8. března  2012 v 15:37  rubrika: Názory a argumenty

Jan Jůn: Sluneční výbuch právě dnes ohrožuje Zemi

Slunce - Foto: Zdeněk Pudil

SlunceFoto: Zdeněk Pudil

Pokud jste se právě ztratili a vjeli někam do pole kvůli podivně se dnes chovající satelitní navigaci GPS ve vašem automobilu, nebo se marně snažíte naladit oblíbenou hudební stanici, vypíná se vám v bytě elektřina, či vaše letadlo muselo nouzově přistát jinde, než jste očekávali, pak za to dnes opravdu nikdo nemůže. Tedy může, ale policie si na něho těžko došlápne, neboť vinníkem je ten obrovský a naštěstí vzdálený nukleární reaktor na obloze – ono naše jinak ,,životodárné‘‘ Slunce.

Ano, už od včerejška je vyhlášen mezinárodní stupeň ohrožení poté, co v noci z úterka na středu došlo na Slunci ke dvojici výbuchů, zvaných slunečními záblesky či vzplanutími, nebo také odborně chromosférickými erupcemi. Ty se vyskytují v oblastech koncentrace skupin slunečních skvrn, tedy obrovských elektromagnetických výronů z nitra Slunce a jsou v pozemských dalekohledech s různými filtry vidět jako záblesky, které jsou jasnější než sluneční povrch a provází je jakási sluneční cunami. Ony dvě inkriminované sluneční erupce ovšem nejsou prvními v těchto dnech, avšak patří k těm největším svého druhu, jak je v období jedenáctiletého slunečního cyklu – který vyvrcholí maximem příští rok – dost častým jevem. První dosáhla stupně X5,4 a druhá X1,3, přičemž písmeno X znamená nejsilnější kategorii. 

Co je však pro nás opravdu nebezpečné, je skutečnost, že při tak mocných chromosférických erupcích nedopadne vyvržený přehřátý a elektricky nabitý plyn zpět na Slunce, ale ,,utrhne se‘‘ a letí vesmírem. Vědci tento pro nás značně nebezpečný druh výbuchu nazývají zkratkou CME (podle anglického termínu Coronal Mass Ejection), což je překládáno jako erupce koronální hmoty, či koronální výbuch, a ty dva nynější oblaky částic obsahují miliony tun koronálních plynů, pohybujících se rychlostí dva tisíce kilometrů za sekundu sluneční soustavou a další koronální erupce v následujících dnech údajně nejsou vyloučeny.  

Pokud je naše Země přímo v cestě takové erupci, což se nestává často, může to díky ochraně zemského elektromagnetického pole v nejlepších případech způsobit překrásné polární záře, neb právě v polárních oblastech směřují jeho siločáry k zemskému povrchu. V těch horších případech je pak možné narušení života naší technické civilizace a v případech nejhorších, které zatím nebyly zaznamenány, pak ještě vážnější důsledky. 

Co se týče už zmíněných následků, nejvíce problémů může nastat v telekomunikační oblasti. Tam vyřazení televizních či meteorologických družic Země z provozu, chybující navigace GPS, problémy sítí mobilních telefonů a radiokomunikací, včetně narušení leteckého provozu a přesunutí polárních spojení, třeba z Evropy do Japonska do nižších zeměpisných šířek, patří k těm, které už lidstvo zažilo. V šedesátých letech tak byla na pár hodin telekomunikačně odříznuta od světa Austrálie a v sedmdesátých byla zasažena telefonní síť amerického státu Illinois a erupce z neděle jen mírně zasáhla radiokomunikace.  

Další a vážnější problémy, coby následek geomagnetických bouří, zahrnují elektrické rozvodné sítě, což například během předminulého slunečního maxima na devět hodin vyřadilo z provozu celou elektrickou rozvodnou síť kanadské provincie Quebec a je možné představit si v těchto souvislostech i totální zparalyzování velkoměst či celých států. Pak by ovšem v důsledku ,,supererupce‘‘ asi došlo i k obětem na životech, kvůli výpadkům vlaků, metra, řízení leteckého provozu, transformátorů, elektráren a podobně. 

Paradoxní je, že i když nám dnes hlídají Slunce družice jako například Soho, Goes či dvojice sond Stereo, které sledují Slunce ze stran, z oběžné dráhy nikoliv zemské, ale sluneční, můžeme jen doufat, že nas koronální erupce většinou minou a nemají dlouhého trvání. Je tomu tak vzhledem k mechanice rotace Slunce, kdy se výbušné regiony pomalu odsunou z přímé linie zásahu Země. Podobně je tomu i díky oběhu Země kolem Slunce a zbytek většinou zachrání zmíněné geomagnetické pole Země... Vlády zemí světa by se však asi měly pokusit připravit se na ty budoucí horší eventuality, třeba přes Spojené národy. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Autor:  Jan Jůn

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas