31. března  2008  rubrika: Názory a argumenty

Je radar ještě blíže?

protiraketový radar - Foto: Miroslav Konvalina

protiraketový radarFoto: Miroslav Konvalina

Tuto středu začíná v Bukurešti summit členských států NATO a očekává se, že na něm budou pokračovat jednání na známé téma protiraketového deštníku, čili také radarové základny u nás. Přičemž cestička k vybudování součásti amerického zařízení se podle všeho zvolna umetá. Leccos tomu aspoň napovídá.

 

Je radar ještě blíže?

Vložit na svůj web

Američanům je od počátku jasné, že věc musí vyjednat nejprve s Moskvou a když budou mít úspěch, pak už by se mělo bez větších obtíží překonat i vše ostatní. To jest jak v Polsku, kde mají stát sila se střelami, tak u nás přesvědčit většinu veřejnosti k čemuž by měl - aspoň pokud jde o Českou republiku - významně přispět pozitivní postoj sociálních demokratů. Ti v posledním roce vystupovali ovšem proti radaru stále silněji, což se mohlo zdát jako směsice populismu a běžné opoziční praxe, když vláda je v pro. Ale nebylo třeba pochybovat, že pokud Rusko za určitých podmínek na deštník takříkajíc "za humny" přece jen kývne, vše bude zcela jinak. 

A minulý týden náhle hlásil ze své cesty do Moskvy předseda ČSSD Jiří Paroubek, že je prý rusko-americká dohoda na spadnutí. A že to má od předsedy zahraničního výboru Státní dumy Kosačova. Paroubek si sice neodpustil rýpnutí do Topolánkova kabinetu, neboť podle něho za postupné rozptylování ruských obav z protiraketového zařízení může především polská vláda. Ale z jeho slov nicméně nepřímo plynulo, že když Rusové kývnou, nebude mít s radarem sociální demokracie žádný větší problém. A pak už si lze velmi dobře představit, že radar přestane radar vadit i značné části veřejnosti. 

Celé to pak bude poněkud paradoxní. Jedním z hlavním protiradarových argumentů přece bylo, že po letech vazalství vůči SSSR nepotřebujeme nyní poklonkovat Američanům. Ale mohlo se naproti tomu také klidně říct: vždyť naopak stále podléháme Rusům! Protože když oni říkají ne, tak my také nesouhlasíme. A nyní dokonce, pokud oni souhlasí, my klidně nad celou věcí mávneme rukou. A ještě: nechtěli jsme na naši půdu vpustit americké vojáky. Ale jestliže budou Rusové provádět na radaru smluvně zajištěné inspekce, pak k nám znovu Rusy klidně pouštíme! Aniž bychom s nim měli nějaké spojenecké dohody. Ale o tom už se veřejná rozjitřená diskuse jako v posledních měsících nad zásadním ano či ne, zřejmě nepovede. 

Ale ten, kdo si například jako český ex-prezident Václav Havel, ale konec konců i současný prezident Václav Klaus, i když to neříká tak vyhraněně, myslí, že radar by u nás měl stát a že spojenectví s USA je pro nás klíčové, a že máme vůči Američanům i určitý dluh, nebude případný obrat veřejného mínění a sociálních demokratů po ruském schválení zesměšňovat. I když Jiří Paroubek ještě před měsícem hrozil svým zákonodárcům, že pokud by zvedli ruku pro radar, ocitnou se v příštích volbách na nevolitelných místech kandidátek. 

Pro věcnost ještě připomeňme, že před několika dny jednali na protiraketové téma Američané i s ministryní zahraničí Riceovou v Moskvě, Rusové pak bezprostředně na to ve Washingtonu a padala slova o "dobré diskusi". A inovovaná strategická dohoda mezi oběma velmocemi, týkající se širších otázek než ten této, by měla být uzavřena doslova co nevidět. Buď ještě tento týden v Bukurešti, kam přijede jako host ruský premiér Putin, anebo na dvoustranném následném setkání Putina s Bushem příští týden v Rusku. Vzhledem k tomu, že USA jsou asi připraveny ustoupit až po zapojení Ruska do projektu, patrně se radar u nás a sila v Polsku počínají blížit realitě. Vedle zásadní dohody USA - Ruská federace jsou pak věci kolem ladění naší smlouvy s Američany poměrně podružné. Jde v nich také například o ekologické normy, neboť ty americké jsou přísnější. A pak také o odkaz na americké právo v případě, že se někdo z posádky radaru dopustí čehosi nekalého. Ostatně obě strany i tady spějí ke kompromisu. Plácne-li si Bush s Putinem (správně by měl ovšem s Medvěděvem a ten u toho formálně bude muset být), pak už je prakticky všechno ostatní více méně podružné. Protestovat jistě budou dál například čeští a moravští komunisté i různí aktivisté. Což je jejich svaté právo. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas