10. ledna  2012  rubrika: Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Muži z Hradu porušují ústavu

Ladislav Jakl - Foto: Šárka Ševčíková

Ladislav JaklFoto: Šárka Ševčíková

V Ústavě České republiky, kterou jsme si schválili dne 16. prosince 1992, hned v preambuli mimo jiné stojí: "My občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku..., věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české atd. jsme odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti..." Tolik citát.

Začátkem prosince roku 2011 uspořádalo Centrum pro ekonomiku prezidenta Václava Klause seminář na téma „Občanská společnost - nepřítel svobodného občana?“ "Zvláště prezidentův tajemník Ladislav Jakl si nenechal zavřít ústa politickou korektností", napsala posléze média. 

S tím lze souhlasit, protože Ladislav Jakl hned v úvodu použil větu: "Myšlenkový koncept občanské společnosti se v podstatě kryje s ideologií fašismu!" Větu zdůvodnil tím, že koncept občanské společnosti se kryje s korporativismem, který je zase základem fašismu. A ten je podle pana Jakla jen socialistickým hnutím, které nenávidí kapitalismus a tržní ekonomiku podobně jako občanská společnost, která je založená na privilegovaných organizovaných skupinách, které si uzurpují právo rozhodovat místo demokraticky zvolených a legitimních orgánech státu. 

Jako příklad uvedl pan Jakl povinné členství v profesních komorách, které vykonávají i pravomoci státní správy a mají monopol, vyjednávání kolektivních smluv, které zavazují i zaměstnance, kteří v odborech nejsou, delegování členů občanských sdružení do orgánů státu, například mediálních rad, či fakt, že především různá ekologistická sdružení spolurozhodují v různých stavebních řízeních. 

Podobně politolog Miroslav Novák, ředitel Institutu CEVRO, zaútočil na Václava Havla, disidenty a Chartu 77, když ve svém příspěvku řekl, že: "Díky disidentům se pojetí občanské společnosti posunulo nesprávným směrem... Po pádu komunismu (disidenti) poěkud opomněli, že demokratický stát není již nepřítelem." 

I když i tento postoj neodpovídá pravdě, protože přímo v textu Charty 77 stojí, že "chce sloužit k obecnému zájmu jako mnohé obdobné občanské iniciativy... Nechce tedy vytyčovat vlastní program politických a společnských forem či změn, ale vést... dialog s plitickou a státní mocí, zejména tím, že bude upozorňovat na různé konkrétní případy porušování lidských a občanských práv atd." Tato zásada přeci platí i pro velkou většinou všech občanských uskupení dodnes, stát jako takový nikdy nebyl jejich nepřítelem. Podobně nelze říci, jak tvrdil zase pan Jakl, že fašismus byl jen socialistickým hnutím: byl národním socialismem, na rozdíl od internacionálního socialismu, tedy komunismu, ale trh a hospodářství naopak silně podporoval a rozšířil: vlastně jako první zřídil zárodky globálního kapitalismu, německé firmy například pánů Flicka a Finka přeci byli prvními velkými nadnárodními evropskými firmami. A trh, jen pokřivený válkou, fungoval: všechny firmy se snažily mít od státu co nejvíc zakázek a mezi sebou soutěžily. 

Problém je proto zřejmě jinde, a sice především v tom, že ústavu, z které jsem v úvodu citoval, podepsal právě dnešní prezident Václav Klaus, a tím se k občanské společnosti přihlásil, a dnes právě Centrum pro ekonomiku téhož prezidenta Václava Klause pořádá seminář na téma „Občanská společnost - nepřítel svobodného občana?“ a jeho vlastní tajemník pan Jakl činí rovnítko mezi občanskou společností a fašismem. 

Těmito vyjádřeními prezident a jeho muži předvádějí, že zřejmě nechápou podstatu státu, ústavu a ústavní principy, i když jsou státními úředníky. Za prvé odmítají preambuli ústavy a za druhé porušují základní demokratické principy, které americký politolog Michael Novak definuje takto: "Občanská spoolečnost je morální realita pojmově předcházející stát. Autonomní občané se snaží uspokojit své sociální potřeby nejprve vytvářením svých vlastních společenských organizací a na stát se obracejí teprve jako na poslední východisko, když vše ostatní selže." Nehledě na to, že tento pojem je starý, liberálně osvícenecký a občanskou společnost definoval již Adam Fergussoon, který ji identifikoval právě s trhem a obchodem. Naše ústava stojí na principu primátu občana nad státem, viz článek 2, odstavec 3 a zaručuje v článku 20 právo všem občanům se sdružovat ve spolcích, splečnostech a jiných sdruženích. 

Znevažovat občanské iniciativy je tedy nejen protiústavní, ale velmi nebezpečné pro stav naší křehké demokracie, neboť přispívá k destrukci právního vědomí vůbec. Nerespektuje-li hlava státu nejvyšší zákon, to jest ústavu, jak může očekávat úctu k zákonům od jednotlivých občanů. 

Zajímavá je v této souvislosti paralela se sousedním Německem, kde se prezident Wulff v těchto dnech dopustil dvou evidentních hříchů: zřejmě zneužil svého postavení k tomu, aby dostal mimořádně výhodný úvěr od banky na svůj dům, a zároveň vyhrožoval šéfredaktorovi nejčtenějších novin, což je tam považováno za ještě horší přestupek. Protože ale neporušil ústavu, nelze ho podle německé ústavy odvolat, i když díky těmto krokům, jak se shodují politologové i novináři, ztrácí jak politickou podporu, tak podporu občanů. Role prezidenta je tím v Německu poškozena dlouhodobě, protože jeho moc se odvíjí pouze od jeho autority, tedy od jeho slov. A podobně je tomu u nás, prezident může být podle naší ústavy odvolán jen za velezradu a té se nedopustil, takže nemůže začít proces na jeho odvolání, ale tím, že porušuje ústavu, jeho autorita se snižuje. Minimálně u těch, kteří se o politiku zajímají. A kvůli takovým akcím a slovům mužů z Hradu je zpochybněno i Klausovo se přihlášení k odkazu Václava Havla po jeho smrti. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas