudy naplněné trhavinou a kusy železa, shazované na pozice povstalců, a hovoří se také o použití raket typu SCUD. Jde pravděpodobně o severokorejské střely původně sovětské konstrukce, vycházející však ještě z německých raket V-2. Syrská vláda jejich použití popírá. I případné nasazení SCUDů však nemůže změnit situaci o nic více, než jejich předek V-2 v případě 2. světové války. 

Situace syrského režimu je tedy vojensky prokazatelně čím dál obtížnější. Očekává se, že odpor vládní armády se nakonec zlomí a režim se rychle zhroutí. Alternativně se Bašár Asad může rozhodnout pro plán B, ustoupí do západní přímořské části země v okolí Tartúsu – tedy hlavní oblasti alávitského osídlení – a tam bude dál hájit pozice. Příznačné pro současnou situaci je, že nyní už povstalci prohlásili za bojovou zónu i oblast mezinárodního letiště v Damašku, a řada cizinců v syrském hlavním městě je odříznutá. Letiště je přitom necelou půlhodinu od centra města. 

Česká ambasáda zatím zůstává v činnosti a plní funkci kontaktního úřadu i pro jiné státy. Povstalci zaznamenali úspěch také na diplomatickém poli. Skupina států politicky podporujících povstalecké skupiny jednala do včerejška v Maroku. Na této konferenci zhruba stovka zemí uznala novou opoziční koalici za legitimního zástupce Syřanů. Nyní tedy představitelé syrské opozice vystupují v roli těch, kdo jsou považováni za příští vládce této důležité země. Také Česká republika už jmenovala kontaktní osobu pro styky s Národní koalicí. Bude jí zástupce vedoucího českého zastupitelského úřadu v Káhiře Milan Slabec. 

Na diplomatické frontě se však věci z hlediska kontaktů mezi Západem a syrskými povstalci poněkud zkomplikovaly, když Spojené státy v úterý zařadily na seznam teroristických organizací skupinu An Nusrá. Jde o radikální sunnitskou organizaci, která se zrodila v Iráku a nyní hraje významnou úlohu v syrském povstání, zejména v bojích na severu Sýrie. Američané a další západní státy, které boj proti Bašáru Asadovi téměř od počátku podporovaly, se tak dostávají do ošemetné situace, protože čím dál větší část povstalců představují příslušníci islamistické organizace – jako třeba právě An Nusrá, s níž nyní Spojené státy nebudou ochotny jednat. 

Američané nemohou jinak, nemají-li se veřejně zpronevěřit svým hodnotám, ale také si tím komplikují kontakty se svými syrskými spojenci. Jak s jistým uspokojením konstatovaly ruské noviny, Američané dostali od svých přátel symbolický políček, když 29 opozičních syrských stran a hnutí vydalo společné prohlášení na podporu islamistů z An Nusry s tím, že jde o jejich spolubojovníky a bratry ve víře. 

Fronta an Nusrá pravděpodobně stojí za většinou sebevražedných atentátů v Sýrii. Ví se o ní velmi málo, hovoří se pouze o kontaktech s Al Kajdou a o tom, že má An Nusrá k dispozici velké finanční prostředky. Nedávno vyvolal pobouření klip umístěný na stránkách Youtube, na kterém malý chlapec popravuje spoutaného vládního zajatce mačetou. S radikálními sunnitskými silami se spojuje i zatím ne zcela osvětlený úterní pumový útok v alávitské vesnici ve střední Sýrii, který si vyžádal velké množství mrtvých a raněných. Alávité jsou příslušníci šíitské, z hlediska sunnitů tedy heretické větve islámu, a incident mohli mít na svědomí právě sunnitští extremisté, jako je An Nusrá nebo některá z dalších radikálních organizací. 

Tyto radikálně sunnitské organizace budou pravděpodobně mít velký vliv v příštím uspořádání Sýrie. Pro mocnosti, jako jsou Spojené státy, ale i Evropská unie, tedy vyvstává otázka, do jaké míry se mají zapojit do dialogu s radikální částí syrské opozice, když se s ní solidarizují i umírněné proudy povstalců, a také do jaké míry vůbec budou mít západní státy vliv na budoucí Sýrii. Vždyť i na zmíněném jednání v Maroku v posledních dnech odmítly západní země dodávat opozici zbraně, zatímco Fronta An Nusrá má očividně své vlastní zdroje, a to jí posouvá vpřed i v rámci syrských opozičních řad. 

Zajímavá bude však také reakce Ruska, které – jak jsme se zmínili v úvodu – začíná otevřeně připouštět, že Asadovy dny jsou sečteny. Pád Asada bude pro Moskvu strategickou i psychologickou ztrátou. Ale je také možné, že nakonec na tom Moskva i Washington budou zhruba stejně. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Autor:  Jan Fingerland

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace