28. prosince  2012 v 18:00  rubrika: Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Odvolaná Peake, oslabený Nečas, volba prezidenta a ústavní krize

Premiér Petr Nečas a místopředsedkyně vlády Karolína Peake na zasedání Poslanecké sněmovny - Foto:  ČTK, Roman Vondrouš

Premiér Petr Nečas a místopředsedkyně vlády Karolína Peake na zasedání Poslanecké sněmovnyFoto:  ČTK, Roman Vondrouš

Další bleskový vyhazov z vlády provedený Petrem Nečasem s největší pravděpodobností k pádu vlády a předčasným volbám i přes vyhrožování odchodem z koalice strany Lidem nepovede: na tom se shodují skoro všichni komentátoři a politologové.

Takový krok by znamenal odchod mnoha lidí z poslanecké sněmovny a nakonec i Petra Nečase z čela ODS. Sama odvolaná paní Peake řekla, že si předčasné volby nepřeje. 

Podívejme se tedy zevrubněji na postavení figur na politické šachovnici mezi svátky na konci roku 2012. Prezident si ověřil opět svou sílu, i když 7. března 2013 končí: zjistil, jak by mohl jako bývalý otec zakladatel, od kterého se někteří straníci ODS ještě nedokázali emancipovat, fungovat: na mnoha místech bude mít své lidi a někteří členové ODS na něj stále dají. Nejvíc na experimentu s Karolínou Peakce prodělal sám premiér, jehož pozice je ještě více oslabena, což mnohým hráčům i v ODS vyhovuje. Vydělávat na nové situaci naproti tomu nyní mohou i poslanci, kteří budou kabinet nejspíš v různém složení střídavě podporovat, a to vždy za nějaké výhody: bývalý ministr školství Josef Dobeš za to například požaduje 800 milionů, které by pravidelně šly na sport, a první částku již dostal za podporu daňového balíčku. 

Vydělala na tom ale samozřejmě i ODS: před odvoláním paní ministryně Karolíny Peake ještě stačila protlačit sněmovnou daňový balíček včetně zvýšení DPH, získala navíc lukrativní ministerstvo dopravy a nakonec bude mít zpátky i ministerstvo obrany: v nejhorším si tam dá nějakého loajálního nestraníka či tam dosadí přímo čtyřhvězdičkového generála ve výslužbě Vlastimila Picka, tedy spíše salónního generála než vojáka, který vedl prezidentu Klausovi vojenskou kancelář. A pokud skutečně odejde Karolína Peake a strana Lidem do opozice, bude odloženo zřejmě i projednávání zákona o financování politických stran, velká protikorupční novela o obcích, krajích a Praze a nebudou se projednávat ani zákony o státní službě a o státním zastupitelství, což rovněž ODS nejspíš bude vyhovovat. 

Za vzniklou situaci ale nese odpovědnost sám premiér Petr Nečas, který nejdříve odvolal Alexandra Vondru, přestože ho považoval za nejlepšího ministra obrany, a když pak přes různá varování od prezidenta i ministra zahraničí Karolínu Peake paradoxně s úmyslem vládu upevnit do funkce jmenoval. Za vzniklý chaos může i sama paní ministryně, když provedla na silovém ministerstvu tak základní změny, aniž je s premiérem konzultovala. Tím vzbudila oprávněné podezření, že chce ovlivňovat miliardové nákupy v tomto rezortu. Na to zřejmě upozornily premiéra i obě rozvědky: vojenská i civilní, které nejspíš monitorovaly pohyby jejího amerického manžela Charlese, na což nepřímo upozornila Mladá fronta Dnes. 

Ty schůzky samozřejmě nemusel organizovat přímo pan Peake, ale naopak si ho mohli vyhledávat sami zbrojaři, kteří v něm mohli tušit dobrého prostředníka, který se vedle své ženy cítí v posledních letech poněkud upozaděně. Pan premiér mohl mít rovněž obavy, že by se na ministerstvo mohli vrátit právě lidé, kteří jsou navázáni na firmu Omnipol a kterých se minulý ministr Alexandr Vondra pracně zbavil. I odvolání šéfa sekce vyzbrojování Pavla Bulanta bylo dle odborníků nelogické: paní ministryně ho odvolala kvůli nezvládnuté zakázce na uniformy, ale pak na jeho místo dosadila Jaroslava Štrupla, který právě tuto zakázku připravoval. Podobně podezřele působilo jmenování do funkce šéfa kabinetu Aleše Klepka, který totéž místo zastával za ministra Martina Bartáka, podezřelého z korupce.  

Ale i kdyby ke všemu došlo jen z neznalosti paní ministryně, je to v principu jedno. Horší je, že tento stav bude politickou kulturu, která představuje v principu vždy hlavně zvyklosti, dále hrubě devastovat a místo politických cílů, které by měly vyplývat ze stranických programů, půjde pouze o drobné zcela nesystémové obchody. Skutečná politika bude v naší zemi další rok a půl absentovat. 

To vede k tomu, že se lidé od politiky znechuceně odvracejí a že sami takovéto chování berou jako normu. Korupce tím dostává zelenou. Ubezpečuje občany, že ke koupi je všechno, i ministerská křesla. A kdyby náhodou skutečně k pádu vlády došlo, jako náhodou padla i Topolánkova vláda v květnu 2009, s čímž tehdy nepočítal ani Jiří Paroubek, který hlasování o důvěře vyvolal, a nakonec nebyl zvolen v dohledné době ani nový prezident, musel by jeho pravomoci vykonávat předseda vlády v demisi, což představuje velmi nestabilní řešení.  

Ústavní filozof Jiří Přibáň z univerzity v Cardiffu se proto domnívá, že za takovéto situace by Ústavní soud měl postupovat restriktivně a stížnosti zamítnout co nejrychleji, aby volba prezidenta proběhla v řádném termínu, protože jinak hrozí ústavní krize: jednalo by se o výkon pravomocí bez patřičné ústavní legitimity. Zřejmě bychom za této situace potřebovali přemluvit anděla, který má pečovat o modlitby, aby byly vyslyšeny, jinak budeme zase za šašky Evropy, kteří nevědí, co činí. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 


 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas