10. prosince  2012 v 17:30  rubrika: Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Ještě k odvolání Stanislava Mečla

Stanislav Mečl - Foto: Filip Jandourek

Stanislav MečlFoto: Filip Jandourek

Jak již bezprostředně po středečním odvolání Stanislava Mečla dne 5. prosince 2012 z funkce náměstka nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana kolega Ondřej Konrád konstatoval, donedávna se zdálo, že pan Mečl patřil k silné trojce nového vedení soustavy státních zastupitelství spolu s Lenkou Bradáčovou. Ta se ujala vedení Vrchního zastupitelství v Praze po odvolání Vlastimila Rampuly.

Pavel Zeman, který je ve funkci v těchto dnech dva roky a na jehož návrh ministr pana Mečla odvolal, s odvoláním na zákon důvody neuvedl, protože mu to litera textu dovoluje, a sám pan Mečl ve všech následných prohlášeních či rozhovorech nebyl o mnoho konkrétnější. Pouze potvrdil, že se jeho názory od Zemanových v posledních měsících lišily jak v otázkách vývoje soustavy státních zastupitelství, tak i v některých personálních. Jinde dodal, že je ale přesvědčen, že nepochybil. Na online webu iDnes se ještě ohradil proti tomu, že by ztratil důvěru, i když odvolání tomu nasvědčuje. 

V některých komentářích se spekulovalo o tom, že jeden z možných důvodů byla i čistka paní Lenky Bradáčové na Vrchním státním zastupitelství v Praze, kde z některých postů odešli lidé, které tam pan Mečl přivedl v době, kdy po prvním odvolání pana Rampuly toto zastupitelství krátce řídil. Viděno zvnějšku ale pan Mečl vykonal na Vrchním státním zastupitelství velmi dobrou práci, což potvrdil i pan Zeman. Pro Právo ještě pan Mečl dodal, že z toho, co mu bylo řečeno, se mnoho nedozvěděl. 

Důvody sdělené z očí do očí však musely s největší pravděpodobností být od pana Zemana artikulovány zřejmě dost přesně, když – jak se později ukázalo – byl už týden před odvoláním nejvyšším státním zástupcem vyzván, aby z funkce odstoupil sám. Jenže nejspíš pro pana Mečla přesto nebyly dostatečné a dělal si právo na svůj názor. Co mu jeho představený vytkl, však pan Mečl odmítl veřejně komentovat, i když připustil, že byl mírně rozčarován, že nebyl jmenován vrchním státním zástupcem v Praze, stejně jako pan Zeman odmítl sdělit bližší důvody, které ho vedly k odvolání. 

Nejdál v oficiálním stanovisku došla na serveru lidovky.cz Lenka Bradáčová, když konstatovala, že ji rozhodnutí Pavla Zemana nepřekvapuje a dodala: „Vytratila-li se ze spolupráce vzájemná důvěra, má na takový krok plné právo.“ A dodala: „Náměstci jsou skutečně jen výkonnou složkou úřadu. Mají ale tvořit společný tým, který hovoří společnou řečí a prosazuje zájmy šéfa, který si náměstky vybral.“ 

Tolik fakta, která jsou k dispozici. Dál můžeme i my jen spekulovat, a k tomu nám může dobře posloužit jeden z nejobsáhlejších rozhovorů Pavla Zemana ze dne 3. června 2011, který poskytl Hospodářským novinám. Byl publikován pod názvem: Dávám si zatracený pozor, s kým se stýkám. 

V rozhovoru Pavel Zeman totiž velice přesně artikuluje své priority i představy o fungování soustavy státních zastupitelství a z nich nepřímo vyplývají jasně i požadavky, které musel klást na své podřízené a hlavně na své nejbližší spolupracovníky. Jako motto má interview tuto větu: „Nebudu dávat návrhy na odvolání jenom proto, že je mi ten člověk nesympatický. Ale v okamžiku, kdy zjistím porušení povinností, tak to udělám.“ V jedné z prvních vět rozhovoru stojí: „Nikdo se mě nebude ptát na kauzy a nikdo mě nebude ovlivňovat…“ 

A v závěru k tomuto tématu Pavel Zeman dodává: „Dávám si zatraceně pozor, s kým se stýkám. Dokonce spoustu pozvánek odmítám, byť to zní velice lukrativně, abych se sešel s tou nebo jinou skupinou, která se třeba i velmi honosně jmenuje. Já to odmítám právě proto, že si chci od těchto lidí udržovat odstup.“ Dále Pavel Zeman prosazuje spolu s Lenkou Bradáčovou zrušení vrchních státních zastupitelství, zřízení speciálního útvaru pro boj s korupcí a zavedení výběrových řízení na vyšší pozice. 

Z toho všeho lze dost přesně usuzovat, že se Pavel Zeman se Stanislavem Mečlem museli neshodnout minimálně v jednom z těchto bodů, které jsou pro nejvyššího státního zástupce zcela zásadní. 

Korektnost a zdrženlivost z obou stran v tomto případě dovoluje panu Mečlovi, jak sám řekl, aby na úřadě zůstal jako řadový státní zástupce. Kdyby totiž jeho nadřízený zřejmě uvedl přesnější důvody a on se proti nim ohradil, situace by se vyhrotila a pan Mečl by musel z úřadu odejít. Proto lze do jisté míry stručnost zdůvodnění pana Zemana pochopit, protože suspendování pana Mečla je v prvé řadě vzkaz určený dovnitř státních zastupitelství, a ne veřejnosti, protože jak ukazuje sdělení paní Bradáčové, někteří šéfové pro tento krok mají pochopení. 

Jde zřejmě o to, aby se jistý typ chování příště neopakoval a úřad postupoval jednotně. Nejšťastnější řešení to ale samozřejmě není hlavně pro Pavla Zemana, protože bude teď nějaký čas pod silnou mediální palbou. Média budou od něj žádat větší transparentnost a nespokojí se jen s konstatováním, že každý šéf má právo si sestavit svůj tým podle libosti. Dokonce bych řekl, že novináři bližší vysvětlení po panu Zemanovi vyžadovat musí, protože se ho před časem dožadovali i na premiérovi těsně po té, když ze stejně vágních důvodů odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 
 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas