1. srpna  2012 v 14:34  rubrika: Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Bývalí obyvatelé NDR se vrací domů

Ilustrační foto. Práce v laboratoři - Foto:  Evropská komise

Ilustrační foto. Práce v laboratořiFoto:  Evropská komise

Podle výsledků výzkumu Leibnitzova institutu v Lipsku se každý druhý obyvatel bývalé Německé demokratické republiky, který se před dvaceti lety přestěhoval do západní části Německa, vrátil. Sice tam velmi často tito lidé vystudovali, ale pak nebyli schopní řešit problémy, před kterými tam stáli.

Jenom v roce 2010 se vrátilo více než 40.000 lidí do své původní vlasti. Někteří sociologové tvrdí, že je to tím, že za života v NDR ztratili schopnost rozhodovat sami o sobě a z této nové role jsou unaveni a domů se vrací hlavně kvůli tomu, že tam pociťují, i když třeba mylně, větší jistotu. 

Jeden ze zaměstnanců institutu Thilo Lang říká: „Hodně východních Němců se odstěhovalo z bývalé NDR kvůli práci a nyní se vrací hlavně kvůli rodině a přátelům.“ Podle této studie, kterou zveřejnil týdeník Die Zeit, i dvě třetiny těch, co opustili NDR po roce 1990 a dnes ještě žijí na západě země, si dovedou představit, že by se mohli vrátit. A 43 procent z nich již podniká kroky k návratu. Sasko se v roce 2011 stalo první zemí, která vykázala pozitivní bilanci: přistěhovalo se tam o 3.600 lidí více, než se vystěhovalo. 

Podle hloubkového průzkumu hlavní důvod návratu ale není frustrace a únava, ale také ztráta víry v lepší budoucnost. Hlavní důvod, proč opouštějí staré německé země, spočívá zřejmě v tom, že začíná převládat přesvědčení, že skončila doba šťastných let západu. Dokazují to opět čísla: 81 procent těch, kteří na západě, tedy ve starých spolkových zemích ještě žijí, si nemůžou stěžovat na nepřátelské prostředí a tvrdí, že byli dobře přijati a jsou akceptováni. A ti, co se vrátili, tvrdí, že byli na západě Německa spokojeni, a to hlavně kvůli dobrému vzdělání a vyšším příjmům a vůbec lepšímu kariérnímu postupu. 

Zároveň je třeba ale říci, že těm, co se vrátili, chybělo vyšší vzdělání. 71 procent navrátilců má jen střední školu a jen 12 procent z nich promovalo. Zajímavé ale rovněž je, že více než polovina z těch, co se hodlají vrátit, by akceptovala v bývalé NDR menší příjem, nebo dokonce i jiné zaměstnání, což by zase více odpovídalo domněnce, že jsou z větší odpovědnosti unaveni. 

V závěru studie stojí, že byla pořízena na základě interview s několika stovkami lidí, a proto není zcela reprezentativní. Pan Lang ale přesto dodává, že výsledky se hodně blíží realitě, a jsou tudíž validní. 

Frank-Walter Weise, předseda Spolkové pracovní agentury, tvrdí, že staré spolkové země budou stát brzy před velkým problémem, protože se stále snižují počty těch, kteří se z východu stěhují na západ. A vyzývá k tomu, aby staré země vymyslely nějaký atraktivní program, který by přitahoval zvláště mladé lidi z východu. 

Například Bavorsko už nyní postrádá velmi bolestně ztrátu vzdělaných lidí z Thüringenu, tedy z Duryňska. Problém je dle odborníků hlavně v tom, že do dnešního dne se s novými zeměmi jedná jako s problematickým územím. Pan Weise to komentuje slovy: „Já naopak v tomto regionu vidím velký potenciál. A lidé, kteří hledají jen problémy, je stejně najdou v Sársku nebo v Porýní-Vestfálsku.“ 

A protože lidé se vrací do bývalé NDR, musí se, podle Spolkové pracovní agentury, firmy více snažit přitáhnout lidi z Polska, Česka, Itálie, Španělska a Řecka. A statistici připomínají, že Evropa se bude muset změnit, bude-li chtít být konkurenceschopná: zatím ve starých evropských zemích žije v průměru jen deset procent cizinců. Naproti tomu do New Yorku přišlo 43 procent obyvatelstva z ciziny a ve školách se učí ve 140 jazycích a téměř každý pátý Kanaďan se narodil v jiné zemi. 

Na přistěhovalcích z východu si odborníci v Německu váží hlavně schopnosti se chovat flexibilně a léta dojíždět. Další nevyužitá šance je dle odborníků i v tom, nabídnou ženám s vysokou kvalifikací lepší kariérní postup než mají doma. Navíc podle některých studií, jak uvedla nedávno televize ARD, firmy, kde zastávají ženy vedoucí postavení, si stojí v době krize lépe, než firmy, které řídí pouze muži. Důvod: ženy jsou schopné více riskovat než muži. 

Otázka ovšem je, jestli Evropané jsou na vyšší míru migrace ochotni přistoupit a v jakém časovém horizontu. Staré Evropě už chybí spousty odborníků dnes, a nezíská-li je, její konkurenční potenciál se bude snižovat. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas