Jan Jůn: Řecko dostane druhý balík pomoci

Eurové bankovkyFoto: European Commission Audiovisual service

Nejnapjatějších 24 hodin posledních mnoha měsíců v Evropě v noci na dnešek po téměř čtrnácti hodinách vyjednávání skončilo. Řecko dostane druhý balík pomoci eurozóny ve výši 130 miliard eur a bude mu mezinárodními bankami odpuštěno více než 70 procent dluhů, tedy další stovka miliard eur.

Eurozóna si oddechla, neboť právě – i když možná jen dočasně – zabránila odchodu jedné členské země a jejímu potenciálně velmi nebezpečnému řízenému bankrotu s dopady na celou eurozónu. Indexy finančních trhů, které v očekávání dohody rostly, však nyní opět padají i přes optimismus v Bruselu, Paříži a hlavně v Berlíně. Jak to shrnul jeden britský expert, eurozóna, a tedy hlavně Německo bylo zachráněno a Řecko může věřitelům zaplatit z balíku pomoci dlužné splátky, včetně těch nejakutnějších, tedy 14,5 miliardy eur obligací, 20. března. Zda však opět nastanou idylické časy, nechce jaksi nikdo říci a mnozí naopak varují před naivním optimismem. 

Eurozóna bude Athénám peníze uvolňovat přes vázané konto, kontrolované z Bruselu či Frankfurtu proti dodržování vyjednaných podmínek. Holandský ministr financí dokonce už včera čtvrtému kanálu britské televize prozradil to, co bylo nakonec dohodnuto, že známá ,,trojka‘‘, tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond budou v Athénách permanentně přímo dohlížet na plnění dohody, a tedy vlastně řídit řecké finance, což Řekové považují za živoření pod německým protektorátem.  

Stejně tak bude nutné navršení balíku či snížení úroků, neb se ukázalo, že balík pomoci by nesnížil řecké zadlužení do roku 2020 na původně spočítaných 120 procent hrubého domácího produktu, ale jen na 129 procent. Podle vyjádření vůdců eurozóny a Mezinárodního měnového fondu bude nutné požádat mezinárodní banky, aby si k 70 procentním dohodnutým odpisům ještě ukrojily kousek navíc a řecký dluh tak mohl být v roce 2020 snížen na 120,5 procenta HDP. Řecká vláda mezitím v sobotu nalezla a schválila další eurozónou požadované škrty ve výši 325 milionů eur v rozpočtech ministerstev a dohoda byla na stole. 

Skutečnost je však podle řady expertů mnohem nebezpečnější. Jak už řečeno, Řeckem tedy teoreticky proteče druhý balík pomoci, aby zas rychle zemi opustil, neboť jde o peníze dlužené různým zemím. Mezinárodní banky si olížou rány po odepsání řeckých dluhů a zalepí je náplastí nových třicetiletých řeckých obligací a ještě se po nich budou chtít další odpisy, se kterými nemusejí souhlasit. Co z toho bude Řecko mít kromě pokračování hospodářské krize, která se z nedostatku peněz v ekonomice po loňském pádu o 7 procent letos zjevně ještě prohloubí a mnozí očekávají pád až na 20 procent HDP, na to není lehká odpověď. Přitom podmínkou úspěchu dohody je, aby řecká ekonomika dokázala nemožné, tedy aby začala přes drastické škrty opět růst, jinak na to vše nebude mít a nebude moci – nebo po dubnových volbách nebude chtít – podmínky záchrany dál plnit.  

Do oněch voleb se bude dál prohlubovat vzájemná nedůvěra Řecka a eurozóny a porostou preference obou extrémních křídel politiky nalevo i napravo a s nimi i reálná možnost odmítnutí podmínek dnešních ranních dohod, jako příliš tvrdých.  

Co pak? Připomeňme si jen nedávné poznámky německého ministra financí Schäubleho o ,,cpaní peněz do bezedné díry‘‘, které byly v Řecku brány jako urážky, nebo na druhé straně, náznaky vůdců řecké opozice, že po volbách se ,,pokusí příliš ostré podmínky eurozóny zmírnit jejich znovuprojednáním‘‘ a ,,úřek‘‘ ministra financí Vangeliose, že některé země eurozóny stejně chtějí aby Řecko odešlo. 

Britští i evropští experti – a to dokonce v médiích s proevropskými sympatiemi – se táží, zda bude dohoda po tom všem Řeky ještě motivovat. Nebo tedy zda ji mají chápat jako Pyrhovo vítězství a rezignovat na léta chudoby, která nyní nastanou, či lépe řečeno, budou dál pokračovat spolu s hospodářskou krizí. Anebo, zda mají považovat nynější ,,záchranu‘‘ za dočasnou a její podmínky prostě za nesplnitelné, a začít se přes všechny úsměvy připravovat na to, že bude zapotřebí třetího záchranného balíku, který podle náznaků z Bruselu řada zemí eurozóny nikdy neschválí. Pak nezbyde, než začít potají tisknout drachmy a připravovat řízený bankrot a odchod z eurozóny – už s jejím požehnáním.  

Evropští experti už připouštějí, že nyní, poté, co Evropská centrální banka v posledních měsících úspěšně kapitalizovala evropské banky, by odchod Řecka nebyl takovou katastrofou, jako by tomu bylo dříve, a hovoří otevřeně o tom, že záchrana nebude fungovat. Dovozují, že Evropa má v Řecku stále zaděláno na nový bankrot typu pádu banky Lehman Brothers, neboť Athény nebudou nejméně po desetiletí schopné plnit kritéria paktu stability, tedy nových podmínek setrvání v eurozóně.  

Odchodem Řecka, které při vstupu do eurozóny podvádělo, nebude už vstup nových zemí automatický, ale budou rozhodovat ekonomická kritéria, a nikoli politická vůle, což prý podle expertů je přesně to, co si Německo nyní konečně přeje. Stejně tak bude možné neplnící země nezachraňovat a vyloučit, jak už stipulovala Maastrichtská dohoda. Pak by po nějakém čase mohla nová eurozóna, s tvrdě řízenými rozpočty členských zemí z Frankfurtu, asi začít fungovat jako životaschopná měnová unie, a to by mohlo být za pár let zajímavé i pro Dány, Brity i Čechy. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.