27. února  2013 v 16:40  rubrika: Názory a argumenty

Jan Jůn: Bude v EU finanční válka "Jih proti Severu" a přežije to euro?

Evropská unie - Foto:  ČTK

Evropská unieFoto:  ČTK

Britové a také Němci, Holanďané, či Skandinávci nyní potichu i nahlas přemítají, co bude dál s eurozónou a eurem po italských volbách. Ty, jak známo dopadly tak, že Italové, jejichž země je katastrofálně zadlužena do výše až 127mi procent hrubého domácího produktu, odmítli volit stranu dosavadního racionálního a utahování opasku prosazujícího premiéra Maria Montiho a volili populistického Piera Luigiho Bersaniho a nezodpovědného komedianta Beppeho Grilla a také znovu už řádně zdiskreditovaného a odsouzeného expremiéra Berlusconiho.

Experti se nechali slyšet, že Italové volili proti Montiho úspornému programu a proti dalšímu utahování opasků, i když je možné je Bersani bude s tichou podporou strany Grilla moci utvořit vládu, ale možná ne nadlouho... 

Velmi poučné byly reakce na italské ,,už dost škrtů‘‘ nejen z Londýna, ale hlavně z Bruselu a ze Štrasburku. Hlava unie José Manuel Barroso se nechal slyšet, že ,,by bylo nyní chybou nechat se kvůli výsledkům v jedné zemi nechat zlákat populismem‘‘ a podle agentury Reuters dodal – cituji:,, Bylo by zcela zjednodušující a nepřesné říci, že to je volba proti Evropě. Není tomu tak. Je to vyjádření nespokojenosti se současnou situací v Itálii, tak to je. Ale (ptejme se) proč je situace v Itálii neuspokojující? A kdo jí vytvořil?‘‘ Tolik hlava Evropské komise Barroso, který si ještě přisadil a dodal, že je nutné ptát se, zda máme v Evropě řídit ekonomiku podle krátkodobých volebních ohledů, nebo tím, co je nutné dělat, aby Evropa opět byla na cestě k hospodářskému růstu, zejména tedy zvýšit její konkurenceschopnost a uzavřel, že pro něj je odpověď jasná. 

Stejně tak, či ještě ostřeji zareagoval jinak tvrdý muž levice, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Ten dokonce řekl, že bere velmi vážně skutečnost, že množství Italů volbou protestovalo proti opatřením, která jsou v Itálii veřejně považována za opatření Evropské unie. Dodal pak, že je nutné brát v Bruselu velmi vážně skutečnost, že kdykoliv se v unii něco povede, je to považováno za úspěch jednotlivých zemí a když se cokoliv nepovede, může za to Brusel. Podobně zareagovali i další představitelé a britští experti se nechali slyšet, že se začíná rýsovat aliance severu unie, včetně Británie, přesto, že není v eurozóně. Mezitím světové trhy zaznamenaly pokles kvůli nejistotě, co bude s eurozónou dál a italské vládní obligace zaznamenaly nepříjemný nárůst výnosů vládních obligací z lednových 4,17 až na 4,85 procenta. 

Nyní ovšem v rozhovoru pro deník The Times zdůraznil finský komisař unie Oli Rehn, že snížení britského ratingu agenturou Moody’s minulý pátek znamená, že ministr financí George Osborne musí odmítnout jakékoli návrhy opozičních labouristů na uvolnění politiky šetření a škrtů, neboť důvodem snížení byla právě nedostatečnost jeho opatření, nikoliv přílišné utahování opasků. Dodal pak, že výše veřejního zadlužení Británie opět roste a blíží se ke sto procentům HDP, což brzdí možnosti oživení ekonomiky. 

K situaci v eurozóně pak Rehn poznamenal, že jih nemůže donekonečna spoléhat na to, že jej budou vytahovat z bláta k oživení exportu němečtí spotřebitelé. Britové se ovšem dnes poněkud uklidnili, poté, co statistický úřad oznámil upřesněné údaje za uplynulý rok a z dřívějšího nulového růstu za čtvrté čtvrtletí vypočítal růst o tři desetiny procenta vyšší. Nic moc, chtělo by se říci, ale přece něco. 

Po porovnání situace severu a jihu eurozóny, po ostrých hodnoceních z Bruselu a ze spořivého severu unie vůbec a s nechutí obyvatel jihu snášet dále utahování opasků – i když uvidíme, jak to budou dál snášet Britové – je opravdu možné, že nyní v Evropské unii vypukne finanční a hospodářská ,,Válka Jihu proti Severu''. Ta by postavila ,,šetřivý'' sever eurozóny unie a Británii (přesto, že ona dluhy zatím také nesnižuje a byla za to potrestána oním snížením ratingu) na stejnou stranu, odmítající do nekonečna dotovat utrácivý Jih. Hrozivě zadlužení Italové, odmítající ve volbách úspory a škrty za účelem postavení ekonomiky na nohy, by se pak přidali k Řecku, Kypru a Španělsku. Jako extrémní důsledek by pak opět hrozila možnost nuceného vystoupení jihu z eurozóny, devalvace národních měn a zhroucení síly eura a rozpad eurozóny. Právě když už se zdálo, že hospodářský potenciál Německa dokáže všechny utáhnout a že se tedy situace začala poněkud uklidňovat.... 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Autor:  Jan Jůn

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace