Jan Jůn: Británie neustává před olympiádou v ostražitosti

Letecký pohled na londýnský olympijský stadionFoto: Anthony Charlton, Press kit, London 2012

Pozornost Britů se po týdnech veřejných diskusí o amorální nadměrnosti platů a prémií bankovních manažerů a zbavení jednoho z nich šlechtického titulu – o čemž později – přesunula k terorismu. Už za několik měsíců bude Londýn hostit jednak velkolepé oslavy šedesátého výročí příchodu královny Alžběty II. na trůn a také olympijské hry.

Co se těch týče, je to poprvé, co se budou konat ve městě, které je stále v pohotovosti kvůli vysokému riziku teroristického útoku. Proto se před týdnem na řece Temži konalo speciální protiteroristické cvičení policie a královské námořní pěchoty, neboť ta protéká v těsné blízkosti olympijského areálu na východě Londýna. A jelikož na Temži se nacházejí také mezinárodní obchodní a finanční centra City a Docklands, získaly speciální policejní jednotky, posádky rychlých člunů, vrtulníků i obrněných transportérů jistě potřebné další zkušenosti. Stav ohrožení je nyní sice o dva stupně nižší než ten maximální, znamenající ,,útok možný každou chvíli‘‘, ale experti poukazují na to, že nejnovější soud s devítičlennou teroristickou skupinou, který právě v Londýně proběhl, ukazuje, že nebezpečí není nikdy daleko. 

Devítičlenná skupina teroristů, z nichž sedm je britskými občany, se skládala ze tří skupin bangladešského a pakistánského původu z Londýna, Cardiffu a Stoke-on-Trent pod vedením devětadvacetiletého Shaha Rahmana a jedenadvacetiletého Mohammeda Chowdhuryho z Londýna a dalšími fanatiky mezi dvaceti a 27 lety. Skupiny se po indoktrinaci tvrdou džihádistickou rétorikou jemenského vůdce Al Kajdy Anwara al-Awlakiho, nedávno zabitého americkým bezpilotním letounem, domluvily přes internet na spolupráci a dvakrát se konspirativně setkaly a dohodly se na cílech útoků. 

Těmi měly být londýnská burza, obří ruské kolo ,, London Eye‘‘ naproti parlamentu, sama budova parlamentu a známá věž Big Ben, katedrála Westminsterského opatství, americké velvyslanectví a scientologický templ. Cílem dalších útoků měl být i londýnský primátor Boris Johnson a dva prominentní rabíni. Mezi plánovanými útoky mimo hlavní město pak byly hospody a fotbalová utkání ve Stoke-on-Trent a poštovní zásilky s výbušninou. Skupina byla však odposlouchávána a její konverzace ohledně plánování útoků a zkoušky výbušniny nahrávány bezpečnostní službou MI5. Celá devítka byla zatčena během obhlídky cílů útoků před více než rokem a bylo jí odebráno množství al-Awlakiho štvavých časopisů Inspire a dalších materiálů Al Kajdy arabského poloostrova. Soud sice skončil, ale verdikty mají být vyneseny příští týden, i když po přiznání celé skupiny a více než roční vyslýchací vazbě mohou obžalovaní očekávat místo maximálně 12 či 13 let vězení jen tresty poloviční. 

Shodou okolností se soud konal, právě když britský ministr zahraničí Wiliam Hague odlétal na návštěvu Somálska, takto tzv. ,,selhavšího státu‘‘ rohu Afriky, který se nachází v těsné blízkosti Jemenu, sídla Al Kajdy arabského poloostrova, jen přes neširokou mořskou úžinu. Somálsko bylo donedávna prakticky celé od počátku devadesátých let ovládáno mafiemi a extremistickými ozbrojenci skupiny al-Shabaab. Jejich ideologie je směsí těch nejnesmiřitelnějších wahabistických pouček a drastické formy šárije, bez jakýchkoli ústupků ,,světským‘‘ zákonům, demokracii či OSN, jak v rozhovoru z jedním jejich britských členů uvedl deník The Times, a exekuce i jen mírně se protivících obyvatel jsou stále na denním pořádku.  

Oddíly al-Shabaab byly sice nedávno vytlačeny stále posilovaným desetitisícovým africkým kontingentem jednotek OSN z hlavního města Mogadišu a keňské a etiopské jednotky pomáhají v jejich dalším zatlačování mimo města. Al-Shabaab má však značné příjmy z pirátství na moři v celém okolí, rekrutuje už delší dobu bojovníky mezi třistatisícovou somálskou, původně uprchlickou komunitou v Británii a hrozí vysláním bojůvek na britskou půdu. Proto je v zájmu Londýna extremistickou odnož afghánské a hlavně (jak je známo a nejnověji znovu připomenuto) pákistánské Al Kajdy s mezinárodní pomocí porazit. První návštěva prozatímní vlády země britským ministrem zahraničí po dvaceti letech je i přípravou na mezinárodní konferenci o pomoci Somálsku v londýnském paláci Lancaster House už 23. února a trpící Somálci už mají al-Shabaabu více než dost. 

Britům by mohly částečně pomoci konferenci financovat jejich banky. Jejich vrcholný manažment – speciálně těch polostátních, zachráněných od bankrotu penězi daňových poplatníků jako Royal Bank of Scotland a Lloyds Bank – se nyní, s odebráním šlechtického titulu bývalému výkonnému řediteli RBS Goodwinovi, začíná vzdávat milionových prémií, jak tvrdí veřejnost, ,,za selhání‘‘. Jelikož titul ,,Sir‘‘ za služby bankovnictví je pro většinu z nich cílem veškerého snažení, obětují nyní i milionové prémie. Kritika veřejnosti ovšem není kritikou kapitalistického snažení a řádné a spravedlivé odměny, ale hrabivé nenasytnosti bankéřů posledního desetiletí. Jelikož jsou závislí na personálu, který nyní bere až padesátkrát či stokrát méně, měli by se začít uprostřed krize uskrovňovat a vláda už připravuje zákon o členství zástupců zaměstnanců v platových komisích akcionářů. Hrabivost se prostě nesmí vyplácet. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.