14. ledna  2012  rubrika: Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Nová strana – Svobodní voliči v SRN

Budova Bundestagu, Berlín, Německo - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Budova Bundestagu, Berlín, NěmeckoFoto: Fotobanka Stock.xchng

Podobně jako Andrej Babiš u nás, tak v Německu známý manažer, jednasedmdesátiletý Hans – Olaf Henkel, kteý prošel řadou důležitých funkcí: mimo jiné šéfoval evropskou pobočku IBM, se rozhodoval dlouho, že založí novou politickou stranu.

Zřejmě ale proto, že se mu nepodařilo získat pro tento projekt třeba Thillo Sarazzina z SPD a bývalého člena představenstva Spolkové banky, který vstoupil do povědomí lidí hlavně knihou Německo se ničí samo, nebo lidi, jako jsou Friedrich Merz, což je bývalý šéf unionistů v Bundestagu, a hospodářský expert či Wolfgang Clements, což byl zase bývalý sociálnědemokratický politik a manažer, rozhodl se podporovat stranu Svobodní voliči, která zatím působila jen v Bavorsku, tedy na zemské úrovni. Pan Henkel si dal za cíl pomoci této straně, aby v příštích volbách v roce 2013 uspěla i na celostátní, tedy spolkové úrovni. Odborníci soudí, že výsledek bude chabý a bude mít jediný efekt: Svobodní voliči uberou hlasy hlavně liberálům FDP a křesťanským stranám CDU a CSU. 

O profilu této strany pan Henkel říká, že by měla být liberální, proevropská, ale zároveň k Evropě kritická. Alespoň to napsal pro noviny Handesblatt. Základní otázka proto zní: Jaké šance má tato strana na celostátní úrovni? Analytici většinou říkají, že odhadnout potenciál takové strany na spolkové úrovni je velice těžké. V Bavosku při posledních zemských volbách Svobodní voliči získali 10,2 procenta hlasů a stali se tam třetí nejsilnější politickou stranou. Jejich úspěch se ale přičítá hlavně tomu, že šlo o protestní hlasy vůči CSU.  

Takový efekt na celostátní úrovni již nelze zopakovat, a proto i když nedosáhnou požadovaných pět procent hlasů, aby vstoupili do Bundestagu, oslabí jen pravici, a tím pádem pomohou levici. Proto newsmagazin Der Spiegel hovoří jen o krádeži hlasů a proto panu Henkelovi účast na projektu odmítl pan Mertz. Napsal mu, aby jeho jméno s budoucí stranou nespojoval, protože takový krok vidí jako škodlivý pro Německo. 

Možný chabý výsledek takové strany je možné přičítat i tomu, že voliči se při zemských a celostátních volbách chovají rozdílně: doma, při zemských volbách, se volí tradičně, jde podle analytiků o směsku folkloru a měšťáckého protestu, kdežto v celostátních volbách se voliči rozhodují uvážlivěji a své hlasy dávají těm, v nichž cítí důvěru, že mají zkušenost vést zemi z krize. Méně riskují. 

Proto také tato nová strana, která se již i v minulosti pokoušela dostat do zemských parlamentů v jiných spolkových zemích, neuspěla. Připomeňme, že v Hesensku v roce 2008 získala jen 0,9 procenta, v Porýní-Falcku dostali Svobodní voliči v roce 2008 0,9 procenta a v roce 2011 2,3 procenta, v Sasku se kvůli jiným volební zákonům museli přejmenovat na Stranu svobodné Sasko a získali v roce 2009 1,4 procenta hlasů a v Durynsku získali poprvé v roce 2004 2,4 procenta hlasů a v roce 2009 3,9 procenta hlasů. A v evropských volbách v roce 2009 dostali 1,7 procenta hlasů. 

Pan Henkel podle svých slov chce pomoci šéfovi Svobodných voličů Hubertu Aiwangerovi odrazit se do vyšších politických pater. A komentátoři dodávají: hlavní směr útoku bude zřejmě veden proti FDP, která je ve složité situaci. 

Založit ale v Německu, které je konzervativní, na celostátní úrovni novou stranu je velice těžké. To se naposled podařilo jen zeleným v roce 1983. Levice, tedy Die Linke, představuje úplně jiný případ, protože tato strana se transformovala z bývalé komunistické strany SED. Pak ještě v roce 2011 na sebe upozornili Piráti, kteří se dostali v roce 2011 v Berlíně do místního parlamentu, když dostali 8,9 procenta hlasů. Jestli mohou mít úspěch na celostátní úrovni je zatím nejasné, i když průzkumy veřejného mínění jim v současnosti přisuzují až sedm procent hlasů. 

Jaký úspěch by mohli Svobodní voliči mít, se ukáže již při zemských volbách ve Šlésvicku-Holštýnsku, kde chtějí tematizovat přistěhovalectví, integraci a přístup k euru. Der Spiegel hovoří o pokusu etablovat tuto stranu jako politický subjekt pro malého člověka, protože současní pravicoví populisté jsou v Německu hospodářsky a sociálně zařazováni spíše do levé části politického spektra. 

Zatím ale není jasné ani to, jestli šéf strany Svobodných voličů pana Henkela zapíše na kandidátku do sněmovny. Někteří analytici se totiž domnívají, že se může bát jeho egocentrismu, i když sám Aiwanger je prý podobný. Z analýz, které jsou dostupné, se zdá, že tato strana, jako mnoho jiných, může sebe sama oslabit právě kvůli soupeření vůdčích osobností, kterým jde spíš o osobní ambice než o voliče, kteří to brzy vycítí. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas